4

5

6

Obr. 4. Detail návrhu dûtského brouzdali‰tû v Jubilejním parku ve Znojmû z roku 1929. Archiv Národního zemûdûlského muzea (NZM), OF Josef Kumpán, inv. ã. 2010/ /V/Z/1359. Foto: NZM, 2016. Obr. 5. Dobová fotografie brouzdali‰tû v Jubilejním parku ve Znojmû. Foto: Archiv mûsta Znojmo, inv. ã. 6078. Obr. 6. Detail dûtského hfii‰tû v návrhu na sadovou úpravu koupali‰tû v âesk˘ch Velenicích z roku 1933. Archiv NZM, OF Josef Kumpán, inv. ã. 1489/V/Z/1003. Foto: NZM, 2016.

hrách dûtí v zahradû ãi parku – obecnû o prostoru pro dûtskou hru ãi dûtské koutky –, je tfieba se jiÏ úzce zamûfiit na tuto vûkovou kategorii. Z hlediska didaktiky je dobré pfiistupovat k této problematice podle vûku dítûte, coÏ naprosto logicky koresponduje i s poÏadavky na tûlesn˘, du‰evní a sociální v˘voj jedince. Dodnes to dokládají stovky dokumentÛ ãi desítky dochovan˘ch staveb, z nichÏ nûkteré jsou dokonce stále funkãní a lákají ke hrám i souãasnou generaci dûtí (napfiíklad tzv. Koãiãí hrá6 dek v lesích nedaleko SlatiÀan) (obr. 2, 3). Zajímavostí je, Ïe tyto stavby mûly mnohdy pfiizpÛsobeno i mûfiítko, které odpovídalo dûtské postavû, nebo se jednalo pouze o zmen‰eniny ãi stylizace, které byly sv˘mi rozmûry dûtem fyzicky dostupnûj‰í. Mezi tûmito objekty se mÛÏeme setkat i se zmen‰eninami hospodáfisk˘ch budov (tzv. dûtská hospodáfiství), ve kter˘ch se pro dûti chovala domácí zvífiata, jako byla drÛbeÏ, ale také ovce, kozy ãi poníci

52

apod. Pochopitelnû se ale jednalo o úzké spektrum dûtí, pro které byly tyto objekty urãeny a které si tu mohly hrát, a jednalo se tedy o ãistû privátní sektor. Za privátní lze oznaãit také prostory pro dûtské hry a ostatní ãinnosti, které byly – aÈ plánovitû, ãi v jistém ãasovém odstupu – vymezeny v areálech rÛzn˘ch institucí o dûti peãujících, a to jiÏ v 19. století, jako byly nemocnice, sirotãince, léãebny, klá‰ter y a jiné ústavy, ale také ‰koly a internátní ‰koly. Av‰ak zde je velmi dÛleÏité, ale s odstupem ãasu a kvÛli absenci dobov˘ch materiálÛ témûfi zcela nemoÏné urãit, zda se jednalo o hfii‰tû pouze pro tûlov˘chovné aktivity, nebo zda to byla skuteãná hfii‰tû v pravém slova smyslu, jak je vnímáme v souãasné dobû. Pro vefiejn˘ prostor jsou fakticky dochovány napfiíklad projekty od v˘znamného zahradního architekta konce 19. a pfielomu 19. a 20. století 7 Franti‰ka Thomayera (1856–1938), na jehoÏ plánech pro Karlovo námûstí se setkáváme se zákresy tzv. rejdi‰È ãi hrabali‰È pro dûti, která zaãlenil do prostoru mûstského parku, resp. parkového námûstí jako jeho nedílnou souãást. Situace se ve vefiejném sektoru v˘raznû mûnila a v pr vních dvou desetiletích 20. století byly stále více poÏadovány návrhy mûstsk˘ch parkÛ, sadÛ ãi parkov˘ch námûstí, které jsou svojí koncepcí tzv. vícegeneraãní, coÏ v nûkter ˘ch pfiípadech zahrnuje i návrhy hfii‰È, dûtsk˘ch hfii‰È, dûtsk˘ch koutkÛ, odpoãíváren a jin˘ch prvkÛ pro dûti v tûchto objektech. Obecnû lze uvést, Ïe v období let 1918–1938 v˘raznû vzrostl zájem investorÛ o projekty sportovi‰È, rekreaãních objektÛ, ‰kolních zahrad ãi zahrad odborn˘ch ústavÛ a dûtsk˘ch hfii‰È. Projekãní kanceláfie a v˘znamní zahradní architekti daného období zpracovali desítky návrhÛ pro v˘‰e uvedené funkãní typy objektÛ zahradního umûní, jak dokládají dochované projekty od Josefa VaÀka (1886–1968), Josefa Kumpána (1885–1961), Josefa Minibergera (1878–1955), Zdenky Ko-

8

‰ákové (1899–1945) a fiady dal‰ích. Josef Vanûk se svou projekãní kanceláfií v‰ak byl z tohoto pohledu zcela v˘jimeãn˘m fenoménem, protoÏe díky dochovan˘m dokumentÛm, aÈ tzv. Velké knize plánÛ ãi vlastním plánÛm, je doloÏena celá ‰kála jeho tvorby tohoto zamûfiení. Nelze v‰ak opomenout ani tvorbu Josefa Kumpána, která ãiní za celé jeho tvÛrãí období 9 pfies 1 180 projektÛ. V nûkolika desítkách dochovan˘ch projektÛ se zde mÛÏeme setkat s fenoménem dûtského hfii‰tû. Jedná se napfiíklad o projekty pro vefiejn˘ sektor, jako nejznámûj‰í lze uvést návrh na tzv. Jubilejní sady ve Znojmû (1928). Kumpán jiÏ v návrhu jasnû vymezil prostor pro dûti; jednalo se o tzv. dûtské hfii‰tû, s dochovan˘m technick˘m prvkem dûtského brouzdali‰tû (obr. 4, 5). Kumpán také v dal‰ích sv˘ch projektech, pfiedev‰ím v návrzích pro vefiejná prostranství, dbal o zaãlenûní náplnû pro v‰echny generace. Dûtská hfii‰tû ãi prostory pro dûti jsou dohledatelné napfiíklad v tûchto jeho dochovan˘ch návrzích: Návrh areálu vefiejného koupali‰tû v âesk˘ch Velenicích (obr. 6), Návrh areálu Tyr‰ova koupali‰tû ve Dvofie Králové nad Labem, Návrh Tyr‰ova sadu v Uhlífisk˘ch Janovicích s v˘razn˘m kompoziãním pr vkem dûtského brouzdali‰tû aj.

I Poznámky 6 J. Vanûk popisuje toto místo jako v˘letní místo ‰lechtického rodu AuerspergÛ, které nav‰tívil v rámci v˘letu ‰kolních dûtí s K. Kudrnou, viz Soukrom˘ archiv J. Vanûk Chrudim, Îivotopisn˘ materiál, Deník II. – Terénní ‰etfiení autorky, Chrudim 2013. 7 ·árka Steinová, Franti‰ek Thomayer – Ïivot a dílo zahradního architekta, Praha 2008. 8 ·árka Steinová – Roman Zámeãník – Stanislava Ottomanská, Zahradní umûní první âeskoslovenské republiky a její zahradníci, Praha 2017. 9 Stanislava Ottomanská – ·árka Steinová, Îivot a dílo zahradního architekta Josefa Kumpána (1885–1961), Praha 2015.

Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / IN MEDIAS RES | Stanislava OTTOMANSKÁ / Dûtská hfii‰tû, dûtské koutky a prostor y pro dûti pr vní poloviny 20. století v p r o j e k t e c h z a h r a d n í h o a r c h i t e k t a J o s e f a Va À k a