5

6

Obr. 5. Plán na pfiestavbu zahradníkova domu, patrnû kolem 1790, nadepsáno Gartner Qartir. Archiv NPÚ, ÚOP v KromûfiíÏi. Obr. 6. ZahradníkÛv domek, rekonstrukce objektu pfii pohledu od severozápadu: A – po roce 1800; B – po roce 1840; C – po roce 1890; D – souãasn˘ stav. Kresba: Jan ·tûtina, 2010.

16

ze závûru 17. století. Jak naznaãují novû získaná dendrodata, brána s pfiilehl˘m úsekem ohradní zdi vznikla jiÏ poãátkem 18. století a fiadí se tak k nejstar‰ím objektÛm Podzámecké zahrady. VÛbec popr vé je ohradní zeì s branou zaznamenána na plánu zámku a zahrady od Johanna Antona Kfioupala von Grüne17 berg z roku 1775. Historické plány potvrzují, Ïe zÛstávala funkãní po celou pr vní polovinu 19. století. Bránu tak lze vnímat jako dosud témûfi nepov‰imnutého svûdka ãetn˘ch promûn vnitfiního ãlenûní, ale i komunikaãního schématu Podzámecké zahrady. 18

3. ZahradníkÛv dÛm ZahradníkÛv dÛm, nacházející se v severov˘chodním sousedství kromûfiíÏského zámku, patfií k nejstar‰ím objektÛm v Podzámecké 19 Vznikl zfiejmû v pr vní polovinû zahradû. 18. století a tvofiil ãást zahradních staveb,

44

obestupujících severozápadní obvod barokní „formální“ fáze Podzámecké zahrady. Obdéln˘ pÛdor ys domu zaznamenává plán zámku a Podzámecké zahrady z doby kolem roku 20 1775. Zfiejmû nedlouho po v˘stavbû byl k domu pfiiloÏen dlouh˘ skleník, lemující boãní frontu centrální ãásti barokní zahrady. V posledním desetiletí 18. století, za arcibiskupa Antonína Theodora Colloredo-Waldsee (1777–1811), docházelo k v˘znamn˘m zmûnám Podzámecké zahrady i jednotliv˘ch zahradních objektÛ. Promûnu zahradníkova domu 21 v této dobû pfiibliÏuje plánová dokumentace. V˘chodní, zfiejmû po‰kozená ãást domku vãetnû nûkolika vnitfiních zdí byla znovu postavena, nûkolik místností v interiéru pfiízemí dostalo plackové a valené klenby (obr. 5). Komplikovanou obytnou dispozici pfiízemí doplnila ãerná kuchynû, situovaná ve stfiedu pÛdorysu. ProtoÏe byl domek zv˘‰en do patrové podoby, muselo v interiéru vzniknout dvouramenné schodi‰tû. Plochostropé pr vní patro ve v˘chodní ãásti domu obsahovalo dvojici obytn˘ch místností vytápûn˘ch z vnitfiní chodby, dûlící západní ãást pÛdorysu domu. V posledním desetiletí 18. století dÛm dostal vysokou mansardovou stfiechu se ãtvefiicí vik˘fiÛ. Malebná mansardová stfiecha byla sice pozdûji odstranûna, díky dendrochronologickému prÛzkumu jednoho

z jejích vazn˘ch trámÛ v‰ak víme, Ïe k jejímu 22 vyzdviÏení do‰lo nedlouho po roce 1791. Schody vedoucí z prvního patra domu na pÛdu byly vytesány z jedlového dfieva, sm˘ceného v 70.–80. letech 18. století. Vnûj‰í fasády domu dostaly hladkou omítku s iluzivní malbou reÏného cihlového zdiva. Jeho ostfie ãer ven˘ tón, dûlen˘ rastrem bíl˘ch spár, kontrastoval s plasticky vyvinut˘m ãlenûním fasád – omít-

I Poznámky 16 Tehdy se jednalo o jednu z pfiedmûstsk˘ch ulic, nacházejících se mezi mûstsk˘m opevnûním a tokem Moravy. 17 Kfizaupal von Grüneberg (pozn. 11). 18 ·tûtina – Jani‰ 2010 (pozn. 2). 19 Jan ·tûtina, Stavební v˘voj domu ãp. 1477 v Podzámecké zahradû v KromûfiíÏi, Dûjiny staveb 2011, PlzeÀ 2012, s. 61–74. 20 Kfizaupal von Grüneberg (pozn. 11). 21 Anonym, Gartner Qartir, Plán na pfiestavbu zahradníkova domu, patrnû kolem 1790. Plán obsahuje pohled na boãní prÛãelí, pÛdor ys pr vního patra a pÛdor ys pfiízemí. Archiv NPÚ, ÚOP v KromûfiíÏi. 22 TomበKyncl, V˘zkumná zpráva ã. 137-10. Dendrochronologické datování dfievûn˘ch konstrukãních pr vkÛ domu zahradníka (ãp. 1477) v parku zámku v KromûfiíÏi (nepublikovan˘ strojopis, uloÏen˘ ve spisovém archivu NPÚ, ÚOP v KromûfiíÏi), Brno 2010.

Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / IN MEDIAS RES | Dalibor JANI·; Jan ·TùTINA / V˘sledky prÛzkumÛ nûkter ˘ch objektÛ Podzámecké zahrady v KromûfiíÏi