19

20

Obr. 19. Pastvina uvnitfi jednoho z kabinetÛ s malebnou skupinou stromÛ (clumps) leÏící mezi dvory Kladruby nad Labem a Josefov. V pozadí typické bílé ohrazení pastvin. Foto: Michaela Dusíková, Národní hfiebãín Kladruby nad Labem, 2016. Obr. 20. Kontrastní barevné kultivary dfievin v parku Mo‰nice odpovídají sortimentu fin de siècle. Vlevo skupina ãervenolist˘ch javorÛ (Acer platanoides ’Schwedleri’), vpravo Ïlutû záfiící pestrolist˘ javor (Acer pseudoplatanus ’Leopoldii’). Foto: Jifií Podrazil, Národní hfiebãín Kladruby nad Labem, 2016.

Acer pseudoplatanus ’Leopoldii’, Fraxinus angustifolia, Quercus robur, Quercus rubra), vytváfiejících promûnlivé barevné spektrum, jehoÏ barvy se podle roãního období mûní a pfii pohybu náv‰tûvníka po cestû se díky vzdálenostem mezi stromy také mûní vztahy mezi jejich barvami a texturami od kontrastu k harmonii. Na opaãné stranû je situována scenerie dal‰ího parkového jezírka zrcadlícího okolní porosty. V jihozápadní ãásti parku se vyskytují nejstar‰í duby, pocházející z pÛvodních bfiehov˘ch porostÛ fieky Labe. V˘chod z parku uzavírá pohled do korun dvojice ãerven˘ch bukÛ (Fagus sylvatica ’Atropunicea’), jeÏ se promítají pfied jabloÀovou alejí, reminiscencí na uspofiádání krajiny ve v˘chodní ãásti statku. Za ní uÏ je vidût Selmická alej, která v tomto kolmém pohledu tvofií pozadí scenerie. V parku Mo‰nice se, na rozdíl od dobov˘ch paralel krajináfisk˘ch parkÛ, nevyskytuje Ïádná drobná architektura nebo socha, jeho krása je zaloÏena na promy‰leném uplatnûní vlastností 49 dfievin a práci se svûtlem. Severnû od pásu pastvin za jírovcovou (Aesculus hippocastanum) alejí Ka‰tánka leÏí pfieváÏnû jehliãnat˘ les, funkãnû vázan˘ na provoz

38

hfiebãína (zdroj dfieva pro ohrady, stavby, topivo), jehoÏ jednotlivé úseky jsou or togonálnû uspofiádány do dílcÛ ve velikosti podobné pozemkÛm pastvin v klasicistní ãásti krajiny. Obdobnû je organizována síÈ lesních cest slouÏících k v˘cviku koní. RovnobûÏnû se Selmickou alejí bûÏí lesem prÛsek zvan˘ Dlouhá alej (3,5 km), vyuÏívan˘ k v˘cviku v zápfiahu. V ortogonálním rastru lesních úsekÛ je v˘raznû patrná stará cesta, od stfiedovûku smûfiující k obci Hlaveãník, která konãí v místû nûkdej‰ích Hlaveck˘ch vrat. Obdobnû se v lese, na v˘chodním okraji analyzované krajiny, Semínská alej mûní v prÛsek lesem (celkem 0,5 km), aby u Semínsk˘ch vrat dále pokraãovala jako lipová alej. Lesní porost tak vlastnû vytváfií negativní otisk pastevní ãásti krajiny: místo „prázdn˘ch“ dvourozmûrn˘ch dílcÛ pastvin a luk jsou trojrozmûrné hmoty porostÛ, místo liniov˘ch v˘sadeb „prázdné“ prÛseky, v‰e v‰ak podle stejného vzorce pfiístupu (ferme ornée), tedy s cílem dosáhnout co nejefektivnûji uÏívaného lesa, kter˘ bude esteticky srovnateln˘ s navazující, klasicistnû upravenou pastevnû-luãní ãástí krajiny. V krajinû leÏí dvû vesnická sídla, Kladruby nad Labem a Selmice. V obou obcích jde o vesnickou zástavbu pfieváÏnû jedno- aÏ dvoupodlaÏními bûÏn˘mi domky pfiedev‰ím 50 z 19. a 20. století, na historickém pÛdoryse, která se svou v˘‰kovou hladinou a hmotami v krajinû nijak zvlá‰tû neuplatÀuje a je rostlá v souvislosti s potfiebami hfiebãína. V˘jimkou je architektonicky cenn˘ neogotick˘ kostel sv. Vavfiince v Selmicích. Kostel se pohledovû uplatÀuje mimo pohledové osy krajiny. Do území obcí zasahuje soustava alejí, která logicky provazuje síÈ místních komunikací

s extravilánem krajiny; intravilán obcí je v‰ak od krajiny opticky odclonûn zelení, mimo jiné zahrad pfii rodinn˘ch domech. DvÛr Kladruby nad Labem se zámkem a kostelem tvofií hmotovû v˘znamnou dominantu obce Kladruby nad Labem a tûÏi‰tû její návsi, která je hlavním nástupním prostorem do jeho areálu, na rozdíl od dvora Franti‰kov, kter˘ je od obce Selmice vzdálen a izolován zelení. Závûr Krajina pro chov a v˘cvik ceremoniálních koãárov˘ch koní v Kladrubech nad Labem je pfiíkladem na kompoziãním kontrastu komponovaného okrasného statku (ferme ornée) zaloÏeného ve dvou fázích – ve 20. letech 19. století (1. fáze) a o témûfi 100 let pozdûji, na poãátku 20. století (2. fáze), v nûmÏ je jeho hospodáfisky plnohodnotn˘ úãel dokonale respektován a vyjádfien prostfiedky krajináfiské architektur y. V˘jimeãn˘m zpÛsobem se v ní kloubí principy velkor ys˘ch krajinn˘ch úprav v duchu vrcholn˘ch projevÛ francouzské zahrady (André Le Nôtre), proveden˘ch v 1. fázi, s principy anglického krajináfiství, které racionální klasicistní strukturu krajiny ozvlá‰tÀují malebn˘mi pr vky clumps a které vrcholí v ro-

I Poznámky 49 Ibidem. 50 V obci Kladruby nad Labem je z této zástavby památkovû chránûna pfiízemní nároÏní budova b˘valé fary z roku 1877 od Martinina z Prahy, s dochovanou podobou prÛãelí, která dotváfií uzavfien˘ prostor návsi, a poloroubená omítaná budova panské hájovny z roku 1782, která pfiedstavuje v˘znamn˘ doklad dobového hospodafiení hfiebãína. Typologicky zajímavá budova s v˘vojem od konce 18. století má zachovanou dispozici vãetnû klenut˘ch prostor a sklepa.

Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | R o m a n Z Á M E â N Í K ; Z d e n û k N O VÁ K / K r a j i n a p r o c h o v a v ˘ c v i k c e r e m o n i á l n í c h k o ã á r o v ˘ c h k o n í v Kladrubech nad Labem – kompoziãní rozbor