61 Šárka Steinová: S péče o pražské městské sady na konci 19. a počátkem 20. století

Z péãe o praÏské mûstské sady na konci 19. a poãátkem 20. století ·árka STEINOVÁ A N O T A C E : Pﬁíspûvek se zamûﬁuje na víceménû neznámou osobnost, která stála dlouhá léta v ãele praÏsk˘ch sadÛ – Karla Jana Skaláka. Byl limitován skuteãností, Ïe nastoupil na místo po zcela v˘jimeãném Franti‰ku Thomayerovi a byl s ním ãasto srovnáván. Se sv˘mi spolupracovníky peãoval o ve‰keré sady, zahrady a stromoﬁadí, které byly majetkem praÏské obce nebo se nacházely v její správû.

Úvod Své nezastupitelné místo v historii hlavního mûsta Prahy a v péãi o jeho zahradní architekturu mûli mûst‰tí zahradníci. PÛvodní sady praÏské obce nebyly nikterak velké. De facto se jednalo o nûkolik stromoﬁadí na hradbách, sady na Karlovû námûstí, které zaloÏil nûkdej1 ‰í ﬁeditel spoleãenské zahrady Josef Fiala, 2 Chotkovy sady a sady na Letné. Plocha zásobní zahrady byla nepatrná, s nûkolika skleníky. V ãele tûchto praÏsk˘ch sadÛ stál rodil˘ Nûmec Franz Lampl. Nicménû vlastní éra zakládání sadÛ a jejich roz‰iﬁování spadala aÏ do let kolem roku 1875, kdy padly praÏské hradby a na jejich místech byly zaloÏeny rozsáhlé parky. Tehdy byl povolán do funkce ﬁeditele 3 Ferdinand Mal˘ z Vídnû, autor parku Na Poﬁí4 ãí ãi Velkého sadu s rybníkem a vodopádem 5 u pomníku císaﬁe Franti‰ka Josefa. V Praze strávil pouze ãtyﬁi roky v letech 1874–1878, a poté se vrátil do Vídnû. Nejvíce mu vadilo, Ïe nemûl k ruce vy‰kolené odborníky, coÏ se projevilo po jeho odchodu, kdy se funkce ujal proteÏovan˘ Josef Mare‰. Zastával stanovisko mûstské rady pouze udrÏovat to, co Mal˘ vykonal, a v Ïádném pﬁípadû nezakládat nové parky. Teprve kdyÏ do‰lo k odchodu stávající rady a nástupu nové, byl Mare‰ odvolán. Nakonec se rozhodlo, Ïe Praha musí mít zahradníka, kter˘ skuteãnû odbornû povede praÏské sady a bude je dále rozvíjet. Na Mare‰ovo místo nastoupil temperamentní Franti‰ek Thomayer, kter˘ se v roce 1884 po úspû‰ném pÛsobení v cizinû vrátil do âech a pﬁijal místo mûstského zahradníka v královském hlavním mûstû Praze, které mu zajistil jeho bratr MUDr. Josef Thomayer. V této funkci zaloÏil a upravil celou ﬁadu parkÛ. „UplatÀoval v‰ude tehdy moderní pﬁírodní sloh, on první zavádûl upotﬁebení peren v sadech a zahradách a mistrem byl v úpravû mosaikov˘ch kobercov˘ch skupin, z nichÏ s oblibou kombinoval a pouÏíval vzory 6 z národního vy‰ívání.“ Za jeho pÛsobení mûly praÏské parky svûtovou povûst. Zahradnické v˘stavnictví, jehoÏ byl

tvÛrcem, bylo na tehdej‰í pomûr y vrcholem dokonalosti. Napﬁíklad v rámci své projekãní ãinnosti pﬁedloÏil mûstské radû na konci roku 1884 základní rekonstrukci Karlova námûstí (obr. 1). Dále zasáhl do dokonãovacích úprav Velkého mûstského sadu, dnes Vrchlického sadÛ, vypracoval rekonstrukãní plán Malého mûstského parku na Poﬁíãí, dnes ·vermov˘ch sadÛ. V roce 1884 provedl rekonstrukci severní ãásti ostrova Îofín a bûhem let 1887–1889 upravil dolní ãást Letensk˘ch sadÛ zhruba do dne‰ní podoby. Nicménû i pﬁes tyto úspûchy na

Obr. 1. Realizace Karlova námûstí podle Thomayerova návrhu po roce 1884. Muzeum hlavního mûsta Prahy, inv. ã. 205 154. 3 Ferdinand Mal˘ (1827–1914) získal praxi v lobkovické zahradû na Velkém Chlumu a v Kinského zahradû na Smíchovû. Pozdûji si odborné znalosti roz‰íﬁil v Rotschildov˘ch zahradách v Boulogne sur Mer, dále v zahradách královny Viktorie v Battersea, u Napoleona III. ve Versailles a nakonec v Rotschildov˘ch zahradách v La Ferriére. Po ãtyﬁletém pÛsobení v Praze (1874–1878) ode‰el do Vídnû a zde se stal vedoucím mûstsk˘ch sadÛ. Nakonec ode‰el z Vídnû do Brna, kde v roce 1891 zaloÏil Spolek zahradníkÛ pro Moravu a Slezsko, jehoÏ byl prvním pﬁedsedou. V Brnû pÛ-

I Poznámky

sobil aÏ do své smrti jako ﬁeditel mûstsk˘ch sadÛ.

1 Josef Fiala (1817–1884), od roku byl 1845 ﬁeditelem

4 Archiv Národního zemûdûlského muzea (dále jen Archiv

zahrady âeské spoleãnosti pro zvelebování zahradnictví

NZM), Sbírka map a plánÛ (dále jen SMP), inv. ã. 56/

v Praze.

/V/Z45.

2 Letenské sady, tehdy pust˘ pozemek ve svahu, zalesnil

5 Archiv NZM, SMP, inv. ã. 223/V/Z/132.

a opatﬁil cestami v roce 1866 Spolek zalesÀovací a ode-

6 Josef Vanûk, Franti‰ek Thomayer – sedmdesátníkem,

vzdal je praÏské obci, jeÏ sady pﬁevzala do svého majetku.

Zahrada XX, 1926, ã. 12, s. 177.

Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | · á r k a S T E I N O VÁ / Z p é ã e o p r a Ï s k é m û s t s k é s a d y n a k o n c i 1 9 . a p o ã á t k e m 2 0 . s t o l e t í