8

hranného, pu‰kvorcem a liliemi obklopeného jezírka vpadla, z nûhoÏ potom platanov˘m há14 jem dále tekla.“ V‰echny v˘‰e zmínûné fontány byly propojeny potrubím, do nûjÏ vhánûly vodu pod potfiebn˘m tlakem stroje instalované v arcibiskupském ml˘nû, po jeho poÏáru na konci 19. století potom stroje z nové arcibiskupské vodárny. Julius Chodníãek dále popisuje v Podzámecké zahradû drobn˘ vodopád na pfiítoku Ml˘nské strouhy u Stfiíbrného mostu: „Od pazderny (lesního bytu) tekl k ml˘nské strouze potok mnoh˘mi oklikami zahradou do tak zvaného divokého rybníku uprostfied nového parku a potok k mostu u Seufzeralee, pfied nímÏ pfies skaliska co mal˘ vodopád do strouhy padal. Vodopádek tento byl zamfiíÏen a drÏeny tam vydr y, jejichÏ bystré pohyby mnoho kratochvíle 15 zpÛsobily.“ Tento drobn˘ vodopád zachycují také pohlednice pro‰lé po‰tou v roce 1910 16 a v roce 1916. Vzhledem k tomu, Ïe v rámci úprav zahrady byl pÛvodní vodní kanál u zámku pfiemûnûn na rybník a do‰lo i k pfiestavbû umûl˘ch ruin, oba vodopády z poãátku 19. století byly zru‰eny. Nicménû nedaleko ruin byly v ml˘nské strouze novû zfiízeny jiÏ v˘‰e zmínûné pefieje, které Chodníãek popsal takto: „·lo-li se podél strouhy zpátky k zámku, pfii‰lo se k umûlému vodopádu, neboÈ ml˘nská strouha tekla zde s hukotem a sykotem pfies umûle rozestavûné balvany. Mezi balvany byla ve vodû také socha Neptunova, která pfii normálním bûhu vody jen hlavou nad prskavé vlny vyãnívala. Na lavici u toho bfiehu se mile sedûlo a rumoru vody naslouchalo. Nad vodopádem byly na bfiehu zfiíceniny hradu s vzácn˘m kyklopsk˘m obloukem brány s polozasypan˘mi sklepeními, porostlé 17 mechem a stromy.“ Dal‰í pefieje v podobû velk˘ch balvanÛ vloÏen˘ch do koryta vodního kanálu se v zahradû ob-

jevují je‰tû v druhé polovinû 19. století poblíÏ Amerického stráÏního domku v severozápadní ãásti areálu. Opût je mohl náv‰tûvník nejsnáze obdivovat z nedalekého mostu, opfien˘ o zábradlí z bfiezov˘ch vûtví. Dramatiãnost místa je‰tû zv˘raznila v˘sadba skupiny tmav˘ch tisÛ. Jako pr vní svou kompoziãní funkci ztratily a postupnû zanikly pefieje u umûl˘ch ruin. JiÏ na mapû zahrady z roku 1883 není zakreslen most, ze kterého je bylo moÏné sledovat. V prÛbûhu 20. století byla zru‰ena i kaskáda u Maxmiliánovy kolonády. Zachovány v nezmûnûné podobû zÛstaly pouze pefieje u Amerického stráÏního domku, patrn˘ je stále i mal˘ vodopád u Stfiíbrného mostu. V˘zkum zanikl˘ch vodních pr vkÛ Podzámecké zahrady V souvislosti s projekãní pfiípravou obnovy vodního systému Podzámecké zahrady byly v roce 2017 a 2018 archeologicky zkoumány a dokumentovány dva jiÏ zaniklé vodní pr vky z 30. a 40. let 19. století. Prvním z nich byly pefieje u umûl˘ch ruin. Jedná se o romantickou zfiíceninu z období arcibiskupa Antonína Theodora Coloredo-Waldsee (1777–1811). Podle vyobrazení Josefa Fischera z roku 1802 se jednalo o zfiíceninu „antické“ stavby na stranû jedné a na stranû druhé o zfiíceninu „gotického“ objektu. Bûhem pÛsobení architekta Antona Archeho do‰lo jak ke zmûnû podoby ruin, tak i ke zmûnám v jejich okolí. Právû sem byl po zániku zbytku formální úpravy zahrady soustfiedûn jiÏ nepotfiebn˘ sochafisk˘ 18 inventáfi. âást kamenick˘ch prvkÛ a kamenÛ byla rozmístûna i na pravém bfiehu Ml˘nské strouhy a na její dno do fieãi‰tû. Pefieje po jejich zaloÏení zachytil obraz ·imona Tadeá‰e Miliána z roku 1847 a kameny v korytû Ml˘nské strouhy lze vidût je‰tû na pohlednici vydané Jo19 sefem Pithartem kolem roku 1910.

9

Obr. 8. Zanikající kaskáda u Maxmiliánovy kolonády, konec 19. století. Foto: NPÚ, ÚOP v KromûfiíÏi. Obr. 9. Studenti z Francie pfii v˘zkumu zaniklé kaskády u Maxmiliánovy kolonády. Foto: Jifií Janál, 2018.

V dobû vypu‰tûní Ml˘nské strouhy bylo tedy zkoumání podrobeno koryto v úseku mezi Vázo20 v˘m mostem a Stfiíbrn˘m mostem. V fieãi‰ti byl proveden povrchov˘ prÛzkum. V místech, kde jsou na mapû z roku 1850 zobrazeny pefieje, byly na obou bfiezích zji‰tûny nepravidelnû rozmístûné kameny nebo kamenicky opracované fragmenty z pískovce. U pravého bfiehu byl dále nalezen vût‰í fragment sochy, kter˘ ãásteãnû vyãníval ze sedimentÛ. Jednotlivé kamenné prvky byly pouze zaãi‰tûny na povrchu a dále s nimi nebylo manipulováno. Do‰lo k jejich zamûfiení, zakreslení a fotodokumentaci. Nalezené kamenné pr vky byly soustfiedûny u pravého bfiehu strouhy v pásu o délce 14 m a maximální ‰ífice 1,5 m. Na protilehlém levém bfiehu se kameny soustfiedily do pásu o délce 6 m a maximální ‰ífice 1,5 m. Mezi

I Poznámky 14 Julius Chodníãek, KromûfiíÏ v hradbách. Pamûti vlastence z druhé poloviny devatenáctého století, KromûfiíÏ 1948 (2. vydání), s. 90. 15 Ibidem, s. 88. 16 Dan Suchomel, Místopisné pohlednice mûsta KromûfiíÏe. âást I. Rakousko-Uhersko 1896–1918, KromûfiíÏ 2013, s. 338, obr. 533; s. 339, obr. 535. 17 Chodníãek (pozn. 14), s. 85. 18 Radim Vrla, Stavebnûhistorick˘ prÛzkum objektu Ruin v Podzámecké zahradû v KromûfiíÏi, KromûfiíÏ 2010 (nepublikovan˘ strojopis uloÏen˘ ve spisovnû NPÚ, ÚOP v KromûfiíÏi). 19 Suchomel (pozn. 16), s. 336, obr. 528. 20 Zde se nacházel dal‰í jiÏ zanikl˘ most s pefiejemi.

Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / IN MEDIAS RES | Jifií JANÁL / Dynamické vodní pr vky v kompozici Podzámecké zahrady v KromûfiíÏi a jejich archeologick˘ v˘zkum

25