Obr. 4. Valtice, vyobrazení ãásti formální zahrady z roku 1793. Walter Lack, Ein Garten für die Ewigkeit, Der Codex Liechtenstein, Bern 2003, s. 196.

9

zován byl aÏ po roce 1805. Dal‰í desetiletí 19. století pfiinesla pfiedev‰ím zru‰ení pÛvodního hradního pfiíkopu, jehoÏ zaklenutím vznikl sklep. V tomto období byla také nejintenzivnûji kultivována okolní krajina. Cel˘ proces zapoãal jiÏ na pfielomu 14. a 15. století, kdy do‰lo ke zfiízení soustavy lednick˘ch r ybníkÛ. Následující 17. a 18. století se poté neslo v duchu barokního protkávání krajiny alejemi a úpravou lesních porostÛ. Stfiedobodem nov˘ch úprav krajiny se staly Valtice jako hlavní rodové sídlo. Na konci 18. století zaãaly b˘t v krajinû budovány drobné stavby, jednou z pr vních byl zámeãek Belveder u Valtic (1802), urãen˘ k chovu baÏantÛ a jin˘ch ptákÛ. Nejvelkorysej‰í stopu zde zanechal kníÏe Jan I. Josef. Do krajiny v okolí Lednice a Valtic nechal vloÏit mnoÏství krásn˘ch a zároveÀ úãeln˘ch staveb dle projektÛ J. Hardtmutha, pfieváÏnû s funkcí zázemí pro lov. Byl postaven Loveck˘ zámeãek (1806), JanÛv hrad (1810), Nov˘ dvÛr (1810), zámeãky Pohansko a Lány (1812), Dianin chrám (1812) a Památník otci a bratfiím (1817). Podle projektÛ Josepha Kornhäusera (1782–1860) byly dále zbudovány Rybniãní zámeãek (1816), ApollónÛv chrám (1819) a Katzeldorfsk˘ salet (1819), jehoÏ stavbu dokonãil dal‰í kníÏecí architekt F. Engel, autor Chrámu tfií Grácií (1825) a kruhového saletu u Nového dvora (1820). O autorství projektu Hraniãního zámeãku, postaveného v roce 1827, se stále vede odborná diskuse. Spoleãnû s v˘stavbou saletÛ bylo parkovû upraveno i jejich okolí a bfiehy lednick˘ch r ybníkÛ. Vytvofien˘ obraz ideální krajiny spojující estetickou funkci s moÏností loveckého vyÏití i vzorového hospodáfiského vyuÏívání prezentuje rod zakladatelÛ jiÏ dvû staletí. Zahradníci První zahradník, v jehoÏ profesním Ïivotopise lze vysledovat moÏn˘ v˘znamnûj‰í vliv na kompozici úprav v LVA, byl Johann Franz Lolla, pfiíslu‰ník zahradnické rodiny, která zde pravdûpodobnû pÛsobila ve tfiech generacích. Johann Franz Lolla (?–1803) v roce své smrti zastával funkci zámeckého zahradníka ve Valticích (Schlossgärtner in Feldsberg). Studované archiválie dokumentují posledních deset let jeho sluÏby u Lichten‰tejnÛ. Z roku 1793 se dochovala zpráva o tom, Ïe byla valtická zahrada za mostem roz‰ifiována a upravována v krajináfiském duchu. V nové ãásti zahrady byly vysazovány stromy i kefie a zaloÏeno mnoÏství cestiãek. Návrh této úpravy mûl zpracovat

4

inÏen˘r Karel Rudzinsky, kter˘ pfii tom vycházel 10 z jiÏ dfiíve pfiedloÏeného plánu pana Lolly. Dochoval se nedatovan˘ a nesignovan˘ pÛ11 dor ysn˘ plán valtické zahrady, kde je je‰tû jasnû ãitelná osnova barokní kompozice, která je v‰ak jiÏ „naru‰ována“ vkládáním úprav s nepravidelnû vedenou cestní sítí. Plán nebyl dokonãen, pole urãené pro legendu zÛstalo prázdné. Nelze fiíci, zda se jedná o zachycení reálného stavu zahrady; mohlo by také jít o v˘‰e zmínûn˘ návrh ãekající na realizaci. Nicménû by jej bylo moÏné ãasovû zafiadit právû do 90. let 18. století. Posun oproti baroknímu stavu je zde patrn˘ v ãásti za mostem, a to

I Poznámky 9 Tuto skuteãnost dokládá i ãlánek uvefiejnûn˘ v roce 1804 v periodiku Patriotisches Tageblatt. Zde je zahrada ve Valticích popisována jako zãásti francouzská se stfiíhan˘mi ploty, kvûtinami a sochami a zãásti anglická s loukami, zastínûn˘mi pû‰inami, kvetoucími kefii, kvûtinami a ovocn˘m sadem. Zdenûk Novák, Zámecká zahrada, in: Emil Kordiovsk˘ (ed.), Mûsto Valtice, Brno 2001, s. 104–113, cit. s. 108. 10 HAL, f. Hofkanzlei, sign. G4, dopis ze dne 7. 8. 1793. 11 Zdenûk Novák et al., Zahrada Evropy. Osudy zahradního umûní na Moravû pohledem 21. století, Praha 2017, s. 184.

Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | L e n k a K ¤ E S A D L O VÁ / Z a h r a d n í c i v L e d n i c k o - v a l t i c k é m a r e á l u a j e j i c h v l i v n a p o d o b u z a h r a d n í c h ú p r a v na pfielomu 18. a 19. století

5