17

Obr. 17. Koãárová cesta lemovaná alejí dubÛ ãerven˘ch (Quercus rubra) vedoucí do parku Mo‰nice. V pozadí vegetaãní doprovod lemující Kladrubsk˘ náhon. Foto: Vûra Kuãová, Národní památkov˘ ústav, 2016. Obr. 18. Krajina Národního hfiebãína v Kladrubech nad Labem od jihu v rozsahu krajináfiského parku Mo‰nice (v popfiedí), uprostfied formálnû uspofiádaná pastevní krajina, v pozadí hospodáfisk˘ les. Foto: Jifií Podrazil, Národní hfiebãín Kladruby nad Labem, 2016.

Park zaãíná alejí dubÛ ãerven˘ch. Alej konãí mÛstkem, z nûhoÏ se otevírá pohled na vodní hladinu vzniklou ze slepého ramene fieky. Jediná zpevnûná cesta parkem je dále vedena ve velkoryse jednoduché a pfiitom elegantní esovce skládající se z pouh˘ch dvou obloukÛ, pfiiãemÏ ten pravotoãiv˘ má polomûr asi 300 m. Polomûr byl urãen úãelem cesty, jeÏ neslouÏila procházkám, ale jízdû koãárem. Pro r ychlost jízdy koãáru byl ostatnû okolní park komponován. Kolem cesty se vûjífiovû otevírají pÛsobivé pfiírodnû-krajináfiské scenerie, jejichÏ rozmístûní vyuÏívá principy malífiské perspektivy 45 v kompozici krajináfiského parku. Malífiskou perspektivu vyuÏíval poprvé na svûtû ve své krajináfiské tvorbû Ernst hrabû Silva-Ta46 rouca pfii zakládání PrÛhonického parku. Doporuãení Silva-Taroucy byla v parku Mo‰nice tvÛrãím zpÛsobem rozvinuta a realizována 47 v ojedinûle v˘jimeãné a odjinud neznámé 48 podobû. Cestu parkem Mo‰nice lemují solitéry vzácn˘ch dfievin (Ginkgo biloba, Picea breweriana, Juniperus virginiana, Platanus acerifolia), malebné solitér y akátÛ (Robinia pseudoacacia a Robinia pseudoacacia ’Tortuosa’), smuteãního jasanu (Fraxinus excelsior ’Pendula’) a pozoruhodné kombinace dfievin v mal˘ch skupinách s vysokou rozmanitostí kombinací. Ty

zaãínají u jednoduché kombinace zelen˘ch a ãerven˘ch bukÛ (Fagus sylvatica a Fagus sylvatica ’Atropunicea’) a konãí kontrastními kombinacemi smrku ztepilého (Picea abies), habru obecného (Carpinus betulus) a jírovce maìalu (Aesculus hippocastaneum). Z cesty se otevírají vyhlídky nahofie otevfiené nebo vyhlídky zarámované vodorovn˘mi vûtvemi dubÛ, které mífií na dal‰í zajímavé solitéry nebo skupiny. Po vzoru PrÛhonického parku vyuÏívá kompozice parku Mo‰nice v‰ech nástrojÛ malífiské perspektivy a prosvûtluje scenerie parku rÛzn˘mi valéry, od Ïlutozelen˘ch kvetoucích lip nebo svûtle zelen˘ch vrb pfies bûlavé koruny rozkvetl˘ch ka‰tanovníkÛ set˘ch (Castanea sativa) aÏ po bílé koruny rozkvetl˘ch jírovcÛ (Aesculus hippocastaneum), katalp (Catalpa bignonioides), vzácné hru‰nû Tatarovy nebo lip stfiíbrn˘ch (Tilia argentea) a topolÛ bíl˘ch (Populus alba) v kontrastu s temn˘mi skupinami smrkÛ ztepil˘ch (Picea abies), javorÛ (Acer platanoides ’Schwedleri’) a bukÛ (Fagus sylvatica a Fagus sylvatica ’Atropunicea’). DÛleÏitou roli hrají v kompozici parku slepá fiíãní ramena fieky Labe zaji‰Èující zrcadlení promy‰lenû uspofiádané barevnosti zelenû. Kompozice poãítá s promûnlivostí vegetace bûhem dne a bûhem roku. TvÛrce parku (Anton Umlauft) sesadil dfieviny tak, aby kontrastnû pÛsobily po cel˘ rok, coÏ lze demonstrovat na uvedené skupinû smrk ztepil˘ + habr obecn˘ + jírovec maìal, nebo aby vytváfiely rozdílné obrazy ráno, v poledne nebo veãer pfii pohledu na stejnou scenerii. Zcela mimofiádné je pouÏití javoru klenu, jeho pestrolisté odrÛdy Acer pseudoplatanus ’Leopoldii’. V parku se vyskytuje v nûkolika solitérách, pokaÏdé zasazen˘ch do jin˘ch scenerií tak, aby krása stromu vynikla nûkdy pfied kontrastním pozadím (napfi. na-

18

ãer venale temnolist˘ javor Acer platanoides ’Schwedleri’), jindy izolovanû, aby slunce mohlo rozzáfiit jeho korunu. Ani v anglick˘ch parcích nebo v parcích na kontinentu ve Worlitz, Postupimi nebo Muskau se srovnatelná kompoziãní situace nevyskytuje. JiÏnû od cesty parkem se otevírají pohledy do luk osázen˘ch vcelku pravidelnû rozmístûn˘mi solitérami (styl gardenesque) zajímav˘ch, zhruba stejnû vysok˘ch stromÛ (Picea pungens,

I Poznámky 45 PouÏití principÛ malífiské kompozice v krajináfiské tvorbû spoãívá v zámûrn˘ch v˘sadbách barevn˘ch dfievin v prÛhledech tak, aby byla vytvofiena iluze vût‰ího (hlub‰ího) ãi men‰ího (krat‰ího) prostoru podle konkrétního kompoziãního úkolu. Napfi. v˘sadby namodral˘ch jehliãin v závûru prÛhledu vyvolávají pocit vût‰í hloubky prostoru, v˘sadby temn˘ch jehliãnanÛ se zdají b˘t také vzdálenûj‰í. Promy‰len˘m sesazením dfievin lze vytvofiit iluzi kopce ãi údolí, jehoÏ úãinek se zv˘‰í zrcadlením v˘sadeb na vodní hladinû správnû umístûné vodní plochy atd. 46 S její pomocí vytváfiel prostorové iluze, srovnatelné s prostorov˘mi iluzemi Giana Lorenza Berniniho (námûstí sv. Petra ve Vatikánu) nebo Andrého Le Nôtra (Vaux-Le-Vicomte nebo Versailles), ktefií ale prostorov˘ch iluzí (tzv. perspective ralentie, anamorphosis) dosahovali prostfiednictvím vyuÏití principÛ geometrické perspektivy. Silva-Tarouca byl prvním krajináfisk˘m architektem, kter˘ mûl, na rozdíl od sv˘ch pfiedchÛdcÛ, k realizaci prostorov˘ch iluzí odpovídající sortiment dfievin. 47 V krajinách zapsan˘ch na Seznamu svûtového dûdictví. 48 Zdenûk Novák, Promûny krajiny v kontextu zahradního umûní ve vztahu ke krajinû pro chov koãárov˘ch koní v Kladrubech nad Labem, 2017, in: Sborník z mezinárodní konference Ochrana kulturní krajiny: Organizace kulturní krajiny se zvlá‰tním zfietelem k chovu koní, 25.–26. kvûtna 2017, Kladruby nad Labem 2017, s. 53–104.

Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | R o m a n Z Á M E â N Í K ; Z d e n û k N O VÁ K / K r a j i n a p r o c h o v a v ˘ c v i k c e r e m o n i á l n í c h k o ã á r o v ˘ c h k o n í v Kladrubech nad Labem – kompoziãní rozbor

37