47

V erbu zavinuté střely

Erb Petra II. z Kravař na obalu moravských zemských desek, 1412, Moravský zemský archiv v Brně

Na následující dvoustraně předhradí a hrad Šternberk z prvního nádvoří

Zasedání zemského soudu a sněmu v Olomouci na začátku roku 1406, které mělo spojit rozdělenou moravskou šlechtu po vyčerpávajících markraběcích válkách, rozhodně nepatřilo k nejklidnějším. K nejvážnějším sporům patřil rozkol mezi nejvyšším komorníkem olomoucké cúdy Petrem I. z Kravař a jeho příbuzným Lackem, jehož příčinou bylo šternberské dědictví.26 Petr z Kravař se komplikovaného a značně zadluženého dědictví nechtěl vzdát a už v květnu téhož roku podal na Lacka půhon u olomouckého práva, týkající se hradu a města Šternberka, hradu a města Berouna a města Dvorce, které měl Lacek neprávem užívat už pět let.27 Šternberk a s ním související majetky mu soudním rozhodnutím připadly až na podzim 1407. Po smrti Petra z Kravař v roce 1411 zdědil rodové majetky jeho nejstarší syn Jindřich II. (po 1391–1420), který proslul svou poutí k hrobu svatého Jakuba v Compostele. Na dlouhou cestu se vydal v časech kostnického koncilu, kam osobně zajel, aby se u krále Zikmunda přimluvil za vězněného Jana Husa. Přestože jeho snaha vyšla naprázdno, Hus jeho pomoc ocenil a ve svých listech ho opakovaně nechal pozdravovat. Drama kostnického procesu však mělo zásadním způsobem zasáhnout do života celého rodu i jeho sídla ve Šternberku. Mezi nejotevřenější přívržence Husova učení patřil zejména moravský zemský hejtman Lacek z Kravař, který na konec masopustu 1415 svolal na svůj hrad ve Velkém Meziříčí nejvýznamnější muže markrabství a spolu s nimi zpečetil žádost, aby císař Zikmund propustil Husa z vězení a umožnil mu veřejné slyšení. Tento i další list však vyšly naprázdno, s čímž se pán z Kravař odmítal smířit. Po Husově upálení proto na jeho popud vznikl v Praze slavný protestní list, opatřený více než čtyři sta padesáti pečetěmi české a moravské aristokracie. Jeden z listů, datovaný začátkem září