Obr. 3. DruÏicov˘ snímek krajiny pro chov a v˘cvik ceremoniálních koãárov˘ch koní v Kladrubech nad Labem. Na v˘chodû dvÛr Kladruby nad Labem se stejnojmennou obcí, na západû dvÛr Franti‰kov. Mezi dvory a v jejich okolí se rozkládá hospodáfiská, umûlecky ztvárnûná krajina tvofiená formálnû ãlenûn˘mi pastvinami a loukami (ve stfiedu), krajináfisk˘m parkem Mo‰nice (na jihu) a hospodáfisk˘m lesem (na severu). Foto: Vojensk˘ geografick˘ a hydrometeorologick˘ úfiad, 2015. Obr. 4. Plán vodohospodáfisk˘ch úprav (sítû zavlaÏovacích a odvodÀovacích kanálÛ na Kladrubském náhonu v krajinû hfiebãína) od Boleslava Trojana z roku 1876. Národní archiv. Reprofoto: Národní hfiebãín Kladruby nad Labem, 2017. 20

3

4

krajiny tohoto období podává mapa prvního vo16 jenského mapování z let 1764–1768. Na ní je patrná pfiirozená struktura pozemkÛ lesa, luk a pastvin respektující pfiírodní podmínky. Cesty byly vedeny tak, aby byly sjízdné i v dobû povodní. Do dûjin hfiebãína zasáhly války o dûdictví rakouské (1740–1748), speciálnû první slezská válka (1741–1742). V fiíjnu 1741 z nûj bylo odvedeno celkem 249 koní do Uher, do hfiebãína v Eneyedu. Ve 40. letech 18. století i kvÛli váleãn˘m událostem zaÏíval hfiebãín ob17 dobí stagnace a v roce 1757 dvÛr v Kladru18 bech nad Labem opût vyhofiel. Na konci roku 1758, v souvislosti s návratem koní z Uher nazpût do Kladrub nad Labem, probûhla ur ychlená oprava stájí v Selmicích. Teprve v roce 1770 dal císafi Josef II. obnovit také dvÛr hfiebãína v Kladrubech nad Labem a povolal zpût v‰echen chovn˘ materiál. V krajinû proto bylo tehdy nezbytné roz‰ífiit

30

pastviny a louky, respektive zv˘‰it v˘nos z nich. Souãasnû bylo nutné provést urãité stavební úpravy. V roce 1832 byla nejvy‰‰ím ‰tolbou Johannem hrabûtem z Trauttmansdorffu vypracována zevrubná zpráva, dokládající v˘znam a hodnotu starokladrubsk˘ch koní. Trauttmansdorff ve zprávû zdÛraznil, Ïe kladrub‰tí koãároví konû jsou nejvût‰í, nejlep‰í, nejãist‰í a nejdokonalej‰í koãárovou rasou, ze v‰ech koní se osvûdãili nejlépe, Ïádné ceremonie u dvora se bez nich neobejdou a jsou vyuÏitelní i pro velké po‰tovní vozy. Bylo proto rozhodnuto, Ïe v krajinû se budou chovat v˘hradnû konû ko19 ãároví. Zásadní úpravy krajiny probûhly ve 20. letech 19. století. Hfiebãín se mûl skládat ze tfií dvorÛ (Kladruby nad Labem, Josefov a Franti‰kov) ve stylu velmi stfiídmého klasicismu propojen˘ch pfiím˘mi cestami s alejemi stromÛ. ZároveÀ probûhly první rozsáhlé práce na úpra-

vû luk a pastvin, a to v letech 1819–1822. Hlavní komunikace byly vybudovány mezi léty 1822–1830. Vytyãeny byly tfii hlavní osy: „Selmická alej“ z Kladrub nad Labem smûrem k T˘nci nad Labem, „¤eãanská alej“ smûrem k fiece Labi a osa k Josefovu. PrÛseãík tûchto os leÏí ve vstupu do komplexu stájí pro klisny a hfiebce dvora v Kladrubech nad Labem. V letech 1828–1831 byl podle projektu Mauritze Jahna vybudován dvÛr Franti‰kov na ose k T˘nci nad Labem. Podle zásad francouzské zahrady osa prochází symetrickou stavbou dvora a pokraãuje dál, do „nekoneãna“, celkem mûfií 4,5 km. V roce 1830 byla Selmická alej mezi dvory Franti‰kov a Kladruby nad Labem osázena topoly vla‰sk˘mi (Populus nigra ’Italica’), rovnûÏ oblíben˘mi ve francouzské zahradû. V návaznosti na vybudování osy Kladruby nad Labem – Franti‰kov byl postupnû zakládán pravoúhl˘ rastr pastvin a souãasnû probíhalo jejich zúrodÀování. V pastvinách bylo vysázeno zpravidla po jedné skupinû stromÛ (clumps), ohrazené proti po‰kozování pasoucími se koÀmi, pastviny byly kromû dfievûného ohrazení oddûleny v˘sadbou stromofiadí.

I Poznámky 16 Mapování v‰ak bylo pofiizováno „a la vue“, tj. „od oka“, coÏ i pfii zku‰enosti vojensk˘ch geometrÛ pfiiná‰elo jistou nepfiesnost. 17 âást jeho budov v Kladrubech nad Labem (zámek, 9 prázdn˘ch obytn˘ch budov) byla pronajata nizozemskému podnikateli Guillaumu Josephu Baillouxovi na v˘robu holandského sukna. 18 Viz Ebelová – Ebel (pozn. 7). 19 Viz Ebelová – Ebel (pozn. 7). 20 V roce 1823 Mauritz Jahn projektoval hlavní budovy stájí a obytnou budovu s pfiíslu‰enstvím pro personál. Stavba hlavních stájí ve dvofie v Kladrubech nad Labem probûhla postupnû od západu k v˘chodu v letech 1824–1830. Dne 25. srpna 1836 poloÏil císafi Ferdinand I. osobnû základní kámen ke stáji plemeníkÛ.

Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | R o m a n Z Á M E â N Í K ; Z d e n û k N O VÁ K / K r a j i n a p r o c h o v a v ˘ c v i k c e r e m o n i á l n í c h k o ã á r o v ˘ c h k o n í v Kladrubech nad Labem – kompoziãní rozbor