10
11
12
13
obûma pásy Ïádné kameny nebyly. Absenci kamenÛ uprostfied fieãi‰tû lze vysvûtlit nejspí‰e zánikem této struktury pfii ãi‰tûní koryta od se21 dimentÛ nûkdy v minulosti. Jejich funkãnost se po zru‰ení mostu postupnû ztrácela zaná‰ením, pohledovû se mohly uplatnit pouze z cesty okolo Pavího dvora. âasem zaniklo povûdomí o jejich existenci a to pravdûpodobnû zavinilo zniãení ãásti dochovan˘ch struktur. Pfii pouÏití soudobé mechanizace na ãi‰tûní koryta nebyl problém kameny spolu s usazeninami odtûÏit a uloÏit mimo jejich pÛvodní místo. NemÛÏeme s jistotou fiíci, zda nalezen˘ fragment sochy je onou sochou Neptuna, kterou popisuje Julius Chodníãek ve sv˘ch vzpomínkách, nebo se jedná o fragment nûjakého jiného sochafiského díla. Více informací bude moÏné zjistit aÏ po vyzvednutí fragmentu ze sedimentÛ. Dal‰ím zkouman˘m objektem se stala zaniklá kaskáda u tzv. Maxmiliánovy kolonády. Ta byla v „nové ãásti“ parku za ml˘nskou strouhou postavena v letech 1845–1846 podle projektu Antona Archeho. Kolonádu pÛvodnû architekt koncipoval jako vyhlídkové místo se zadní stûnou prolomenou okny. Po jejich zazdûní byly do vznikl˘ch nik instalovány antické busty a odtud získala kolonáda svÛj dne‰ní název „Pompejská“. Stavba sv˘m obloukovit˘m pÛdor ysem obepínala bazén kruhového pÛdorysu, v nûmÏ
26
byla umístûna Lví fontána pfienesená z Kvûtné zahrady. Pfiebyteãná voda byla z bazénu vypou‰tûna pomocí pfiepadu v podobû kamenného kor˘tka pfies kaskádu do tzv. Maxmiliánova rybníãku, pfiípadnû v˘pustním potrubím mimo kaskádu tamtéÏ. Kaskáda pohledovû smûfiovala na osu Stfiíbrného mostu a ChropyÀské aleje, tedy leÏela na hlavní kompoziãní ose nové parkové úpravy. Kaskáda se objevuje na nûkter ˘ch historick˘ch fotografiích a pohlednicích. Vzhledem ke svému kompoziãnímu v˘znamu je celá kaskáda s kolonádou a tryskající fontánou zachycena jiÏ na nejstar‰ích fotografiích zahrady z 60. let 19. století a dále na pohlednici zhotovené kombinovanou technikou knihtisku a litografie. Tato pohlednice pro‰la po‰tou v ro22 ce 1902. Horní ãást kaskády je zachycena na pohlednici, která pro‰la po‰tou v roce 23 1900. Na nûkter˘ch novûj‰ích fotografiích je v místû jiÏ zaniklé kaskády patrná zfietelná terénní nerovnost. Na podzim roku 2018 byla pfiedpokládaná trasa zaniklé kaskády odkr yta. Celkem byly v terénu zachyceny ãtyfii základy stupÀÛ kaskády, které byly od sebe vzdáleny necel˘ch sedm metrÛ. Jednalo se o blok malty s fragmenty cihel a kamenÛ o pÛdor ysném rozmûru 0,40 × 1,50 m. Celková v˘‰ka jednotliv˘ch konstrukcí nebyla zji‰tûna. Na tûchto blocích byly, jak je patrno z dobov˘ch fotografií, prav-
Obr. 10. Jeden z odkryt˘ch stupÀÛ kaskády u Maxmiliánovy kolonády. Foto: Jifií Janál, 2018. Obr. 11. Pohled na prav˘ bfieh Ml˘nské strouhy po zaãi‰tûní kamenn˘ch fragmentÛ v korytû. Foto: Jifií Janál, 2017. Obr. 12. Detail kamenn˘ch fragmentÛ na pravém bfiehu Ml˘nské strouhy. Foto: Jifií Janál, 2017. Obr. 13. Fragment sochy na pravém bfiehu Ml˘nské strouhy. Foto: Jifií Janál, 2017.
dûpodobnû umístûny kamenné desky, které mûly funkci pfielivné hrany. Tyto desky se nedochovaly. V˘‰kové rozdíly mezi povrchy sousedních stupÀÛ se pohybovaly v rozmezí od 0,22 do 0,56 m, ãímÏ je pfiibliÏnû dána v˘‰ka jednotliv˘ch stupÀÛ. Jak byla upravena plocha mezi stupni kaskády, nebylo pfii odkryvu zcela zjevné, ale roztrou‰ené kfiemenné valouny potvrzují svûdectví Julia Chodníãka o „kfiemelicemi“ dláÏdûné kaskádû. Osou kaskády pod její úrovní probíhalo v˘pustné potrubí ka‰ny, které bylo pravdûpodobnû alespoÀ jednou opravováno.
I Poznámky 21 V˘raznûj‰í úpravy probûhly naposledy po povodni v roce 1997. 22 Suchomel (pozn. 16), s. 320, obr. 496. 23 Ibidem, s. 322, obr. 501.
Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / IN MEDIAS RES | Jifií JANÁL / Dynamické vodní pr vky v kompozici Podzámecké zahrady v KromûfiíÏi a jejich archeologick˘ v˘zkum