finanãní a materiální prostfiedky i personál. Jeho podporovatel a velk˘ pfiíznivec Josef hrabû Herberstein byl jiÏ po smrti (zemfiel 25. kvûtna 1944 ve ·t˘rském Hradci) a jeho dûdic, JosefÛv syn Fridrich (1895–1965), se svého majetku prakticky neujal. PfiestoÏe byl Fridrichovi Herbersteinovi zámek Libochovice státem ode31 brán aÏ v fiíjnu roku 1947, jiÏ v kvûtnu 1945 byl právû Josef Rubliã ustanoven Národním v˘32 borem v Libochovicích zámeck˘m správcem.

I Poznámky 17 1923 ·v˘carsko a Francie; 1928 Nûmecko; 1930 Dánsko a ·védsko; 1936 ·v˘carsko a severní Itálie. 18 1933 ¤ecko, Itálie, AlÏír a Maroko; 1934 Turecko, Palestina, Egypt; 1937 Kanárské ostrovy, Madeira. ·pecinger (pozn. 1), s. 25, 51, 52. 19 ·pecinger (pozn. 1), s. 117. 3

20 V˘bûrem lze uvést: Josef Rubliã, Ananassa sativa, âeské zahradnické listy IV, 1907, ã. 17, s. 199, 200. – Idem,

Obr. 3. Kasteláni Národní kulturní komise ãesk˘ch památkov˘ch objektÛ, 1950. Státní zámky v âechách a na Moravû (fotoalbum J. Rubliãe), uloÏeno na státním zámku Libochovice.

Jistou formou vzdûlání bylo pro J. Rubliãe – tak jako pro ostatní zahradníky té doby – cestování. První velkou cestu do Anglie, Belgie a Holandska podnikl na základû stipendia udûleného mu roku 1912 ministerstvem orby. Dal‰í cesty, jiÏ na své náklady, podnikl aÏ po roce 1918. âást z nich byla r yze profesní, kdy nav‰tívil v˘znamná evropská zahradnická cent17 ra. Pozdûji podnikal prázdninové cesty, pfii nichÏ svÛj profesní zájem spojoval se zálibou 18 v historii a s odpoãinkem. Josef Rubliã byl zdatn˘ fotograf a na sv˘ch cestách pofiizoval snímky v˘znamn˘ch a zajímav˘ch zahradnick˘ch lokalit, jeÏ následnû pouÏíval jako souãást sv˘ch pfiedná‰ek. Pfiedná‰et zaãal v dobû pobytu ve ·t˘rském Hradci, ale intenzivní pfiedná‰kovou ãinnost vyvíjel pfied 2. svûtovou válkou a po ní. Celkem v rozmezí let 1919 a 1952 realizoval 456 pfiedná19 ‰ek. Vet‰í ãást z nich byla na zahradnické ãi botanické téma, v ostatních se vûnoval sv˘m cestám nebo regionální historii. âasovû a tematicky obdobná jako pfiedná‰ky byla i Rubliãova publikaãní ãinnost. Jeho texty o pfiírodû, zahradách, zahradniãení, kulturních památkách a historii lze nalézt na stránkách odborn˘ch zahradnick˘ch periodik, regionálních vlastivûdn˘ch sborníkÛ i celostátních dení20 kÛ. Josef Rubliã byl také autorem nûkolika 21 knih. Vydáním té první, s názvem Obrana ná22 roda a státu podle vzoru pfiírody, se v‰ak nepatrnû odklonil od své dosavadní, a pfiedev‰ím budoucí tvorby.

16

Následující knihu, vydanou ve dvou jazykov˘ch mutacích, vûnoval historii libochovického zámku, a pfiedev‰ím tamní zámecké zahradû. Nejprve vy‰lo v roce 1937 ãeské vydání, pod názvem Historie starého libochovického par23 ku. Podruhé vy‰la publikace v roce 1940 nûmecky s názvem Zweihundertfünfzig Jahre des 24 Schlossgarten Libochowitz in Böhmen. Velmi populární se stala a dvou vydání v letech 1940 a 1941 se doãkala Rubliãova dal‰í kniha Chce25 te mít radost ze své zahrady? ZahradníkÛm byly urãeny i tfii dal‰í Rubliãovy knihy, psané za války, ale vydané aÏ v roce 1947. První vûnoval ovocnáfiÛm: Pûstování ovoce v zahradách 26 i v sadech, druhou milovníkÛm kvûtin: Kvûti27 nová zahrádka, její zaloÏení a o‰etfiování, tfietí zaãínajícím zahrádkáfiÛm: Zahrádkáfi: praktické rady pro zahrádkáfie a pro ty, kdoÏ se jimi 28 chtûjí státi. Posledními dvûma knihami, do nichÏ jako spoluautor na sklonku Ïivota pfiispûl, se vrátil k historii libochovického zámku a tamní zá29 mecké zahrady.

Na‰e zahrádky – ‰kÛdci ovocn˘ch kultur pfiezimují téÏ v pÛdû, Národní politika LXVIII, 1940, ã. 320, s. 12. – Idem, ChraÀte staré umûlecké památky, Venkov XXXV, 1940, 13. 10., s. 6. – Idem, Zahrady ozdravující a zu‰lechÈující, Lidová demokracie VIII, 1952, 9. 1., s. 3. 21 Nejstar‰í, nikdy nevydanou knihou byl zmínûn˘ strojopis z roku 1922 o historii zámecké zahrady v Libochovicích (viz pozn. 6). 22 Josef Rubliã, Obrana národa a státu podle vzoru pfiírody, Chrudim 1925. 23 Idem, Historie starého libochovického parku, âeskoslovensk˘ zemûdûlec XIX (zvlá‰tní otisk), 1937, ã. 28. 24 Idem, Zweihundertfünfzig Jahre des Schlossgarten Libochowitz in Böhmen, Libochovice 1940. 25 První vydání: Idem, Chcete mít radost ze své zahrady?: praktické rady k zaloÏení zahrádek a zahrad, návody k pûstování ovoce, kvûtin, zeleniny a k boji proti ‰kÛdcÛm, i jak lze láskyplnou prací nalézti ‰tûstí a mír du‰e: pfiiãlenûny jsou práce v zahrádce podle mûsícÛ celého roku: v úvodu pohled na divupln˘ Ïivot rostlin, Chrudim 1940. 26 Idem, Pûstování ovoce v zahradách i v sadech: Praktické rady pro novodobé pûstûní jakostního ovoce v zahrádkách i v plantáÏích, Praha 1947. 27 Idem, Kvûtinová zahrádka, její zaloÏení a o‰etfiování,

Roky 1939–1948 PÛsobení J. Rubliãe na postu zahradního inspektora herbersteinsk˘ch zahrad a parkÛ doznalo první v˘znamnûj‰í zmûny na sklonku roku 1939, kdy byl na panství Josefa hrabûte Herbersteina nûmeck˘mi úfiady dosazen nucen˘ správce, mající dohled i nad zámeck˘mi zahra30 dami a parky. Znamenalo to, Ïe mezi roky 1939 a 1945 nejen libochovická, ale i dal‰í herbersteinské zahrady v âechách a na Moravû fungovaly ve velmi ztíÏen˘ch podmínkách. I kdyÏ to tak zprvu nevypadalo, obdobná situace nakonec nastala i po roce 1945. Josef Rubliã se snaÏil zámeck˘ park v Libochovicích uchránit pfied nepfiízniv˘mi vlivy, ale chybûly mu

Praha 1947. 28 Idem, Zahrádkáfi: praktické rady pro zahrádkáfie a pro ty, kdoÏ se jimi chtûjí státi, Praha 1947. 29 Jan Kopta – Josef Rubliã, Rodi‰tû Jana Ev. Purkynû: státní zámek v Libochovicích, Praha 1951. – Eduard Fiala – Antonín Janda – Josef Rubliã, Zámek a zámecká zahrada v Libochovicích, Libochovice 1948. 30 Dopis nuceného správce dr. Karla Fiedlera, 16. listopadu 1939, Mûstsk˘ úfiad v Libochovicích. Kopie ve vlastnictví autora. 31 SOA Litomûfiice, ÚK Libochovice, karton ã. 513, Zápis – pfievzetí zámku Libochovice, 31. fiíjna 1947. 32 Libochovice, Dopis Národního v˘boru J. Rubliãovi 12. kvûtna 1945. Majitel originálu neznám˘, kopie ve vlastnictví autora.

Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / IN MEDIAS RES | Jaromír TLUST¯ / Zahradník Josef Rubliã, témûfi neznámá osobnost podílející se na ochranû památek zahradního umûní aneb cesta ze ‰lechtické do státní zahrady