89
Kníže Josef Jan Adam z Liechtensteinu, kolem 1720, SZ Rájec nad Svitavou
kníže Antonín Florián z Liechtensteinu (1656–1721), zastávající funkci nejvyššího hofmistra na dvoře císaře Karla VI. Protože byl povinnostmi vázán zejména ve Vídni a značné prostředky vynakládal hlavně na přestavbu hlavního sídla ve Valticích, je téměř jisté, že do podoby šternberského hradu nijak nezasáhl. Poněkud větší pozornost věnoval panství jeho syn kníže Josef Jan Adam (1690–1732), který na panství opakovaně zavítal v souvislosti s lovy v nedalekých lesích. Do města zajížděl také kvůli tomu, že udržoval přátelské vztahy se členy konventu zdejšího kláštera augustiniánů, zejména s jejich převorem Patrikem Janem Maixnerem (†1734). Je přitom více než pravděpodobné, že než by pobýval na hradě, využíval pohostinnosti řádu, proměňujícího právě v této době klášterní budovy ve stylu vrcholného baroka. Není jistě náhodou, že návrh pro nový konvent objednal šternberský probošt u knížecího dvorního architekta Antonia Beduzziho (1675–1735), který ve stejné době stavěl pro knížete nové lovecké sídlo v nedalekých Nových Zámcích u Litovle.63 Podoba hradu z časů vlády knížete Jana Adama Ondřeje je zachycena na vedutě města z roku 1729. Při srovnání s vyobrazeními v kronice Mikuláše Františka Kerneria je dobře patrné, že se hrad za téměř půl století příliš nezměnil. Na renesanční přístavbě jsou stále dobře patrné příčné valbové střechy a zastřešení po požáru v roce 1678 zůstalo i na středověké věži. Jednoduchá kresba sice zobrazuje Šternberk v celkem dobrém stavu, avšak zřícené části, přiléhající k renesanční přístavbě, dobře patrné trhliny v hradní věži a částečně zhroucené opevnění naznačují, že hrad v příliš dobré kondici nebyl. O této skutečnosti svědčí i inventář sepsaný po smrti knížete na podzim 1712, v němž chybí jakékoli zmínky o vybavení panských pokojů.64 Na hradě stála za zaznamenání pouze rozsáhlá zbrojnice, čítající více než šedesát mušket, sedm těžkých děl, sto pušek a značné množství další výstroje a munice. Vše ostatní se nacházelo v budovách vrchnostenské správy v předzámčí. Kromě několika kusů nábytku, sekretářů a truhel zaznamenala komise do inventáře už pouze dvacet čtyři kusů misek a talířů s knížecím erbem, využívaných zřejmě při hostinách souvisejících s návštěvami knížete. Hrad byl opuštěn a opuštěný měl zůstat po celé osmnácté století. Jedinou významnou návštěvou, kterou