Obr. 2. Anonym: DvÛr Kladruby nad Labem po klasicistní pfiestavbû a dostavbû. Pohled od severov˘chodu, v pozadí meandry Labe a luÏní les v lokalitû Mo‰nice pfied zaloÏením krajináfiského parku. Reprofoto vyobrazení dvora z let 1829–1831: Národní hfiebãín Kladruby nad Labem, 2017.

dubice do rukou jednoho z nejv˘znamnûj‰ích rodÛ âeského království – Pern‰tejnÛ. Z dochovan˘ch pern‰tejnsk˘ch urbáfiÛ lze dedukovat, Ïe pfied rokem 1522 zaloÏili v Kladrubech nad Labem oboru, v níÏ byli chováni také konû. Jaroslav z Pern‰tejna se ale dostal kvÛli nákladnému Ïivotu do vysok˘ch dluhÛ, které jej donutily pardubické panství prodat – roku 1560 7 je pro panovníka zakoupila âeská komora. Císafi Maxmilián II. Habsbursk˘ pak v Kladrubech 8 nad Labem zaloÏil v roce 1563 hfiebãín, kterému 6. bfiezna 1579 Rudolf II. Habsbursk˘ udû9 lil statut císafiského dvorního hfiebãína. Brzy poté, v letech 1579–1582, do‰lo v Kladrubech nad Labem k modernizaci panského sídla, jejíÏ souãástí bylo také zbudování nov˘ch 10 stájí. Rozvoj hfiebãína pfieru‰ila tfiicetiletá válka. Pfied blíÏícím se ‰védsk˘m vojskem musela b˘t podstatná ãást kladrubského stáda roku 1639 odehnána do Mönchhofu a v roce 1645 areál hfiebãína v Kladrubech vyhofiel. Roku 1650 proto zaãala jeho postupná rehabilitace. V roce 1668 byl v Kladrubech nad Labem po11 staven kostel sv. Václava a Leopolda a souãasnû tam byla vystavûna také hfibitovní kaple Pov˘‰ení sv. KfiíÏe. V Selmicích byly postaveny v letech 1681–1682 nové zdûné stáje pro klisny, dnes zvané Star ˘ k‰tít (Alte Gestütt). Císafisk˘ dvorní hfiebãín v této dobû zachycují doprovodné ilustrace k mapû pardubického panství od Georga Matthäuse Vischera z roku 1688, na mapû je také schematicky zachycen vzhled tamní pastevní krajiny – pastviny s rozpt˘len˘mi stromy. JiÏ na poãátku 18. století bylo díky vhodn˘m pfiírodním podmínkám krajiny vy‰lechtûno a stabilizováno plemeno starokladrubsk˘ch 12 koní typu galacarrosierÛ. Rozhodnutím císafie Karla VI. Habsburského proto nastal roku 1721 nov˘ stavební rozvoj hfiebãína, na nûmÏ se dílãím zpÛsobem podíleli pfiední praωtí barokní architekti Franti‰ek Maxmilián KaÀka 13 a Kilián Ignác Dientzenhofer. V duchu tehdej‰ího pfiístupu ke krajinû bylo soubûÏnû s pfiestavbou budov ve dvofie v Kladrubech nad Labem a okolí umístûno na v˘14 znamn˘ch místech nûkolik barokních soch. Krajina pfii hfiebãínu v Kladrubech nad Labem tehdy dosáhla v podstatû rozlohy krajiny nyní nominované na zápis na Seznam svûtového dûdictví.

2

V dal‰ím období se hledal efektivnûj‰í zpÛsob hospodafiení v krajinû, aby bylo dosaÏeno její sobûstaãnosti v zásobování potfiebami pro chov koní a nebylo tfieba píci a dfievo pro stavby a otop dováÏet. Postupnû proto byly mûnûny proporce pastvin, luk, honebního a pastevního lesa a neúrodné louky byly zúrodÀovány. Objevuje se také snaha o regulaci vodního reÏimu. Krajina potfiebovala dostatek vody pro pastviny a louky v suchém létû, naopak rychl˘ odtok pfiebytku vody po zimû ãi po pfiívalov˘ch de‰tích a boufikách. Roku 1734 mûla proto b˘t podle dobov˘ch záznamÛ „zprÛchodnûna strouha 15 k odvodu vody“, patrnû dne‰ní Kladrubsk˘ náhon. Pomûrnû pfiesvûdãiv˘ obraz o vzhledu

a pernaté zvûfie bylo moÏno podle popisu chovat v obofie velké mnoÏství kobyl a koní vÛbec.“ 9 Historie hfiebãína v Kladrubech nad Labem a starokladrubského konû, viz http://www.nhkladruby.cz/historie, vyhledáno 27. 1. 2019. 10 Práce probíhaly pod dohledem císafiského dvorního stavitele Ulrica Aostalliho. 11 Souãasná podoba kostela pochází z pozdûj‰ího období, kdy byl cel˘ areál klasicistnû pfiestavován. 12 Starokladrubsk˘ kÛÀ je pÛvodní ãeské plemeno koní, které sv˘m v˘znamem z hipologického hlediska pfiekraãuje hranice âeské republiky. Plemeno je v˘bornû pfiizpÛsobeno poÏadovanému typu sluÏeb. Chovn˘m cílem byl a je galacarrossier – mohutn˘ koãárov˘ kÛÀ, urãeny k ceremoniální a reprezentativní sluÏbû. Nejvût‰í podíl na zachování pÛvodního typu má jeho kontinuální chov v podmínkách analyzované krajiny a ãistokrevná plemenitba. Toto teplo-

I Poznámky

krevné plemeno vzniklo právû v této krajinû. V období za-

7 Ivana Ebelová – Martin Ebel, Heuristika: Dûjiny hfiebãína

loÏení hfiebãína byli chovní hfiebci importováni ze ·panûl-

v Kladrubech nad Labem se zfietelem k nominované kraji-

ska. Neapol‰tí hfiebci byli dováÏeni z Itálie pozdûji, od

nû. Kapitola: Kladruby císafiské. Materiál Národního hfieb-

druhé poloviny 17. století, mezi nimi byli i zakladatelé

ãína Kladruby nad Labem, 2017 (nepublikovan˘ doku-

kmenÛ, které se v populaci starokladrubského konû do-

ment, uloÏeno v Národním hfiebãínû Kladruby nad Labem).

chovaly dodnes. Nejstar‰ím písemnû doloÏen˘m plemení-

8 Urbáfi pardubického panství z roku 1563 dne‰ními slo-

kem starokladrubsk˘ch koní je italsky hfiebec Peppoli

vy mj. uvádí: „DvÛr v kladrubské obofie. Ke dvoru náleÏí

z Ferrary (narozen 1764), kter˘ byl otcem bûlou‰e Impe-

polnosti, které se osívají. Ve dvofie se chovají dvû katego-

ratoreho (narozen 1775) a ten otcem bûlou‰e Generaleho

rie klisen, a to jak pro orání, setí a sváÏení obilí, tak stád-

(narozen 1787). Jeho syn Generalissimus (narozen 1797)

ní klisny, dohromady 30 kusÛ. V tomto dvofie se chová 40

zaloÏil dal‰í kmen.

krav. Dále jsou zde zvlá‰tní pastviny, kde se pasou klisny

13 Viz Ebelová – Ebel (pozn. 7).

a krávy (…).“ Z let 1570 aÏ 1571 je doloÏen popis pan-

14 Socha Andûla stráÏného, sv. Donáta, Panny Marie Bo-

ství Pardubice s pasáÏí o obofie v Kladrubech nad Labem:

lestné, sv. Gotharda ãi sv. Jana Nepomuckého.

„…v obofie stálo panské sídlo postavené z cihel a z ka-

15 Tato formulace naznaãuje, Ïe existoval jiÏ pfied rokem

mene, dále zde byl pro potfieby ãeledû a dobytka postaven

1734, jak tomu odpovídá i jeho zobrazování na plánech

hospodáfisk˘ dvÛr. (…) Kromû jelenÛ, divok˘ch prasat

a mapách poãínaje rokem 1730.

Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | R o m a n Z Á M E â N Í K ; Z d e n û k N O VÁ K / K r a j i n a p r o c h o v a v ˘ c v i k c e r e m o n i á l n í c h k o ã á r o v ˘ c h k o n í v Kladrubech nad Labem – kompoziãní rozbor

29