45 | Zprávy památkové péče 79/2019/1

kov˘mi ‰ambránami kolem oken a horizontálami mezipatrové a korunní ﬁímsy. Upraven˘ domek se stal souãástí novû zﬁízené, intimní Holandské zahrady, ohradní zdí s pilíﬁov˘mi branami vydûlené z prostoru Podzámecké za23 hrady (obr. 6/A). Následovala pﬁestavba provedená v souvislosti s dal‰í fází úprav Podzámecké zahrady, v polovinû 30. let 19. století projektovanou arcibiskupskou stavební kanceláﬁí vedenou Antonem Archem. âlenûní fasád iluzivní malbou reÏného cihlového zdiva zÛstalo zachováno, domek v‰ak dostal zcela jiné dimenze díky novému zastﬁe‰ení (obr. 6/B). Ze siluety domu zmizely mûkké, je‰tû pozdnû barokní kﬁivky stﬁe‰ní mansardy, jiÏ nahradily pﬁísné obr ysy 24 nízké, pozdnû klasicistní valby. Dendrochronologie doloÏila sm˘cení dﬁeva, z nûjÏ byly vytesány prvky krovu stávající valbové stﬁechy, v le25 tech 1833–1838. V souvislosti s celkovou úpravou Podzámecké zahrady do‰lo také ke zboﬁení ohradní zdi Holandské zahrady a zaãlenûní dosud separovaného prostoru kolem zahradníkova domku do nového rozvrhu Podzámecké zahrady, která podle Archeho plánÛ dostávala dobovû oblíben˘ pﬁírodnû krajináﬁsk˘ rozvrh. PﬁibliÏnû po dal‰ím pÛl století, v 80.–90. letech 19. století, pro‰el exteriér domu dal‰í úpravou podle návrhu Antona Kybasta. Dotkla se pouze fasád – malbu iluzivního cihlového „zdiva“ na omítce domu pﬁekryla nová omítková vrstva, ãlenûná horizontálními, barevnû odli‰en˘mi pásy. Nejv˘znamnûj‰ími doplÀky vnûj‰ku se staly dﬁevûné pergoly a balkony, situované uprostﬁed kaÏdého z prÛãelí. Nové dﬁevûné doplÀky pﬁekypovaly detaily pﬁevzat˘mi z rejstﬁíku orientální ãi „maurské“ architektury. Obdobné historizující ãi orientální detaily nacházíme i u nûkter˘ch dal‰ích objektÛ Podzámecké zahrady (obr. 6/C). Zhor‰ující se stav domku si v 60. letech 20. století vynutil celkovou rekonstrukci, doloÏenou plány z roku 1966. Pﬁízemí domku zÛstalo zachováno bez v˘raznûj‰ích zásahÛ, první patro v‰ak dostalo novou dispozici. Klasicistní dûlicí zdi byly ve znaãném rozsahu vybourány a nahrazeny subtilnûj‰ími pﬁíãkami. Beze zmûn pﬁetrvalo schodi‰tû, zÛstaly ponechány i fabionové stropy. Z jiÏní a severní fasády zmizely dﬁevûné pergoly a historizující ãlenûní fasád nahradila hladká omítka (obr. 6/D). Komplexní opravou, spojenou se statick˘m zabezpeãe26 ním, pro‰el domek i v roce 1990. 27

4. Umûlé ruiny Umûlá zﬁícenina byla zbudována na pﬁelomu 18. a 19. století za arcibiskupa Antonína Theodora Colloredo-Waldsee (1777–1811). Objekt

Obr. 7. V˘voj objektu umûl˘ch ruin ve tﬁech hlavních fázích, pohled od jihu. A – okolo roku 1800; B – polovina 19. století; C – souãasn˘ stav. Kresba: Radim Vrla, 2010.

na nevysokém, umûle nasypaném návr‰í vystupoval nad vodní kanál lemující boãní obvod star‰í, formálnû utváﬁené ãásti Podzámecké zahrady. Ruiny byly postaveny na styku dvojice alejí – jedna provázela zmínûn˘ vodní kanál, druhá od ruin smûﬁovala severním smûrem, kde na ni navazoval dnes jiÏ neexistující most 28 pﬁes ml˘nsk˘ náhon. Z nejstar‰í stavby se dochovala spodní ãást s ﬁadou vzájemnû propojen˘ch prostor, zaklenut˘ch ciheln˘mi klenbami. Temné interiér y dostaly jednotn˘ v˘raz díky uplatnûní obkladu z drobn˘ch, nelícovan˘ch kamenÛ. Jihozápadní, k zámku orientované prÛãelí mûlo podobu antické zﬁíceniny, v pﬁízemí opatﬁené sloupovou architekturou, vztyãenou po bocích pÛlkruhovû sklenutého otvoru, jenÏ prÛãelím procházel v pﬁízemí i v torzu patra. Tato „ﬁímská“ architektura ve formû kvádrÛ, pilastrÛ a patek, místy doplnûn˘ch umûl˘mi prasklinami, byla provedena v pevné a preciznû zpracované maltové vrstvû. Od zámku odvrácené severov˘chodní prÛãelí bylo naopak utváﬁeno v gotickém duchu – s dvojicí lomen˘ch, kruÏbami opatﬁen˘ch oken v poboﬁené zdi, vyrÛstající z umûlé skály a otevírající se v pﬁízemí prÛchodem (obr. 7). Zádumãivou atmosféru pozoruhodné stavby dotváﬁel vodopád, pr ˘‰tící z úrovnû patra do pﬁilehlého vodního kanálu. V této podobû objekt zaznamenala vyobrazení v albu Josefa Fischera z roku 1802 i plány z pr vní tﬁetiny 29 19. století. Pﬁed polovinou 19. století ruiny pro‰ly úpravou, kterou mÛÏeme autorsky spojit s Antonem Archem. V okolí objektu byl pﬁi zahradních úpravách zru‰en vodní kanál a most pﬁes ml˘nsk˘ náhon. AÈ jiÏ samovolnû, nebo cílenû zanikly horní ãásti zdí s otvor y. Naopak novû zbudován byl oblouk brány, pﬁipojen˘ k severnímu nároÏí stavby a klenoucí se nad blízkou cestou. Brána zabíhala do novû navr‰eného hﬁebínku, protkaného velk˘mi kameny. V okolí brány byly roztrou‰eny fragmenty soch a architektonick˘ch pr vkÛ získan˘ch pﬁi úpravách Podzámecké zahrady. Projekt z roku 1902 pﬁibliÏuje úpravu ruin na baÏantnici. Boãní prÛãelí roz‰íﬁila pﬁístavba s dal‰í kobkou, pozÛstatky „antické“ fasády v‰ak skr yl masivní násep. Pﬁed prÛãelí byly osazeny voliéry z ocelov˘ch profilÛ a drátûného pletiva. V této podobû zÛstala mimoﬁádnû zajímavá stavba kromûﬁíÏsk˘ch ruin uchována 30 aÏ do souãasnosti.

C 7

I Poznámky 23 Jan ·tûtina, PozÛstatek fasády ze závûru 18. století na domû zahradníka v kromûﬁíÏské Podzámecké zahradû. Nálezová zpráva (nepublikovan˘ strojopis, uloÏen˘ ve spisovém archivu NPÚ, ÚOP v KromûﬁíÏi, inv. ã. OPD 1221), KromûﬁíÏ 2011. 24 Pavel Zatloukal, ZahradníkÛv dÛm, in: Zatloukal – Kindl – Zatloukal (pozn. 1), s. 195–196. 25 Kyncl (pozn. 15). 26 ·tûtina (pozn. 18). 27 Vrla (pozn. 2). 28 Radim Vrla, Ruiny v kromûﬁíÏské Podzámecké zahradû, Ingredere hospes IV. Sborník Národního památkového ústavu územního odborného pracovi‰tû v KromûﬁíÏi 2011, KromûﬁíÏ 2011, s. 106–112. 29 Pavel Zatloukal, Umûlé ruiny, in: Zatloukal – Kindl – Zatloukal (pozn. 1), s. 58, s. 200–201. 30 Vrla (pozn. 28).

Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / IN MEDIAS RES | Dalibor JANI·; Jan ·TùTINA / V˘sledky prÛzkumÛ nûkter ˘ch objektÛ Podzámecké zahrady v KromûﬁíÏi