13

Obr. 13. Koãárová cesta vedoucí ke dvoru Josefov doprovázená historickou jabloÀovou alejí. Foto: Magdaléna Straková, Národní hfiebãín Kladruby nad Labem, 2017. Obr. 14. OsmispfieÏí starokladrubsk˘ch koní pfii prÛjezdu ¤eãanskou alejí. Foto: Marcela Kvochová, Národní hfiebãín Kladruby nad Labem, 2017.

zámku dokonce ustupuje do druhého plánu aÏ za fiadu stfiíhan˘ch lip, takÏe na tomto prostranství vyniká jen stavba kostela sv. Václava a Leopolda, v˘‰ka jeho lodi v‰ak nepfiesahuje hfieben stfiech hlavních budov vlastního stájo37 vého areálu. V intimním prostfiedí dvora Kladruby nad Labem se dále projevuje elegantní vûÏová stavba funkcionalistické vodárny, barevnû sjednocená s ostatními budovami. Selmická alej zdánlivû konãí monumentální stavbou dvora Franti‰kov. Její osa v‰ak dále prochází symetricky situovan˘m por tálem vstupní budovy, pokraãuje skupinou stromÛ uprostfied nádvofií vysázen˘ch tak, aby osu lemovaly, a vybíhá dal‰í alejí do krajiny pastvin západním smûrem za dvorem, kde konãí v „nekoneãnu“. Podobnû jako ve dvofie Kladruby nad Labem 38 je i architektura budov dvora Franti‰kov zámûrnû nenápadná, pfiestoÏe jde o stavby hmotovû srovnatelné se stájemi kladrubského dvora a sv˘m úãinkem za jin˘ch podmínek monumentální. Tlumená svûtlá ‰edozelená fasáda se stfiídm˘mi bíl˘mi zdobn˘mi prvky, nad ní ãer vené stfiechy z pálené kr ytiny, to v‰e, ãásteãnû skryto stromofiadími, respektuje dÛslednû uplatÀovan˘ vzorec vzhledu a pÛsobení architektury v‰ech dvorÛ v krajinû. Tento vzorec zachovává i tfietí dvÛr – Jose39 fov, k nûmuÏ pÛvodnû smûfiovala tfietí osa patte d’oie. Na rozdíl od pfiedchozích dvorÛ nejde o monumentální architekturu, ale spí‰e o stavení blízké sousední vernakulární architek-

tufie polabsk˘ch vesnic, jehoÏ rozmûry pfiijímá i zdrobnûlé mûfiítko sousedních úprav krajiny. Základem krajiny jsou plochy s travními porosty, zejména louky a pastviny s charakteristickou vegetací. Na loukách jsou autochtonní travní spoleãenstva schopná produkovat velké 40 mnoÏství sena. Souãástí bylinn˘ch porostÛ jsou i pole, poskytující dal‰í potfiebné sloÏky v˘Ïivy koãárov˘ch koní (oves, jeãmen) a vná‰ející do obrazu krajiny promûnliv˘ sled barev a textur, odli‰n˘ od roãního r ytmu vytr val˘ch porostÛ, kter˘ se kaÏdoroãnû opakuje. Pastvinami a loukami protékají pfiirozené vodoteãe (Stra‰ovsk˘ potok a jeho pfiítoky) a rovnocennû v˘znamné umûle vybudované zavodÀovací a odvodÀovací kanály (z nichÏ pátefiní je Kladrubsk˘ náhon z doby baroka). Pro vzhled zdej‰í krajiny je z nich nejdÛleÏitûj‰í Stra‰ovsk˘ potok, napfiímen˘ po roce 1821 do podoby kanálu protínajícího Selmickou alej v úhlu pfiibliÏnû 45°, typickém pro hvûzdy (étoiles) francouzsk˘ch zahradních a krajinn˘ch úprav. Samozfiejmû klíãov˘m pr vkem ve vzhledu krajiny je liniová vegetace, která doprovází soustavu pfiirozen˘ch i umûl˘ch vodoteãí. Tato soustava je zároveÀ fundamentální podmínkou nejen pro vzhled, ale téÏ pro naplÀování úãelu krajiny. Do bylinného porostu jsou situovány dva typy v˘sadeb dfievin: pfiímá stromofiadí (v duchu klasicistního pfiístupu ke krajinû) a v kontrastu k nim malebné skupiny a porosty, malebnû vedené aleje a malebnû rozmístûné solitéry (v duchu romantického pfiístupu ke krajinû). Struktura liniov˘ch v˘sadeb v krajinû je hierarchizovaná. Na monumentální lipové aleje (struktura prvního fiádu) navazují liniové v˘sadby stromÛ, které v uspofiádání krajiny vytváfiejí organizaãní a kompoziãní strukturu niωího fiádu: jsou to jednak stromofiadí ohraniãující

14

témûfi pravoúhlé pozemky pastvin podél Selmické aleje a dále jabloÀové aleje lemující cesty v okolí dvora Josefov (a dílãím zpÛsobem se opakující v západní ãásti statku u par41 ku Mo‰nice).

I Poznámky 37 Souãástí areálu dvora Kladruby nad Labem jsou pÛvodní domy pro ubytování zamûstnancÛ upravené ve stylu odpovídajícím stájov˘m budovám a hfibitov s barokní hfibitovní kaplí Pov˘‰ení sv. KfiíÏe. Tyto stavby jsou v‰ak od kompoziãnû aktivních ãástí krajiny opticky odstínûny. 38 Franti‰kov je trojstrann˘ stájov˘ dvÛr postaven˘ v letech 1827–1832 na pÛdorysu písmene U. Tvofií jej dominantní patrová centrální vstupní budova v ose v˘chodního prÛãelí a budovy stájí, uzavírající ze dvou boãních stran dvÛr. Na ãtvr té, západní stranû vybíhají pouze krátká kfiidélka. PÛvodnû se pfiedpokládala stavba plnohodnotného ãtvrtého kfiídla, jeho v˘stavba v‰ak nikdy nebyla realizována. 39 DvÛr Josefov byl vystavûn po roce 1870 na základû rozhodnutí z roku 1854 na místû nûkdej‰í provizorní stáje na pastvinách. Tvofií jej dvû rovnobûÏnû postavené budovy severní a jiÏní stáje a domek zamûstnancÛ, mezi nimiÏ je travnat˘ dvÛr se studnou. Pfii jiÏní budovû, kolmo k ní, je vjezd do areálu dvora. Po jeho v˘chodní stranû stojí obytn˘ domek. 40 Tj. kostfiava luãní (Festuca pratensis), bojínek luãní (Phleum pratense), lipnice luãní (Poa pratensis), psineãek velik˘ (Agrostis gigantea), jílek vytrval˘ (Lolium perenne), psárka luãní (Alopecurus pratensis) s pfiímûsí kvetoucích bylin. Na pastvinách rostou autochtonní travní spoleãenstva sná‰ející pastvu a se‰lapávání – jílek vytrval˘ (Lolium perenne), kostfiava ãer vená dlouze v˘bûÏkatá (Festuca rubra), kostfiava luãní (Festuca pratensis), lipnice luãní (Poa pratensis), bojínek luãní (Phleum pratense), jetel plaziv˘ (Trifolium repens). 41 Nejniωí fiád ve struktufie liniov˘ch v˘sadeb pfiedstavují tvarované Ïivé ploty (ptaãí zob – Ligustrum vulgare) v nûkter˘ch alejích a v okolí zámku (zimostráz – Buxus sempervirens), kde vytváfiejí dekoraãní ornamenty.

Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | R o m a n Z Á M E â N Í K ; Z d e n û k N O VÁ K / K r a j i n a p r o c h o v a v ˘ c v i k c e r e m o n i á l n í c h k o ã á r o v ˘ c h k o n í v Kladrubech nad Labem – kompoziãní rozbor

35