Obr. 4. ·imon TadeበMilián, Pefieje v Podzámecké zahradû, olej, 1847. Arcidiecézní muzeum KromûfiíÏ. Obr. 5. Bernard Lipavsk˘, plán Podzámecké zahrady z roku 1850. Arcidiecézní muzeum KromûfiíÏ.

chitekty, aby se i zde, navzdor y nepfiízniv˘m podmínkám pokusili tento typ vodních prvkÛ zafiadit do vodního programu. Pravdûpodobnû na‰ím nejznámûj‰ím umûl˘m vodopádem v rovinatém území je vodopád zakonãující „Akvadukt“ 8 na bfiehu Zámeckého rybníka v Lednici. Technicky pomûrnû jednoduch˘m fie‰ením i pro pomalu tekoucí níÏinné toky mohlo b˘t zfiizování pefiejí. Pomocí navezen˘ch a peãlivû rozmístûn˘ch kamenÛ nebo vsazením drobn˘ch hrází do koryta bylo získáno vítané „oÏivení“. Vodní tok tak mohl b˘t rozãlenûn na „tiché“ úseky, kde voda pomalu a ti‰e plyne, a na úseky, kde voda naráÏí na pfiekáÏky, obtéká je nebo pfies nû pfiepadá, ãímÏ je místu propÛjãena urãitá vizuální i akustická odli‰nost od okolního prostfiedí. Z na‰eho území jsou pefieje uvádûny napfi. v Lednici, kde vznikly pravdûpodobnû podle návrhu Bernarda Petriho, nebo 9 v Podzámecké zahradû v KromûfiíÏi. Dynamické vodní prvky ve v˘voji Podzámecké zahrady v KromûfiíÏi Mezi na‰e nejv˘znamnûj‰í památky zahradního umûní patfií historické zahrady v KromûfiíÏi, zapsané spolu se zámkem na Seznam svûtového dûdictví UNESCO. Obû zahrady leÏí v rovinatém terénu, kaÏdá v‰ak v jiném prostfiedí. Obû mají ãást svého vodního programu spoleãnou. Podzámecká zahrada se v‰ak ãásteãnû odli‰uje, jednak díky své poloze v fiíãní nivû, jednak sv˘m historick˘m v˘vojem. Zatímco Kvûtná zahrada se aÏ na nûkolik dílãích zmûn dochovala v ranû barokní podobû, jak byla zaloÏena, Podzámecká zahrada byla místem, kde se uplatÀovaly aktuální trendy v zahradní architektufie, a pro‰la fiadou v˘razn˘ch kompoziãních promûn. Podzámecká zahrada se rozkládá v tûsné blízkosti arcibiskupského zámku v nivû fieky Moravy, pfiiãemÏ regulované kor yto této fieky dnes tvofií v˘chodní hranici plochy krajináfiského parku. V pr vní tfietinû 16. století pfii pfiestavbû hradu na goticko-renesanãní rezidenci za biskupa Stanislava Thurza (1496–1540) byla zaloÏena pravdûpodobnû i zahrada, kterou ale nemáme doloÏenou historick˘mi prameny. První zpráva o zahradû je z roku 1566, kdy olomouck˘ biskup Vilém Prusinovsk˘ z Víckova (1565–1572) Ïádá Wolfganga z Liechtensteinu a Jana z Ludanic o zaslání rÛÏí pro svou novou zahradu v KromûfiíÏi. První vyobrazení zahrady, nacházející se tehdy mezi zámkem a ramenem fieky Moravy, máme z období episkopátu Stanislava Pavlovského (1579–1598). V˘znamnou

4

5

zmûnu vzhledu prodûlala zahrada u kromûfiíÏského zámku za Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna (1664–1672). Voda v pohybu zde byla zastoupena mohutnou pyramidální fontánou ve stfiedu barokního par teru obklopenou sochami, obelisky a rostlinami v nádobách. Vodní kanál tehdy oddûloval plochu parteru a ‰tûpnici. Zdrojem tlakové vody pro fontánu byla vysoká vodárenská vûÏ vystavûná biskupem na ml˘nském pfiedmûstí nedaleko zámecké budovy. Jak˘m zpÛsobem byla voda z fieky Moravy, re-

I Poznámky 8 Pavel Zatloukal (ed.), Lednicko-valtick˘ areál, Praha 2012, s. 110–111. 9 Novák (pozn. 3), s. 180.

Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / IN MEDIAS RES | Jifií JANÁL / Dynamické vodní pr vky v kompozici Podzámecké zahrady v KromûfiíÏi a jejich archeologick˘ v˘zkum

23