2
Obr. 2. Dobová fotografie Koãiãího hrádku v lesích u SlatiÀan. Foto: archiv autorky. Obr. 3. Koãiãí hrádek a jeho malí dobyvatelé. Foto: Stanislava Ottomanská, 2013.
pod titulem Zahrada (vydával jej od roku 1910 cel˘ch 36 let). Brzy potom zaloÏil Zahradnickou bursu, pozdûji pfiejmenovanou na Pr vní ãeskoslovenskou zahradnickou burzu, která 2 vycházela 27 let. V roce 1910 zaloÏil svÛj ‰kolkafisk˘ závod a snaÏil se jiÏ také projektovat. Mezi Ïivotní zlomy daného období v osobní sféfie pak patfiil vztah se sleãnou Ludmilou Kudrnovou (1893–1970), dcerou Karla Kudrny, se kterou se Josef Vanûk dne 26. prosince 1912 v Chrudimi oÏenil. Roku 1914 se manÏelÛm narodila dcera Ludmila (1914–1984). Události 1. svûtové války zasáhly krutû nejen do rodinného Ïivota, ale i do plynulého v˘voje profesní ãinnosti Josefa VaÀka, aÈ po stránce projekãní, publikaãní, vydavatelské ãi ‰kolkafiské. Bûhem války slouÏil v rakousko-uherské armádû jako telefonista. Se sv˘m plukem se dostal aÏ na ruskou a italskou frontu, kvÛli zranûní se v‰ak vrátil zpátky do âech a zde jiÏ 3 setrval aÏ do konce války. Po válce se Vanûk snaÏil v Chrudimi navázat na svou pfiedváleãnou ãinnost. V roce 1918 se rodina rozrostla o syna Vlastimila (1918–1999) a v roce 1924 o Kvûtoslava (1924–2006). V období let 1918–1938 proÏíval Josef Vanûk krásnou Ïivotní etapu, byl úspû‰n˘ ve své práci a jeho rodina se rozrÛstala, stal se otcem, ale také dûdeãkem. Byl úspû‰n˘, znám˘, cestoval a st˘kal se s fiadou v˘znamn˘ch osobností spoleãenského a kulturního Ïivota. Jeho závod mûl ve 30. letech 20. století jiÏ nûkolik oddûlení, a to napfiíklad ‰kolky okrasn˘ch dfievin a rÛÏí, ‰kolky ovocn˘ch stromÛ, perenáfiství, projekãnû-technickou kanceláfi pro zakládání zahrad, vazaãství a kvûtináfiství, jifiiny,
semena, vydavatelství, náfiadí a potfieby zahradnické atd. Ve‰keré úsilí v‰ak opût naru‰ily váleãné události. Josef Vanûk se i v této dobû snaÏil za pomoci sv˘ch synÛ udrÏet úroveÀ svého závodu a pfies v‰echna úskalí pfiedev‰ím ponechat v chodu oddûlení ‰kolek okrasn˘ch dfievin v Chrudimi a peren v Pí‰Èovech. Po 2. svûtové válce bylo projektÛ jiÏ velmi málo, Vanûk ale nadále pokraãoval ve vefiejné, osvûtové ãinnosti a v ãinnosti literární (napfiíklad v roce 1947 vydal X. díl Lidové pomologie ad.). Dne 10. srpna 1949 v‰ak do‰lo k znárodnûní jeho závodu. Poté ode‰el Josef Vanûk do ústraní, stále se ale vûnoval pfiedná‰kové a konzultaãní ãinnosti. Rehabilitace se doãkal aÏ v roce 1965, kdy v Chrudimi místní národní v˘bor uspofiádal oslavy jeho 80. narozenin, a dále mu na III. sjezdu âSZO v roce 1966 bylo udûleno nejvy‰‰í ocenûní za zásluhy o zvelebení ovocnáfiství a zahradnictví. Josef Vanûk zemfiel v Chrudimi dne 9. záfií 1968 ve vûku 82 let (obr. 1). Základní pramen – soukrom˘ archiv Josefa VaÀka v Chrudimi Autorka se jako chrudimská rodaãka dan˘m tématem zab˘vá jiÏ dlouhodobû. Nejprve v poãátcích ve své badatelské a následnû publikaãní ãinnosti vyuÏila zdroje tehdy dostupné. V období let 2005–2011 se jednalo pouze o tyto zdroje: âeské zahrady I. a âeské zahra4 dy II. a ãlánky Josefa VaÀka v dobov˘ch publikacích, katalozích, cenících a odborn˘ch periodikách na téma jeho projektÛ a realizací. Autorka uskuteãnila badatelskou ãinnost ve Státním okresním archivu v Chrudimi a Státním oblastním archivu v Zámrsku, kde studovala v archivních fondech archivní prameny vztahující se k osobnosti Josefa VaÀka ãi k získání informací ke konkrétním objektÛm a zadavatelÛm. Zlomov˘ byl rok 2011, kdy mohla prostudovat knihu plánÛ ze soukromého archi-
3
vu Josefa VaÀka v Chrudimi, av‰ak stále bez moÏnosti studia plánÛ a ostatních dochovan˘ch dokumentÛ. Od roku 2013 aÏ do roku 2017 mûla autorka spolu s kolektivem pracovníkÛ Národního zemûdûlského muzea a kolektivem pracovníkÛ Ústavu biotechniky Zahradnické fakulty v Lednici Mendelovy univerzity v Brnû moÏnost uskuteãnit badatelskou ãinnost v soukromém archivu Josefa VaÀka a rodiny VaÀkov˘ch v Chrudimi. Dochovan˘ archivní fond, resp. pozÛstalost Josefa VaÀka lze rozdûlit na tyto ãásti: I. Ïivotopisn˘ materiál (osobní doklady, deníky, osobní zápisy aj.), II. korespondence, III. vûdecké, odborné a literární spisy, IV. projektová dokumentace, V. firemní dokumentace, VI. ilustraãní materiál, VII. dokumentace ostatních ãlenÛ rodiny, 5 VIII. ostatní dokumentace. Dûtská hfii‰tû v projektech zahradních architektÛ na na‰em území v letech 1918–1938 Úvodem je nutné pfiipomenout, Ïe dûtská hfii‰tû, stavby, prostory a koutky pro dûti se jiÏ v prÛbûhu 19. století na na‰em území bûÏnû objevovaly v desítkách ‰lechtick˘ch zahrad, parkÛ, lesoparkÛ, lesÛ ãi v zahradách zámoÏn˘ch mû‰ÈanÛ a úspû‰n˘ch podnikatelÛ. Av‰ak pokud chceme hovofiit o dûtsk˘ch hfii‰tích,
I Poznámky 2 V nûkter ˘ch pramenech uvádûn i rok 1911 ãi rozmezí let 1910–1911. 3 ·árka Steinová – Romana ·tér, Vzpomínky zahradního architekta Josefa VaÀka na Velkou válku, Praha 2017. 4 Josef Vanûk, âeské zahrady I. Album plánÛ moderních zahrad, Chrudim 1920. – Idem, âeské zahrady II. Album plánÛ moderních zahrad, Chrudim 1925. 5 Ottomanská – Steinová (pozn. 1).
Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / IN MEDIAS RES | Stanislava OTTOMANSKÁ / Dûtská hfii‰tû, dûtské koutky a prostor y pro dûti pr vní poloviny 20. století v p r o j e k t e c h z a h r a d n í h o a r c h i t e k t a J o s e f a Va À k a
51