25 Anton Balzer – Antonín Pucherna, Hrad Šternberk v Čechách, 1802, Österreichischen Nationalbibliothek, Wien

schopnosti. Aby vzdal rodovou úctu, odmítl poraženého prince pokořit a navzdory značné nedůvěře mu opět obnovil titul moravského markraběte. Ze všech důležitých zemských úřadů však odstranil jeho dosavadní spojence a vyměnil je za své věrné šlechtice, kteří měli na Moravě prosazovat pouze královu vůli.14 Zřejmě tímto způsobem se k markraběcímu dvoru mohl dostat i osvědčený Zdeslav ze Šternberka, zastávající nejpozději od roku 1252 vlivný úřad moravského zemského stolníka.15 Je pravděpodobné, že za všechny tyto služby prokázané přemyslovským panovníkům se před Zdeslavem otevřela cesta k získání dalších rozsáhlých končin v dosud téměř neobydlených hvozdech, které se na Moravě rozkládaly od nížin Hané až k zemské hranici se Slezskem. Kdy přesně markrabě pánům ze Šternberka vládu nad drsnou krajinou Jeseníků proti proudu říčky Sitka svěřil, není známo, jisté však je, že na listinách z poloviny 13. století je už uváděn mezi příslušníky moravské šlechty.16 Se získáním majetků nepochybně souvisel i vznik nového hradu. Ten je poprvé písemně doložen na listině z roku 1269, v níž Přemysl Otakar II. stanovil hranice mezi doménou pánů ze Šternberka a panstvím kláštera Hradisko u Olomouce.17 Přestože jde o falzum, které vzniklo zřejmě v hradišťském klášteře kolem roku 1300, lze předpokládat, že hrad skutečně vznikl někdy v šedesátých letech 13. století. Pro stavbu hradu, který dostal stejně jako hlavní rodové sídlo v Čechách jméno Šternberk, byla vybrána ostrožna se skalnatým srázem vybíhající z úpatí Nízkého Jeseníku, z níž bylo možné kontrolovat rozsáhlou část okolní nížiny, táhnoucí se až za hustý lužní les obklopující řeku Moravu. Nejstarší, nepříliš rozsáhlý hrad dokončený Zdeslavem nebo už generací jeho synů do značné míry připomínal Český Šternberk a s ním i řadu dalších bergfritových hradů, které si za vlády králů Václava I. a Přemysla Otakara II. stavěla nejvyšší vrstva zemské šlechty. Tvořila jej mohutná, z daleka patrná válcová věž, chránící přístup od severu, silné hradby a nevelký kamenný palác s několika místnostmi, vystavěný s největší pravděpodobností v nejlépe chráněném jihozápadním nároží.18 O výstavnosti nejstaršího hradu nejlépe svědčí nález raně gotické kružby z časů přestaveb v druhé polovině 19. století, která nepřímo naznačuje, že součástí sídla mohla být i kaple. Prostor pro soukromé