83

Jan Adam Ondřej z Liechtensteinu

Pieter van Roy, Kníže Jan Adam Ondřej z Liechtensteinu, kolem 1700, LIECHTENSTEIN. The Princely Collections, Vaduz–Vienna

Kníže Jan Adam Ondřej z Liechtensteinu se narodil 30. listopadu 1657 v brněnském paláci svého otce knížete Karla Eusebia (1611–1684) a jeho manželky Johanny Beatrix z Dietrichsteinu (1625–1676). Po svém otci zdědil nejen kultivované zájmy a obdiv k umění, ale také rozsáhlé dluhy, které začal bezprostředně po jeho smrti efektivně řešit. Jeho hospodářská a správní reforma rozsáhlých panství byla natolik úspěšná, že se stal za několik let svého panování jedním z nejbohatších mužů v monarchii. Schopnosti rakouského Krésa, jak se mu přezdívalo, rychle vzbudily zájem také u císařského dvora. Roku 1687 mu císař Leopold I. udělil titul tajného rady a o šest let později jej slavnostně uvedl mezi rytíře Řádu zlatého rouna. Císař knížete pověřil reformou státních majetků, ale na nátlak svých rádců musel většinu z navržených opatření odvolat. Jan Adam Ondřej z Liechtensteinu se však nenechal odradit a už roku 1703 založil první banku v habsburské monarchii. Jeho projekt Banco del Giro, jehož byl prezidentem, však neměl v podmínkách zastarale působícího státu příliš velký úspěch a kníže banku za dva roky zase zrušil. Nadále se věnoval povinnostem u dvora (k němuž však docházel pouze v nezbytných případech), správě svých panství a podpoře umění. Na přelomu 17. a 18. století se mu podařilo zakoupit řadu panství, mimo jiné i Šternberk. Mnohem důležitěji se však jeví jeho nákup dvou nepříliš významných panství Vaduz a Schellenberg, díky nimž zasedal v říšské knížecí radě a na říšských sněmech po boku německých panovníků. Z těchto dvou panství se díky mezinárodním úmluvám, podepsaným v 19. století, stal samostatný stát Lichtenštejnsko, v němž knížecí rodina vládne do současnosti.