pravdûpodobné, Ïe most je souãástí díla architekta Antona Archeho, autora krajináfiské úpravy Podzámecké zahrady. Zajímav˘ je témûfi nepouÏívan˘ název „âerven˘ most“, kter˘ mÛÏe evokovat vzpomínku na barevné fie‰ení objektu (pravdûpodobnû nátûr exteriéru nebo jeho ãástí, je moÏné, Ïe se zde uplatÀovaly partie reÏného cihlového zdiva). Most plnil nejen komunikaãní roli, ale uplatÀoval se i v promy‰lené kompozici této ãásti Podzámecké zahrady. Tvofiil dominantu pfii pohledu z nedaleko stojícího, dnes zaniklého Fantazijního pavilonu a pohledová ãást mostu se odráÏela v nevelkém, tzv. Leknínovém jezírku. Z mostu se otevíral pÛvabn˘ v˘hled jak na zmínûné jezírko a pavilon, tak na blízk˘ nevelk˘ vodopád – umûle navr‰enou skupinu mohutn˘ch kamenÛ, které v˘raznû ãefiily tok vodního pfiivadûãe. V prÛbûhu druhé poloviny 20. století most dospûl do havarijního stavu. V letech 2013–2014 byla provedena jeho oprava a související obnova kor yta vodoteãe procházející pod mostem (obr. 16). Bylo zji‰tûno, Ïe pÛvodní úpravu bfiehÛ potÛãku tvofiily hrubû tesané dfievûné 51 fo‰ny. SvaÏité bfiehy zpevÀovaly nasucho kladené lomové kameny, osazené za rubovou stranou fo‰en. 52
10. âínsk˘ pavilon V dobû arcibiskupa Colloredo-Waldsee byla formálnû fie‰ená barokní zahrada pfii vnûj‰ím obvodu roz‰ífiena o fiadu individuálnû fie‰en˘ch men‰ích zahrad v rozliãn˘ch stylech, odpovídajících slohu jednotliv˘ch zahradních staveb. V 90. letech 18. století na severozápadním obvodu novû roz‰ífiené zahrady vznikla nová ãást s vyhlídkov˘m pavilonem, vybudovan˘m v ãínském stylu. Pavilon vystupoval z umûle nasypaného pahorku a mûl podobu dvoupodlaÏní stavby osmibokého pÛdor ysu, na jejíÏ spodní, mohutnûj‰í partii zavr‰enou vyhlídkov˘m ochozem nasedalo ustoupené patro, zastfie‰ené vysokou jehlancovou stfiechou s plechov˘m drakem. Podobu pavilonu z pfielomu 18. a 19. století, opatfieného typick˘m ãervenobíl˘m fie‰ením, známe díky vyobrazením v albu Josefa Fischera z roku 1802. Dal‰í pavilon v ãínském slohu, tzv. „MandarínÛv dÛm“, se stal i souãástí tzv. Maxmiliánova parku z doby po roce 1836. Stával nad vodním kanálem pfii jihov˘chodním obvodu Divokého rybníku a existoval jiÏ roku 1849, zanikl zfiejmû kolem roku 1880. Tfietí, jedin˘ dodnes dochovan˘ ãínsk˘ pavilon vyrostl mezi lety 1883–1890 na novû vytvofieném ostrÛvku pfii v˘chodním obvodu Divo53 kého r ybníku. Návrh na v˘stavbu pavilonu, opût lehãí dfievûné konstrukce, s odstupÀovanou stfiechou podepíranou pfii nároÏích trojnásobnû sdruÏen˘mi sloupy, rovnûÏ vypracovala
Obr. 16. Most u Amerického domku, stav po obnovû v roce 2014. Foto: Jan ·tûtina, 2014. Obr. 17. Nákres prÛãelí ãínského pavilonu. Kresba: Jan ·tûtina, 2011.
tehdej‰í arcibiskupská stavební kanceláfi (obr. 17). Exteriér pavilonu byl nejprve fie‰en patrnû v kontrastu svûtle natíran˘ch nosn˘ch pr vkÛ a ãervenû (?) natíraného zastfie‰ení. Kolem roku 1910 do‰lo k úpravû exteriéru, sloupy i podhledy zastfie‰ení doplnily pestrobarevné kombinace. V‰echny tfii objekty, vybudované v ãínském stylu v rÛzn˘ch obdobích a na odli‰n˘ch místech kromûfiíÏské Podzámecké zahrady, velmi dobfie ilustrují v‰eobecnou oblibu ãínsk˘ch motivÛ, související s dobovou fascinací Orientem, prostupující pokroãil˘m 18. a 19. stoletím. Závûr Poznání stavebního fondu kromûfiíÏské Podzámecké zahrady sice je‰tû není úplné, ale jiÏ nyní lze formulovat nûkteré obecnûj‰í závûr y. Z první fáze v˘voje zahrady, spadající do období episkopátu biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna, se nedochovaly Ïádné objekty. V˘jimku tvofií dÛm pr vního zahradnického pomocníka, kter˘ v‰ak tehdy je‰tû nepatfiil do zahrady, byÈ stál v jejím sousedství. Poãátkem 18. století se budovaly ohradní zdi, jeÏ na bezmála dal‰í století vymezily plo‰n˘ rozsah Podzámecké zahrady. Pozdûji jiÏ v rámci zahrady vznikaly pr vní objekty, napfi. dÛm zahradníka, související s provozem oranÏerie a zaujímající okrajovou polohu v zahradû. Zlom v koncepci zahrady nastal v samém závûru 18. století, kdy barokní, formálnû fie‰ená zahrada dostala novou podobu s fiadou men‰ích oddûlení, soustfiedûn˘ch po obvodu star‰í zahrady a akcentovan˘ch novû budovan˘mi zahradními stavbami. Zatímco tuto osvícenskou fázi Podzámecké zahrady setfiely mlad‰í úpravy, pfii nichÏ byla pfied polovinou 19. století zahrada mnohonásobnû zvût‰ena a promûnûna v pfiírodnû-krajináfisk˘ park, objekty zÛstaly vût‰inou zachovány, byÈ v pfiestavûné podobû. Ve druhé polovinû 40. let 19. století totiÏ probíhaly pfiestavby v‰ech v˘znamnûj‰ích staveb zahrady, jeÏ podle projektÛ Antona Archeho dostávaly stfiízlivou klasicistní podobu. Nedlouho nato, okolo roku 1865, máme doloÏenu dal‰í, v˘tvarnû jednotnou vrstvu pfiestaveb zahradních staveb, projektovan˘ch Ernstem Králíãkem a Antonem Kybastem. Úpravy se soustfiedily pfieváÏnû na transformaci exteriérÛ, jejichÏ klasicistní podobu pfievrstvily historizující fasády, místy opatfiené i orientálními ãi maursk˘mi detaily. Tímto tvaroslovn˘m aparátem disponují i neãetné novostavby, jeÏ zahradu doplnily v pozdním 19. století. Pfiekvapivû sloÏit˘ v˘voj, kter˘m nûkteré stavby kromûfiíÏské Podzámecké zahrady
16
17
pro‰ly v prÛbûhu ãasového úseku lehce pfiesahujícího dvû století, pak dokládá pozornost, jiÏ olomouãtí (arci)biskupové vûnovali podobû a architektonické v˘bavû zahrady, která tvofiila nezbytnou souãást jejich kromûfiíÏské rezidence. Souãasná dokumentace stavebních promûn jednotliv˘ch objektÛ pak jde ruku v ruce s hlub‰ím poznáváním v˘voje zámku a zahrad v KromûfiíÏi, ale pozoruhodn˘m zpÛsobem dotváfií i pfiedstavu o architektonickém v˘voji mûsta KromûfiíÏe, jehoÏ je rezidenãní komplex olomouck˘ch biskupÛ a arcibiskupÛ nedílnou souãástí. âlánek vznikl v rámci v˘zkumného cíle V˘zkum nemovit˘ch památek v âR. Aplikace nov˘ch metodik prÛzkumu a dokumentace – ohroÏené druhy památek a jejich vybrané exempláfie, financovaného z institucionální podpor y Ministerstva kultur y dlouhodobého rozvoje v˘zkumné organizace NPÚ (DKRVO).
I Poznámky 51 V roce 2014 byl proveden i neúspû‰n˘ pokus o dendrochronologickou anal˘zu v˘dfievy koryta. 52 ·tûtina – Jani‰, Stavebnû-historick˘ prÛzkum ãínského pavilonu… (pozn. 2). 53 Pavel Zatloukal, âínsk˘ pavilon, in: Zatloukal – Kindl – Zatloukal (pozn. 1), s. 213.
Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / IN MEDIAS RES | Dalibor JANI·; Jan ·TùTINA / V˘sledky prÛzkumÛ nûkter ˘ch objektÛ Podzámecké zahrady v KromûfiíÏi
49