15

16

V‰echny typy liniov˘ch v˘sadeb naplÀují zámûr vybudovat ferme ornée, pfiiãemÏ plní jak kompoziãní (viz níÏe), tak úãelovou funkci – lipové aleje slouÏí pro v˘cvik koãárov˘ch koní v zápfiahu, stromofiadí poskytují stín pasoucím se koním a chrání je pfied siln˘m vûtrem, jablka doplÀují jejich krmnou dávku. Nejdel‰í jabloÀová alej (1,4 km) vybíhá z bodu oznaãujícího polovinu ¤eãanské aleje a smûfiuje k v˘chodu aÏ na hranici statku. Z místa, zdÛraznûného umístûním barokní sochy sv. Jana Nepomuckého u vodoteãe – barokního Kladrubského náhonu –, vybíhá dal‰í jabloÀová alej, aby se po 0,5 km spojila s alejí prve zmínûnou. Ze stejného místa dále vybíhá monumentální lipová Koleská alej (posléze vytváfií obchvat dvora Kladruby nad Labem) a je téÏ proÈata topolovou (Populus nigra ’Italica’) alejí rovnobûÏnou s alejí Selmickou. Aleje a stromofiadí a liniová zeleÀ u Kladrubského náhonu tak vytváfiejí ‰estipaprskovou hvûzdu (étoile) se stfiedem u sochy sv. Jana Nepomuckého, díky níÏ se v okolním území vyskytuje v˘razná struktura trojúhelníkov˘ch (ostroúhl˘ch) pozemkÛ pastvin. PrÛhledy alejemi vytváfiejícími tuto hvûzdu nejsou zamûfieny na Ïádné architektonické nebo umûlecké dominanty, konãí v „nekoneãnu“, buì stavby úplnû míjejí, nebo procházejí otevfien˘mi branami staveb skr yt˘ch korunami stromÛ. Trojúhelníkové pastviny vytváfiejí zjemnûlou strukturu pozemkÛ, na kterou navazují drobné pastviny u dvora Josefov. Izolaãní liniové v˘sadby stromÛ mezi pastvinami navozují dojem kabinetÛ (cabinet de ver42 dure) v bosketech francouzské zahrady. Tyto kabinety zde v‰ak nemají, na rozdíl od francouzsk˘ch zahrad, úãel pouze estetick˘, popfi. zábavní. SlouÏí jako pastviny v promy‰leném, funkãnû urãeném souboru. Náv‰tûvníkovi, kte-

36

r˘ nezná pravidla provozu hfiebãína a pfii pohybu alejí (alejemi) nahlíÏí do jednotliv˘ch kabinetÛ, se v nich pro nûj pfiekvapivû objevují konû, 43 vût‰inou bílí, nûkdy ãerní. Pohled do kabinetÛ s malebn˘mi skupinami stromÛ (clumps) v jejich interiéru a pasoucími se koÀmi pfiipomíná pohled do anglického parku. Clumps jsou tvofieny skupinami autochtonních dfievin – dubÛ (Quercus robur), lip (Tilia cordata a Tilia platyphyllos) a jasanÛ (Fraxinus angustifolia). Tato kombinace principÛ francouzské a anglické zahrady v krajinû je unikátní. Bílé ohrady lemující hlavní aleje a ohrazující pastviny dále zesilují dojem fiádu v krajinû, rovnûÏ tak i stejné bílé ohrady chránící skupiny stromÛ (clumps) v pastvinách (kabinetech) pfied se‰lapáváním a okusem. Základním smyslem liniov˘ch v˘sadeb je uspofiádání krajiny na pastevní dílce odpovídající promûnn˘m potfiebám stáda (pastvina pro klisny, pro klisny s hfiíbaty, pro hfiíbata, pro jednotlivé hfiebce) tak, aby pastvin bylo tolik, Ïe je lze pfii pastvû plynule stfiídat, aby kaÏdá poskytovala dostatek píce a nedocházelo k jejich po‰kozování ani ke strádání koní. Linové v˘sadby organizující krajinu na dílce navíc pÛsobí jako vûtrolamy a stínûní, které je velmi v˘znamné pro pasoucí se konû, podobnû jako clumps na pastvinách a v alejích pro konû ve v˘cviku v zápfiahu. Liniové v˘sadby v‰ak do krajiny vná‰ejí také pravidelnost a vytváfiejí osové scenerie srovnatelné s kompozicemi francouzsk˘ch krajinn˘ch úprav.

Obr. 15. Pastviny ve stfiední ãásti analyzované krajiny ãlenûné cestami a vodoteãemi doprovázen˘mi alejemi a stromofiadími, které vytváfiejí strukturu kabinetÛ pfiipomínající boskety francouzské zahrady. Pohled od v˘chodu. Foto: Jifií Podrazil, Národní hfiebãín Kladruby nad Labem, 2016. Obr. 16. Krajina jiÏnû od dvora Kladruby nad Labem. Aleje a stromofiadí v místû vytváfiejí ‰estipaprskovou hvûzdu (étoile). V pastvinách rostou skupiny stromÛ typu clumps. Pohled od jihov˘chodu. Foto: Jifií Podrazil, Národní hfiebãín Kladruby nad Labem, 2017.

nou ze západu stromofiadím star˘ch hlavat˘ch vrb (Salix viminalis), která protíná Selmickou 44 alej u hájenky u Selmick˘ch vrat. Park Mo‰nice je v˘jimeãn˘ romantick˘ krajináfisk˘ park. Základem jeho kompozice jsou pÛvodní porosty luÏního lesa (Quercus robur, Ulmus laevis, Tilia cordata, Populus nigra, Prunus padus) a dochované meandry neregulovaného Labe.

I Poznámky 42 Bosket (franc. bosquet) je v˘sadba dfievin, zejména stromÛ. Úãelem bosketu je rozdûlení plochy, vytvofiení pozadí nebo celé „pfiírodní komnaty“. Kabinet (franc. cabinet de verdure) je men‰í zelená/travnatá plocha ohraniãená pásy dfievin. 43 Hfiíbata starokladrubsk˘ch bûlou‰Û se rodí ãerná, bûhem pr vních pûti aÏ osmi let vybûlují. Zdánlivû nahodilá pfiítomnost bíl˘ch hfiebcÛ a kobyl, ãern˘ch hfiíbat nebo ãernobílého stáda kobyl a hfiíbat zvy‰uje moment pfiekvapení

Asi v poslední ãtvrtinû délky ¤eãanské aleje (od vstupu do hlavní stáje) odboãuje na západ malebnû vedená cesta lemovaná alejí dubÛ ãer ven˘ch (Quercus rubra), tzv. Wolfova alej, rozmûr y srovnatelná s alejemi lipov˘mi. Prochází parkem Mo‰nice a konãí cestou lemova-

a umocÀuje záÏitek. 44 Název vrata se opírá o skuteãnost, Ïe v dobû existence ohrazené obory (viz Struãn˘ historick˘ úvod) byly cesty do ní zahrazeny branami se stráÏními domky.

Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | R o m a n Z Á M E â N Í K ; Z d e n û k N O VÁ K / K r a j i n a p r o c h o v a v ˘ c v i k c e r e m o n i á l n í c h k o ã á r o v ˘ c h k o n í v Kladrubech nad Labem – kompoziãní rozbor