51

v Praze, byl pak převezen na hrad Šternberk, kde pod Lackovým dohledem připojila své pečetě i značná část moravské šlechty.28 Jinými cestami se ubíral osud Jindřicha II., jenž se po návratu z cest rozhodl pro jednoznačnou podporu krále Zikmunda Lucemburského. To mu sice roku 1419 vyneslo úřad moravského zemského hejtmana, na druhou stranu byl nucen vytáhnout s králem do boje proti vzbouřeným Pražanům. Věrnost lucemburskému panovníkovi se mu stala osudnou. Dne 1. listopadu 1420 odešel – po roztržce s prchlivým králem – ruku v ruce spolu s dalšími významnými moravskými šlechtici přímo doprostřed bitvy pod Vyšehradem, kde nalezl smrt.29 Jindřichova sestra Kateřina následně postoupila veškerý rodový majetek Petrovi II. ze strážnické větve pánů z Kravař (asi 1370–1434).30 Tento převod však zřejmě upravila ústní rodinná dohoda, takže až do druhé poloviny třicátých let 15. století obývala hrad Kateřinina sestra Eliška (†1442), vdova po Jindřichovi III. z Rožmberka (†1412).31 Poklidné časy na hradě Šternberku skončily roku 1430, kdy město oblehla husitská vojska pod velením Prokopa Holého. Obranu „s větší než mužskou statečností“ vedla Eliška Rožmberská z Kravař, jejíž posádka vydala Šternberk kacířům až po osmi týdnech, kdy na hradě došly veškeré zásoby.32 V držení husitů zůstal Šternberk až do jara 1432, kdy jej dobyl spolek okolních měst Olomouce, Litovle a Uničova. Majitelkou hradu i panství se tak opět stala Eliška z Kravař, která však musela zanedlouho čelit majetkovým nárokům svého prasynovce a právoplatného dědice Jiřího z Kravař (asi 1415–1466). Poslední mužský potomek mocného a bohatého rodu pánů z Kravař získal hrad rozhodnutím zemského soudu někdy roku 1437 a je možné, že krátce poté navázal na už probíhající stavební úpravy, při nichž měly být opraveny veškeré škody napáchané válečnými událostmi. V neklidných časech navazujících na husitské války se přestavba Šternberka týkala zejména opevnění. Na parkánu, jenž obklopoval hrad patrně už v časech Alberta II. ze Šternberka, byly kolem poloviny 15. století vystavěny dvě věže. Mohutnější hranolová věž vyrostla před západním průčelím hradu, s nímž byla zřejmě propojena dřevěným mostkem. Druhá věž, mající Hradní kaple se zbytky opevnění z časů pánů z Kravař