11

12

Obr. 11. DvÛr Josefov. Detail struktury krajiny. Pohled od v˘chodu. Foto: Jifií Podrazil, Národní hfiebãín Kladruby nad Labem, 2017. Obr. 12. Jedna z vûtví zavlaÏovací a odvodÀovací soustavy Kladrubského náhonu. Pastviny s typick˘m bíl˘m ohrazením. Foto: Jifií Machek, Národní hfiebãín Kladruby nad Labem, 2017.

Kompoziãní rozbor souãasného stavu krajiny Krajina pro chov a v˘cvik ceremoniálních koãárov˘ch koní v Kladrubech nad Labem se nachází v fiíãní nivû na pravém bfiehu fieky Labe, tedy v rovinatém terénu s pozÛstatky mrtv˘ch fiíãních ramen, od níÏ je v‰ak témûfi izolována porosty stromÛ. Hladina souãasné fieky se neprojevuje v komponovan˘ch sceneriích. PozÛstatky luÏního lesa, aÏ na jeho urãitou ãást navazující pfiímo na fieku, se staly základem parku Mo‰nice. Na ten na severu navazuje pás luk a pastvin uzavfien˘ ze severní strany lesem s pfievahou jehliãnanÛ (Pinus sylvestris, Pinus strobus), nacházejícím se na mírnû vyv˘‰ené písãité terase. Les tvofií pozadí komponovan˘m sceneriím. Do tohoto základního ãlenûní je vloÏeno uspofiádání krajiny, které jedineãn˘m zpÛsobem sdûluje její úãel a vytváfií okrasn˘ statek – ferme ornée. Organizace zaloÏená pro chov a v˘cvik starokladrubsk˘ch koní – Národní hfiebãín Kladruby nad Labem – hospodafií ve tfiech základních stfiediscích – dvorech Kladruby nad Labem, 31 Franti‰kov a Josefov. Budovy dvorÛ vytváfiejí tfii tûÏi‰tû základní kostr y uspofiádání krajiny, která je zaloÏena na monumentálních, hlavnû lipov˘ch alejích. Nejdel‰í z nich, Selmická alej, dlouhá 3,2 km, mífií k bránû dvora Franti‰kov a na ni navazuje 0,75 km dlouhá topolová alej k západní hranici statku, kde se ztrácí ve stfie32 ¤eãanská alej je dlouhá dovûké cestû.

34

1,5 km, Semínská 0,25 km, topolová Koleská 33 0,4 km, Ka‰tánka 0,9 km, dubová 0,6 km. Pfiímoãaré aleje, kombinované v blízkosti dvorÛ se stfiíhan˘mi ploty, upomínají na uspofiádání krajiny ve velkolep˘ch projektech krajinn˘ch a urbanistick˘ch úprav podle zásad Andrého Le Nôtra (napfi. Versailles, Blenheim Palace, zámky Augustusburg a Falkenlust v Brühlu, v Casertû, Petrohradu a Petrodvorci). Aleje ¤eãanská, Selmická a osa k Josefovu vybíhají ze vstupu do hlavní stáje klisen a hfiebcÛ dvora Kladruby nad Labem. Ten pfiedstavuje hlavní kompoziãní uzel celé krajiny. Ohniskem kompozice tedy není jako ve v˘‰e uveden˘ch pfiíkladech z jin˘ch zemí brána zámku ãi paláce, aã je císafisk˘ zámek souãástí stavebního dvora v Kladrubech nad Labem, ale vstup do stájí. 34 Také tradiãní cour d’honneur se nerozkládá pfied budovou zámku ãi paláce na jeho ose, jak je zvykem u barokních nebo klasicistních konceptÛ, ale je tvofien nádvofiím, jehoÏ hlavní osa prochází ¤eãanskou branou na ohnisko patte 35 d’oie, které je v bránû do centrálního stájového dvora, a je vymezeno hospodáfisk˘mi budovami stájí, jiÏním kfiídlem s ¤eãanskou branou a fiadou lip, za níÏ je skryta budova zámku. Formální struktura krajiny tak kompoziãními prostfiedky jasnû vyjadfiuje svÛj chovatelsk˘ úãel i v˘znamovou hierarchii prvkÛ v krajinû vãetnû stavebních a umûleck˘ch objektÛ. Tato akcentace chovatelského úãelu krajiny je navíc podpofiena i tím, Ïe hmota císafiského zámku nijak nedominuje areálu dvora v Kladrubech nad Labem, ale je ve struktufie jeho hmot z vizuálního hlediska spí‰e sekundární. Pfii pohledu od centrální brány stfiedového stájového dvora v Kladrubech nad Labem smûrem ven podporuje uspofiádání budov vymezujících cour d’honneur princip kompozice krajiny typu patte d’oie: stfiední osa (¤eãanská

alej) procházející ¤eãanskou branou v jiÏním kfiídle, pÛvodnû flankovanou dvojicí topolÛ vla‰sk˘ch (Populus nigra ’Italica’), pokraãuje navazující lipovou alejí a konãí v „nekoneãnu“, pravá, v˘chodozápadní osa (Selmická alej) procházející boãní branou se dvûma bíl˘mi pilífii pokraãuje navazující lipovou alejí a konãí rovnûÏ v „nekoneãnu“. Levá osa, dodnes v krajinû vytu‰itelná, byla naru‰ena pozdûj‰í, nicménû 36 historickou stavbou stáje Paddock a s ní souvisejícími ohradami a v˘sadbou; pohled do zámecké zahrady v‰ak vytváfií dostateãn˘ pocit rovnováhy této symetrické kompozice. Samotné nádvofií dvora Kladruby nad Labem je vymezeno klasicistními budovami stájí, fiadou lip pfied zámkem a kostelem s jednotn˘mi svûtle ‰edozelen˘mi fasádami se zdÛraznûn˘mi bíl˘mi prvky a ãerven˘mi stfiechami z pálené krytiny. Budovy stájí a kfiídla se vstupní branou jsou maskovány v˘sadbou stromÛ, budova

I Poznámky 31 Tyto dvory jsou základními organizaãními stfiedisky zaji‰Èujícími uzavfien˘ cyklus plemenitby, odchovu hfiíbat a v˘cviku mlad˘ch koní. 32 Celkem je alej vãetnû úseku vedoucího dvorem Franti‰kov dlouhá 4,2 km. 33 Aleje Ka‰tanová a Ferdinandova (pracovní název) vykazují polohy, které evokují skuteãnost, Ïe by mohly b˘t souãástí pûtiosé patte d’oie, její ovûfiení je pfiedmûtem bádání. 34 âestn˘ dvÛr (francouzsky cour d’honneur) je oznaãení pro nádvofií uzavfiené ze tfií stran kfiídly zámku nebo paláce, ãtvrtá strana naproti hlavnímu prÛãelí je uzavfiená jen zdí ãi ozdobnou mfiíÏí. 35 Husí stopa; urãující v˘razov˘ prostfiedek francouzské zahrady v organizaci zahrad a krajiny. 36 Romantizující nevelká samostatná stáj postavená v roce 1865.

Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | R o m a n Z Á M E â N Í K ; Z d e n û k N O VÁ K / K r a j i n a p r o c h o v a v ˘ c v i k c e r e m o n i á l n í c h k o ã á r o v ˘ c h k o n í v Kladrubech nad Labem – kompoziãní rozbor