35 Pohled do hradní kaple před přestavbou hradu v 19. století, před 1886, SZ Lednice

Na následující dvoustraně gotická žebra v presbytáři hradní kaple

Robert. Štěpán proto přesunul těžiště své moci na Moravu, kde se ujal šternberského dědictví po svém příbuzném Divišovi (†1329). Patrně díky pohledávkám vůči Janu Lucemburskému získal i několik majetků v Čechách, což mimo jiné ovlivnilo i blízké příbuzenské vztahy mezi Šternberky a nejvýznamnějšími českými šlechtickými rody, jako byli páni ze Strakonic, Lichtenburkové či Rožmberkové. Jak dokládají mnohé listiny, Štěpán, zastávající také úřad moravského zemského hejtmana, udržoval úzké vztahy i s pražským dvorem císaře Karla IV., což se do budoucna ukázalo jako rozhodující pro životní osudy jeho synů. Setkání členů rodu s vytříbeným uměním lucemburského dvora se pak mělo projevit i na podobě vzdáleného hradu Šternberka. Přestože bývá vrcholně gotická přestavba hradu dávána až do souvislosti se Štěpánovým synem Albertem II., je možné, že stavební úpravy mohly začít už za jeho vlády. Šternberk byl spolu s hradem v Bechyni hlavním sídlem Štěpánovy rodové větve, a je proto značně nepravděpodobné, že by se přední muž království spokojil pouze s nevelkým a poněkud zastarale působícím palácem z období rané gotiky. Během této stavební etapy, snad pod dohledem doloženého purkrabího Bolka, vznikl rozsáhlý hradní palác, rozkládající se na pravidelném půdorysu ve tvaru písmene L na západní a jižní straně hradního areálu.20 Stavba do sebe pojala starší budovy a byla rozšířena zejména o západní část, částečně využívající zdivo starších hradeb, obklopujících nejstarší hradní jádro. Jak doložil moderní průzkum, palác měl už v této době tři podlaží a rozsáhlé sklepy.21 I když se o podobě interiérů nedochovaly žádné zprávy, lze předpokládat, že byly vybaveny v souladu s životním stylem nejvýznamnější dvorské aristokracie. O tom svědčí zejména velkolepá hradní kaple přistavěná k jižnímu traktu hradu po roce 1360, která dodnes nese erby svého stavebníka – litomyšlského biskupa Alberta II. ze Šternberka. I když z původní vrcholně gotické kaple zůstal do současnosti pouze presbytář, je zřejmé, že šlo ve své době o jeden z nejpozoruhodnějších sakrálních prostorů na Moravě; mohly mu konkurovat jen stavební projekty spojené s nejdůležitějšími členy panovnického dvora. Svědčí o tom nejen její předpokládaná velikost a mimořádně kvalitně provedené kamenické prvky, vycházející z díla Matyáše z Arrasu, ale i částečně