11
A
B
13
12
Obr. 11. Klasicistní podoba Rybáfiského pavilonu, Anton Arche, 40. léta 19. století. Archiv NPÚ, ÚOP v KromûfiíÏi. Obr. 12. Rybáfisk˘ pavilon: A – souãasná podoba, pohled od severu; B – pÛdorys pfiízemí se stavebnûhistorickou anal˘zou: 1 – klasicistní zdivo z konce 18. století, 2 – úpravy pfiibliÏnû z let 1839–1840; 3 – zdiva z pfiestavby kolem roku 1865; 4 – novodobá zdiva z prÛbûhu 20. a zaãátku 21. století. Foto: Lenka Kfiesadlová, 2009. Kresba: Jan ·tûtina, 2018. Obr. 13. Rybáfisk˘ pavilon: pokus o rekonstrukci objektu kolem roku 1800 (nahofie) a stav objektu po klasicistní pfiestavbû kolem roku 1840.
‰tejnsk˘ch Nov˘ch ZámkÛ u Litovle nebo 36 v Krásném Dvofie. Mlad‰í úpravy v˘raznû zmûnily nejen okolní kontext, ale i nejvy‰‰í partii stavby samé. V letech 1834–1836, v dobû úprav zahrady za arcibiskupa Chotka, byl zasypán vodní kanál. V roce 1865 chrámek doplnila dvojice kamenn˘ch laviãek a ve stfiedu byl vztyãen pískovcov˘ sloup
s kanelovan˘m dfiíkem. Vznikla téÏ kupolová stfiecha, ponûkud vy‰‰í neÏli star‰í zastfie‰ení komplikovanûj‰ího tvaru. Tyto úpravy, provedené podle projektu Ernsta Králíãka a Antona Kybasta, byly posledními zásahy do mimofiádnû pozoruhodné stavby, jeÏ zÛstává jedineãn˘m svûdkem osvícenské podoby Podzámecké zahrady z doby kolem roku 1800.
chou, pfiekr ˘vající i vyhlídkov˘ ochoz v patfie 39 (obr. 12/B, 13). Nároãnûj‰í podobu pavilon získal v dobû arcibiskupa Maxmiliána Josefa Sommerau-Beckha. Klasicistní pfiestavbu navrhl v roce 1839 arci40 biskupsk˘ architekt Anton Arche. PÛdor ys ani jednopatrové fie‰ení pavilonu se jiÏ nemûnily, v˘razn˘ch zmûn v‰ak doznala hmota objektu. Pfiízemí opût obklopil ochoz, podepfien˘ hranolov˘mi pilífiky a kryt˘ pultovou stfiechou. Otevfien˘ ochoz obíhal i kolem patra, plnícího vyhlídkovou funkci (obr. 11, 13). Pfiístup do patra vedl dvojicí symetricky situovan˘ch interiérov˘ch schodi‰È vyústûn˘ch na horní ochoz, napojen˘ na jednoprostorov˘ interiér v patfie. Fasády dostaly typickou klasicistní podobu – omítkové kvádrování a pÛlkruhovû zakonãené
I Poznámky 36 Pavel Zatloukal, Chrámek Pfiátelství, in: Zatloukal –
37
7. Rybáfisk˘ pavilon JiÏ pfied rokem 1790 se v místû Rybáfiského pavilonu nacházela dvojice nevelk˘ch dfievûn˘ch domkÛ, jeÏ souvisely s hospodáfisk˘m vyuÏitím vodní plochy v místû dne‰ního Dlouhého 38 r ybníka. Na konci 18. století, v dobû osvícensk˘ch úprav zahrady za arcibiskupa Colloredo-Waldsee, zde vyrostl nevelk˘ pavilon, jehoÏ podobu uchovalo vyobrazení v albu Josefa Fischera z roku 1802. Pfiízemí obklopoval dfievûn˘ pln˘ ochoz kryt˘ pultovou stfiechou. Nad pfiízemní partii vystupovalo uωí patro, po celém obvodu obklopené samostatn˘m vyhlídkov˘m ochozem. Pavilon vrcholil valbovou stfie-
Kindl – Zatloukal (pozn. 1), s. 73, s. 199. 37 Jani‰ – ·tûtina 2018 (pozn. 2), s. 59–74. 38 K v˘voji Dlouhého rybníka i Rybáfiského pavilonu Lenka Kfiesadlová, Dlouh˘ r ybník v Podzámecké zahradû v KromûfiíÏi – Promûny, Ingredere hospes V., Sborník Národního památkového ústavu územního odborného pracovi‰tû v KromûfiíÏi 2012, KromûfiíÏ 2012, s. 92–104. 39 Pavel Zatloukal, Rybáfisk˘ pavilon, in: Zatloukal – Kindl – Zatloukal (pozn. 1), s. 202. 40 Arche vypracoval zfiejmû dvû varianty návrhÛ pfiestavby, jednu s pûticí oken v patfie hlavní fasády a druhou se serlianou ve stfiední ose patra (ZA Opava, poboãka Olomouc, fond Ústfiední fieditelství arcibiskupsk˘ch statkÛ, inv. ã. 55 303).
Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / IN MEDIAS RES | Dalibor JANI·; Jan ·TùTINA / V˘sledky prÛzkumÛ nûkter ˘ch objektÛ Podzámecké zahrady v KromûfiíÏi
47