Zahradníci v Lednicko-valtickém areálu a jejich vliv na podobu zahradních úprav na pfielomu 18. a 19. století Lenka K¤ESADLOVÁ A N O T A C E : âlánek se podrobnûji vûnuje kníÏecím zahradníkÛm pÛsobícím v Lednicko-valtickém areálu na pfielomu 18. a 19. století, u nichÏ lze v archivních dokumentech ãi literatufie vysledovat pfiímou úãast na kompoziãních zmûnách ve spravovan˘ch zahradách.
Úvod Pfii popisu historick˘ch zahrad a parkÛ je zatím pozornost vûnována pfiedev‰ím velk˘m jménÛm architektÛ a stavitelÛ. Badatelsky a publikaãnû jsou ãasto opomíjeni zahradníci, jejichÏ kaÏdodenní práce byla nezbytná pro existenci tohoto Ïivého umûleckého díla. Zatímco architekti byli ãasto najímáni pouze na vytvofiení pfiíslu‰ného návrhu, zahradníci, stálí zamûstnanci majitele, b˘vali jeho realizátor y a také autory aktuálních detailÛ v zahradû. Ti nejnadanûj‰í se mohli stát i tzv. umûleck˘mi zahradníky a sami navrhovat nové zahradní 1 kompozice, a tím v˘znamnû ovlivnit vzhled svûfiené zahrady. Stopu jejich pÛsobení mÛÏeme vysledovat i v tak prestiÏním objektu, jako je Lednicko-valtick˘ areál (dále LVA). Tento areál se z hlediska studia jednotliv˘ch aspektÛ v˘voje zahradního umûní jeví jako ideální objekt, protoÏe se vyvíjel kontinuálnû nûkolik stovek let pod taktovkou jediného vysoce postaveného ‰lechtického rodu, kter˘ svÛj mocensk˘ v˘znam vtûloval do podoby sv˘ch voluptuárních objektÛ. Navíc se skládá ze dvou objektÛ ‰lechtick˘ch sídel, kter˘m byla historicky dána odli‰ná funkce – rezidenãní sídlo (Valtice) a letní sídlo (Lednice) –, dále jejich zahrad a kultivované krajiny. Sledované období pfielomu 18. a 19. století lze nazvat zlatou érou, kdy se v lichten‰tejnsk˘ch sluÏbách potkala fiada vyhranûn˘ch osobností a po umûlecké i hospodáfiské stránce zde docházelo k velké konjunktufie v mnoha oblastech, jako bylo ovocnáfiství, ‰kolkafiství, lesní hospodáfiství a samozfiejmû zde byla realizována architektonická tvorba na vrcholné úrovni. Za kaÏdou z tûchto sloÏek se skr ˘vají v˘jimeãní lidé, ktefií sv˘mi znalostmi a schopnostmi k tomuto rozmachu pfiispûli. Ne vÏdy jim v‰ak je v literatufie vûnována zaslouÏená pozornost.
1
Zdroje informací PfiestoÏe fiada publikací za uplynul˘ch 200 let pfiiná‰ela informace o Lednicko-valtickém areálu, jen málokdy byla jejich podrobnost taková, aby se vûnovaly právû i osobnostem zá2 meck˘ch zahradníkÛ. Tyto údaje lze nalézt nejãastûji v absolventsk˘ch pracích studentÛ univerzit jak na rakouské, tak na ãeské stranû. Ale i v této oblasti se situace postupnû 3 mûní. Zatímco v knize z roku 2012 lze najít jména kníÏecích zahradníkÛ alespoÀ v textu, v medailoncích v˘znamn˘ch osob pro LVA 4 ov‰em je‰tû chybí, v knize z roku 2015 se jiÏ zahradníci objevují ve spoleãnosti ostatních tvÛrcÛ, ktefií pfiímo ovlivÀovali vzhled zahrad5 ních i krajinn˘ch úprav. ¤adu detailÛ dokreslujících dobovou praxi pfii úpravû a následné péãi o okolí sledovan˘ch ‰lechtick˘ch sídel obsahují pomûrnû dobfie dochované a z vût‰í ãásti badatelÛm pfiístupné archiválie písemné i obrazové povahy uchované v lichten‰tejnském archivu ve
Obr. 1. Valtice, úprava pfied zahradním prÛãelím zámku. Foto: Lenka Kfiesadlová, 2016.
I Poznámky 1 Oznaãení „zahradní architekt“ se aÏ do druhé poloviny 19. století pfiíli‰ neuÏívalo. Bylo vyhrazeno pro stavební architekty, z nichÏ mnozí vytváfieli také návrhy zahrad. 2 V˘jimky budou uvedeny dále v poznámkovém aparátu jako zdroje. 3 Pavel Zatloukal (ed.) – Pfiemysl Krejãifiík – Ondfiej Zatloukal, Lednicko-valtick˘ areál, Praha 2012. 4 Pfiemysl Krejãifiík et al., Dfieviny zámeckého parku v Lednici, Brno 2015. 5 Tyto medailony vycházely pfiedev‰ím z údajÛ uveden˘ch v zatím nepublikované diser taãní práci autorky: Lenka Kfiesadlová, PouÏití rostlin a zahradnická praxe v jednotliv˘ch etapách v˘voje zahradního umûní na panstvích kníÏecího rodu LiechtensteinÛ, anal˘za a interpretace archivních materiálÛ (disertaãní práce), Ústav biotechniky zelenû ZF MZLU, Lednice 2006.
Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | L e n k a K ¤ E S A D L O VÁ / Z a h r a d n í c i v L e d n i c k o - v a l t i c k é m a r e á l u a j e j i c h v l i v n a p o d o b u z a h r a d n í c h ú p r a v na pfielomu 18. a 19. století
3