Obr. 4. Brána z ulice Blahoslavovy: A – pohled na vnitfiní líc, B – pÛdorys s vyznaãením barokního zdiva (hnûdá), ‰ipky znaãí dfievûné prvky, dendrodatované do let 1707–1708. Kresba: Jan ·tûtina, 2018.

koncipovan˘ch dûl krajináfiské architektury ve 8 stfiedoevropském regionu. Také za arcibiskupa Bedfiicha z Fürstenbergu (1853–1892) probíhaly úpravy dílãích ãástí zahrady. Zmûny byly spí‰e men‰í a nemûly zásadní vliv na celkovou krajináfiskou koncepci. V˘sledkem práce skupiny architektÛ pÛsobících v kromûfiíÏské stavební kanceláfii (Ernst Králíãek, Karel Biefel, Franti‰ek Drbal, Gustav Meretta a Anton Kybast) byly pfiedev‰ím stavební úpravy jiÏ existujících objektÛ, které dostávaly dobovû oblíbené historizující formy (zahradníkÛv dÛm, Paví dvÛr, Rybáfisk˘ pavilon). Po pfiechodném zhor‰ení stavu Podzámecké zahrady v dÛsledku 1. a 2. svûtové války nastala nová etapa v péãi o zahradu po polovinû 20. století, kdy areál kromûfiíÏského zámku a zahrad pfie‰el do majetku ãeskoslovenského státu. V roce 1958 se Podzámecká zahrada stala kulturní památkou a v roce 1995 získala status Národní kulturní památky. Na pfielomu tisíciletí zasáhly zahradu dvû pfiírodní katastrofy – v roce 1997 rozsáhlé záplavy a roku 2001 vûtrná smr‰È –, kter˘m padlo za obûÈ mimo jiné na ãtyfii sta vzrostl˘ch dfievin. Na technickém stavu vût‰iny stavebních objektÛ se v‰ak tyto Ïivelní pohromy nijak fatálnû neprojevily. Roku 1998 byly zahrady a zámek v KromûfiíÏi zapsány na Seznam svûtového kulturního a pfiírodního dûdictví UNESCO. 9

1. DÛm zahradnického pomocníka Objekt pfii vstupní bránû vedoucí do Podzámecké zahrady z ulice Na Kopeãku je nejstar‰í stavbou v celém areálu zahrady (obr. 2). Rozsáhl˘ dÛm se sedlovou stfiechou v tûsném sousedství ranû barokní zahrady zaznamenává uÏ vyobrazení KromûfiíÏe patrnû ze tfietí ãtvrtiny 10 17. století. Zfiejmû tent˘Ï dÛm spatfiujeme i na plánu zahrady od Johanna Antona Kfioupa11 la z roku 1775. Pfiízemní, podsklepen˘ dÛm vznikl nejspí‰e ve druhé polovinû 17. století, moÏná v souvislosti s v˘stavbou blízkého biskupského zámku v pokroãil˘ch 80. letech 17. vûku. Z ranû barokní fáze pfietrvalo obvodové zdivo, valená klenba ve sklepû i nûkteré dûlicí zdi a klenby se styãn˘mi v˘seãemi, dochované v jiÏní polovinû pfiízemí (obr. 3/B). V prÛbûhu 18. století vnitfiní dispozice domu doznala v˘razn˘ch zmûn. Do západní, uliãní ãásti interiéru byl vloÏen komunikaãní a úãelov˘ pÛltrakt, kter ˘ po‰kodil symetrii star‰ích, ranû barokních kleneb. Pfiestavbu lze datovat podle uplatnûní nûkolika plackov˘ch kleneb –

4

probíhala nejspí‰e v souvislosti se zv˘‰enou stavební aktivitou, následující po poÏáru zámku z roku 1752. Kolem roku 1800 dostal dÛm mansardovou stfiechu a prosté ãlenûní okenní12 mi ‰ambránami a lizénami. Tûmito úpravami se exteriér domu pfiiblíÏil blízkému zahradníkovu domku, tvofiícímu souãást Holandské zahrady, pfiiléhající k formálnû fie‰enému par teru pfied zahradním prÛãelím zámku. PÛdor ys domu je zaznamenán na plánu úprav Podzámecké zahrady, vyhotoveném v ro13 ce 1834 Antonem Archem. Tehdy jiÏ dÛm tvofiil souãást roz‰ífiené Podzámecké zahrady a byl zaãlenûn do její ohradní zdi (obr. 3/A). Arche realizoval i stfiízlivé klasicistní úpravy domu. Kromû fasád se dotkly i zmûny stfiechy, kdy vysokou mansardu nahradila niωí stfiecha valbová. PfiestoÏe dÛm je‰tû prodûlal úpravu v roce 1865, podobu získanou Archeho zásahy, tedy s hladk˘mi fasádami s obdéln˘mi, oli‰tovan˘mi okny a nízkou valbovou stfiechou, si dochoval dodnes.

15

ho v letech 1707–1708. Na profilované korunní fiímse se dochovaly zbytky bíl˘ch a ‰ed˘ch nátûrÛ a o ãast˘ch zmûnách barevnosti svûdãí i stopa zeleného nátûru na levé (severní) ‰paletû. Bránu dnes uzavírá novodobá cihlová zazdívka patrnû z poãátku 20. století (obr. 4). Zástavba v oblasti dne‰ní Blahoslavovy ulice je zachycena jiÏ na vyobrazeních KromûfiíÏe

I Poznámky 8 Pavel Zatloukal, Podzámecká a Kvûtná zahrada arcibiskupÛ Chotka a Sommerau-Beckha, in: Zatloukal – Kindl – Zatloukal (pozn. 1), s. 86–121. 9 Jani‰ – ·tûtina 2018 (pozn. 2), s. 13–27. 10 DÛm je zobrazen jiÏ na vícekrát publikované nedatované vedutû KromûfiíÏe patrnû z konce 80. let 17. století; naposledy Zatloukal – Kindl – Zatloukal (pozn. 1), s. 29. 11 Johann Anton Kfizaupal von Grüneberg, Prototypon über die Landstrasse samt all befündlich Hölzernen Brücken von Cremsirer Wasserthor an bis über die Cremsirer Stadt-Huttweyde, KromûfiíÏ 1775. DÛm tehdy nenáleÏel k zahradû, nacházel se totiÏ pfii cestû vedoucí od Ml˘nské

14

2. Ohradní zeì s branou Ohradní zeì s branou z Blahoslavovy ulice uzavírá jihov˘chodní sektor Podzámecké zahrady. Kamennou, pÛvodnû omítanou zdí v ose Blahoslavovy ulice prostupuje mohutnûj‰í blok zdiva s branou opatfienou zdûn˘m ostûním a stlaãenû pÛlkruhov˘m záklenkem. Z uliãní strany si brána zachovala i zbytky omítkov˘ch úprav – ploché pilastry, vyná‰ející jednoduché kladí a omítkov˘ klenák. Do Podzámecké zahrady se otevírá vnitfiní nika, pfieklenutá segmentov˘m záklenkem s mohutn˘m trámem, ve kterém byla osazena dvoukfiídlá, dovnitfi zahrady otevíraná vrata. Zajímavé jsou i dfievûné prvky ve ‰paletách, vyrobené z dubu sm˘cené-

brány k mostu pfies Ml˘nsk˘ náhon. Originál uloÏen v Zemském archivu Opava (dále jen ZA Opava), poboãka Olomouc, fond Ústfiední fieditelství arcibiskupsk˘ch statkÛ, pod inv. ã. 54 767, sign. KÏ 133, pofi. ã. 10 611. 12 Zatloukal – Kindl – Zatloukal (pozn. 1), s. 54, s. 55. 13 Celkov˘ plán na úpravu Podzámecké zahrady z let 1834–1835, Anton Arche, publikováno v Zatloukal (pozn. 1), s. 95. Originál uloÏen v ZA Opava, poboãka Olomouc, fond Ústfiední fieditelství arcibiskupsk˘ch statkÛ, pod inv. ã. 55 272, sign. KÏ 287, pofi. ã. 11 899. 14 Jani‰ – ·tûtina 2018 (pozn. 2), s. 28–35. 15 Dendrochronologick˘ prÛzkum pro etapu v˘zkumÛ v roce 2018 zhotovil Ing. TomበKyncl. Trám nad záklenkem brány se datovat nepodafiilo.

Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / IN MEDIAS RES | Dalibor JANI·; Jan ·TùTINA / V˘sledky prÛzkumÛ nûkter ˘ch objektÛ Podzámecké zahrady v KromûfiíÏi

43