48 | Zprávy památkové péče 79/2019/1

Obr. 14. Maxmiliánova kolonáda, plán Antona Archeho z roku 1846. ZA Opava, poboãka Olomouc, fond Ústﬁední ﬁeditelství arcibiskupsk˘ch statkÛ, inv. ã. 55292, sign. KÏ 298. Obr. 15. Maxmiliánova kolonáda, pÛdorys s vyhodnocením stavebního v˘voje: zelenû – konstrukce a plochy z doby v˘stavby objektu (1846); Ïlutû – konstrukce z druhé poloviny 19. století; ‰edû – konstrukce z druhé poloviny 20. století. Kresba: Radim Vrla, 2010.

otvory. Dominantní prvek fasády patra tvoﬁilo palladiánské okno (tzv. serliana) – dvojice obdéln˘ch oken po bocích dveﬁního otvoru s pÛlkruhov˘m záklenkem. Hlavní fasáda se obra42 cela k novû zﬁízenému Dlouhému rybníku. Souãasnou podobu vtiskla pavilonu pﬁestavba realizovaná v arkádovém stylu roku 1865 podle projektu Ernsta Králíãka. Základní hmota pavilonu zÛstala, v patﬁe byl u del‰ích fasád zv˘‰en poãet oken ze tﬁí na pût. PrÛbûÏn˘ ochoz pouze pﬁed vstupním prÛãelím nahradil pûtios˘ arkádov˘ portikus, kter˘ v patﬁe nese balkon se sloupkov˘m zábradlím, opatﬁen˘m 43 drobn˘m geometrick˘m ornamentem. Pavilon dostal nízkou valbovou stﬁechu s plechovou krytinou (obr. 12/A). Dal‰í zmûny, které se dotkly hlavnû fasád, navrhl roku 1890 Anton Kybast. Fasády mûl doplnit orientální dekor, kter˘ se ve stejné dobû uplatnil i u úprav dal‰ích objektÛ v zahradû, napﬁ. blízkého zahrad44 níkova domu. 45

8. Maxmiliánova kolonáda Kolonáda vznikla v letech 1845–1846 jako nová architektonická dominanta Maxmiliánova parku. Budova, zaujímající vyv˘‰ené místo v centrální ãásti parku, byla navrÏena v podobû jednoduché, vzdu‰né stavby s otevﬁen˘mi, pÛlkruhovû sklenut˘mi otvory v zadní stûnû. Prosklené v˘plnû otvorÛ umoÏÀovaly prÛhledy skr-

ze stavbu do vzdálenûj‰ích par tií zahrady. Souãástí pÛvodní v˘zdoby jsou v‰echny fasádní zdobné pr vky, kromû nik a jejich vnitﬁního orámování (obr. 14). ·títy portikÛ zdobila dnes jiÏ odstranûná akroteria a litinov˘ znak arcibiskupa Sommerau-Beckha ve stﬁední ose koloná47 dy. Souãástí pÛvodního zámûru je i kruhov˘ bazén s kamennou obrubou, do jehoÏ stﬁedu byla z Kvûtné zahrady pﬁenesena tzv. Lví fontána, dílo Michala Mandíka z druhé poloviny 17. století. Fasády kolonády byly pravdûpo48 dobnû kompletnû natﬁeny bílou barvou. V roce 1867, tedy za arcibiskupa Bedﬁicha Fürstenberga, byly podle projektu Ernsta Králíãka provedeny stavební úpravy, jeÏ ponûkud zastﬁely prvotní koncept vzdu‰né sloupové architektury. Otvory v plá‰ti objektu byly zmûnûny v mûlké interiérové niky (obr. 15). Do‰lo i k novému barevnému ﬁe‰ení fasád. Plochy fasád a nik dostaly nátûr svûtlezelenou barvou (moÏná se nejednalo o celoplo‰n˘ nátûr, ale o tupování). ·ambrány nik byly opatﬁeny svûtleokrov˘m nátûrem, stejnû jako hlavice sloupÛ a pilastrÛ. Upravená kolonáda se stala kulisou pro umístûní trojice ﬁímsk˘ch bust z bílého mramoru, zhotoven˘ch ve 3. a 4. století po Kristu, které v roce 1870 zakoupil arcibiskup Fürstenberg u ﬁímského staroÏitníka Giovanniho Tavazziho. Antické busty doplnily ãtyﬁi dal‰í busty ze stejného materiálu, které jsou v‰ak aÏ dílem konce 18. století. V souvislosti s Fürstenbergovou úpravou se kolonáda zaãala naz˘vat Pompejánskou. Kolonáda byla i v prÛbûhu 20. století udrÏována v dobrém technickém stavu. V˘‰e zmínûná barevnost zﬁejmû nebyla po del‰í dobu mûnûna, v˘jimkou snad mÛÏe b˘t zji‰tûn˘ (doãasn˘?) nátûr hlavic barvou ‰edomodrého od49 stínu.

9. Most u Amerického domku Nízk˘ mostek je stavba ze smí‰eného zdiva, tvoﬁeného lomov˘m kamenem prokládan˘m vÏdy dvûma vrstvami cihel, zaklenutá jedním polem cihelné segmentové klenby. Mostní oblouk má rozpûtí asi 280 cm a tûlesem mostu prochází pÛdorysnû v˘raznû ‰ikmo. Na bocích mostu se pﬁi obou patách klenby otevírají dvû kruhové niky s cihlov˘m ostûním. Archivní prÛzkum nepﬁinesl konkrétnûj‰í informace o v˘stavbû mostu. Prvním dokladem o jeho existenci je mapa z roku 1850. Je proto

I Poznámky 41 TaÈána Tzoumasová, Arcibiskupsk˘ zámek a zahrady – oprava objektu Rybáﬁského pavilonu v Podzámecké zahradû. Podpovrchové nálezy – fotodokumentace, Olomouc 2002 (nepublikovan˘ strojopis uloÏen˘ ve spisovém archivu NPÚ, ÚOP v KromûﬁíÏi). 42 Zatloukal – Kindl – Zatloukal (pozn. 1), s. 102, s. 103. 43 Litinov˘ balkon zﬁejmû dodaly arcibiskupské Ïelezárny z Fr˘dlantu nad Ostravicí. PozÛstalost Dr. Aloise Richtera (1924–1947), ZA Opava, poboãka Olomouc, Ol – C 26. Podzámecká zahrada, dodatky. 44 Zatloukal – Kindl – Zatloukal (pozn. 1), s. 119. 45 Jani‰ – Vrla, Stavebnûhistorick˘ prÛzkum Maxmiliánovy kolonády… (pozn. 2). 46 Pavel Zatloukal, Pompejská kolonáda, in: Zatloukal – Kindl – Zatloukal (pozn. 1), s. 107, s. 211–212. 47 Plán Maxmiliánovy kolonády od Antona Archeho z roku 1846. UloÏeno v ZA Opava, poboãka Olomouc, fond Ústﬁední ﬁeditelství arcibiskupsk˘ch statkÛ, inv. ã. 55292, sign. KÏ 298. 48 Zuzana Huzyãová – Dagmar Michoinová, Zámek KromûﬁíÏ, stratigrafie povrchov˘ch úprav, Podklad pro SHP, protokol (nepublikovan˘ strojopis uloÏen˘ ve spisovnû NPÚ, ÚOP v KromûﬁíÏi), Praha 2010. 49 Ibidem. 50 Jani‰ – Vrla, Stavebnûhistorick˘ prÛzkum Mostu u Amerického domku… (pozn. 2).

Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / IN MEDIAS RES | Dalibor JANI·; Jan ·TùTINA / V˘sledky prÛzkumÛ nûkter ˘ch objektÛ Podzámecké zahrady v KromûﬁíÏi