va profesního Ïivota po roce 1902, pfiedev‰ím v‰ak z let 1940–1952, a písemnosti z jeho pÛsobení v Národní kulturní komisi. Nemnoho písemností, zejména ze sklonku Rubliãova Ïivota v Libochovicích, je doposud v soukromém vlastnictví libochovick˘ch obyva5 tel. Jedná se pfiedev‰ím o korespondenci a také strojopis nikdy nepublikované knihy z roku 1922, která mûla mít název Dûje zámecké zahrady v Libochovicích, ovocnictví, vinafiství a vãelafiství panství Libochovice – Bu6 dynû. ·lechtick˘ zahradník Josef Rubliã se narodil v Miletínû ãp. 146 (okr. Jiãín) 29. fiíjna roku 1877 jako nemanÏelské dítû Anny Mistrové. AÏ do roku 1883 uÏíval matãino pfiíjmení Mistr. V lednu toho roku se za jeho otce pfiihlásil a dodateãnû byl do matriãní knihy narozen˘ch dopsán miletínsk˘ 7 obuvník Josef Rubliã. Snad matãiny existenãní problémy stály v pozadí jejího rozhodnutí pfiedat malého Josefa k v˘chovû své ovdovûlé matce Katefiinû v Hofiicích. Tam J. Rubliã získal základní ‰kolní vzdûlání, na nûÏ navázal vyuãením se zahradnickému fiemeslu v zámecké zahradû v rodném Miletínû. Tam pÛsobil a byl Rubliãovi prvním uãitelem v zahradnickém obo8 ru zahradník Antonín Kvoch (1827–1905). Po vyuãení se J. Rubliã vydal, jak bylo zvykem, na cestu za vzdûláním. Jeho první kroky vedly do nûmeck˘ch DráÏìan, kde postupnû pracoval v nûkolika obchodních zahradnictvích a ve voln˘ch chvílích cestoval a vzdûlával se. Nav‰tívil v˘znamné zahrady a zahradnictví v DráÏìanech a blízkém okolí (Lipsko, Er furt, Quedlinburg), ale také umûlecké sbírky (DráÏ9 ìany, Mí‰eÀ). Rubliãovu zdárnû se rozbíhající zahradnickou kariéru v roce 1898 pfieru‰ila vojenská sluÏba, po níÏ nastoupil nejpr ve do zahrad zámku v Poliãanech, posléze pak do zahrad10 nictví Josefa Valíka v Krnovû. Na poãátku roku 1902 bylo Josefu Rubliãovi 11 nabídnuto místo nadpfiíruãího v zámecké zahradû v Libochovicích (okr. Litomûfiice). Tehdej‰ím majitelem libochovického panství byl osvícen˘ Josef hrabû Herberstein (1854–1944), kter˘ v osobû mladého zahradníka brzy rozpoznal zdatného a kvalitního odborníka, coÏ potvrdil i tím, Ïe jej po dvou letech ustanovil palácov˘m zahradníkem (Palaisgärtner) zámku ve ·t˘rském Hradci (Graz, dnes Rakousko). Na podzim roku 1904 vyuÏil J. Rubliã svou pr vní cestu do ·t˘rského Hradce k tomu, aby nav‰tívil v˘znamné zahrady: v âechách PrÛhonice, na Moravû Lednici, ve Vídni Rothschildovy zahrady a zámeck˘ park u letní císafiské rezidence 12 v Schönbrunnu.

Jednou z pr vních velk˘ch realizací, kterou hrabû Herberstein J. Rubliãe povûfiil, bylo vytvofiení projektu úprav parku u zámku v Ptuji (dnes Slovinsko). Zámek byl po nákladné renovaci a Rubliã tam zaloÏil park. S odstupem mnoha let uvedl Otakar ·pecinger, Ïe Rubliãem novû vytvofien˘ park byl velmi kladnû hodnocen˘, pfiirovnáván byl k tehdej‰ím v˘znam13 n˘m parkÛm ·panûlska a Maroka. ·est˘ rok (1908) ve sluÏbách Josefa hrabûte Herbersteina se pro J. Rubliãe stal v˘znamn˘m. Hrabû jej ustanovil inspektorem zahrad, parkÛ a ve‰kerého ovocnictví na zámcích ·t˘rsk˘ Hradec, Ptuj, Wurmberg, Hrastovec a Ebensfeld. Stal se tedy odpovûdn˘m za dûní v zahradách a parcích ve v‰ech herbersteinsk˘ch panstvích (kromû âech a Moravy), ãímÏ dosáhl na jeden z nejvy‰‰ích postÛ v zahradnické hierarchii. Na ten úplnû nejvy‰‰í vystoupal o tfii roky pozdûji (1911), kdy jej hrabû jmenoval inspektorem v‰ech zahrad a parkÛ na herbersteinsk˘ch panstvích, tedy i moravsk˘ch (Dolní Kounice) a ãesk˘ch (Libochovice, Nepomy‰l, Panensk˘ 14 T˘nec, Vlachovo Bfiezí). Velmi slibnû se rozvíjející Rubliãovu zahradnickou kariéru pfieru‰ila v roce 1914 válka. V rámci v‰eobecné mobilizace nastoupil sluÏbu v rakousko-uherské armádû, v jejíchÏ fiadách bojoval aÏ do roku 1916, kdy byl jako vá15 leãn˘ invalida (ãtyfiikrát ranûn) propu‰tûn. Vrátil se zpût do sluÏeb Josefa hrabûte Herbersteina na pozici inspektora parkÛ a zahrad. Odmítl se v‰ak vrátit do ·t˘rského Hradce, kde pfied vypuknutím války pÛsobil. Hrabû Josef vyhovûl Rubliãovu pfiání a nabídl mu, aby se tr vale usadil v Libochovicích a odtud fiídil ve‰keré zahrady a parky na herbersteinsk˘ch panstvích. Rubliã tam Ïil aÏ do své smrti roku 1953.

2

Obr. 2. Josef Rubliã, 1943. Státní zámek Libochovice.

I Poznámky archiv pfievzala státní správa. Do té doby tvofiily souãást Rubliãovy agendy generálního inspektora Národní kulturní komise. 5 Kopie ve vlastnictví autora. 6 Druh˘ exempláfi vlastní státní zámek Libochovice. 7 Státní oblastní archiv Zámrsk, Sbírka matrik V˘chodoãeského kraje 1587–1949, Farní úfiad fiímskokatolické církve Miletín, okr. Jiãín, sign. 101-3341. Matrika 1867–1886 (N),

Vzdûlávání Rubliãovo vzdûlání se na poãátku jeho zahradnické kariér y skládalo jen z nûkolika tfiíd obecné ‰koly a vyuãení se zahradníkem. Byl v‰ak velmi ctiÏádostiv˘ a uvûdomoval si, Ïe vûdomosti je nutné nejen získávat, ale i pfiedávat. V mládí proto pilnû studoval. V dospûlosti publikoval v periodikách, psal knihy, pfiedná‰el. Pr vního vy‰‰ího odborného zahradnického vzdûlání se mu dostalo pfii pobytu v DráÏìanech, kde absolvoval dvoulet˘ zahradnick˘ kurz. Za svého pÛsobení ve ·t˘rském Hradci zprvu nav‰tûvoval tamní hospodáfiskou ‰kolu, zakonãenou zkou‰kami z ovocnictví, zelináfiství a zemûdûlství. Následnû studoval po dobu sedmi semestrÛ jako mimofiádn˘ posluchaã na ‰t˘rskohradecké univerzitû. Studium ukonãil státní aprobací z botaniky, zoologie, filozo16 fie, národního hospodáfiství a úãetnictví.

Miletín, s. 125. 8 Jeho otec Mar tin Kvoch byl zámeck˘m zahradníkem v Cholticích (okr. Pardubice). 9 ·pecinger (pozn. 1), s. 11. 10 Ibidem, s. 11. 11 Niωí pozice v zahradnické hierarchii, obná‰ející dohled nad zahradnick˘mi pfiíruãími, zpravidla vyuãen˘mi zahradníky, ktefií v zahradû pracovali bez nároku na plat. Bylo jim hrazeno jen ubytování a strava. 12 ·pecinger (pozn. 1), s. 19. 13 Ibidem, s. 21. 14 Ibidem, s. 21. 15 Vyznamenání, âeské zahradnické listy XIII, 1916, ã. 21–22, s. 88. 16 ·pecinger (pozn. 1), s. 24.

Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / IN MEDIAS RES | Jaromír TLUST¯ / Zahradník Josef Rubliã, témûfi neznámá osobnost podílející se na ochranû památek zahradního umûní aneb cesta ze ‰lechtické do státní zahrady

15