Tabulka ã. 1 Malá Strana Vefiejné sady v Praze
V˘mûra v m2
Sady na Nebozízku Sad na Petfiínû Sad pfied kostelem Panny Marie Vítûzné Odkolkova zahrada Sad v Snûmovní ulici Sad v ulici LuÏické Sad na ostrovû Kampû
Staré Mûsto Sad na Franti‰kovû nábfieÏí Sad pfied KfiiÏovníky (tj. klá‰terem kfiiÏovníkÛ) Ostrov pod KfiiÏovníky NábfieÏí u Rudolfina Sad na námûstí pfied Rudolfinem Sad pfied ‰kolou na Janském nábfieÏí Stfieleck˘ ostrov
3 488,7 782,3 416,9 9 183,6 1 898,5 484,1 20 288,0 36 542,1
Hradãany Chotkovy sady Sad na Hradãanském námûstí Sad pfied âernínsk˘mi kasárnami na Loretánském (ulice)
Nové Mûsto Sad u sv. Klimenta Sad u sv. Petra Sad u mûstského muzea Na Pofiíãí Velk˘ mûstsk˘ sad Sad âelakovského Sad u budovy zemského muzea Sad na námûstí Komenského Sad na námûstí Fügnerovû Sad pfied Karlovem Sad u sv. Apolináfie Sad na Karlovû námûstí Sad u sv. Vojtûcha (na poz. zádu‰ním) Sad u sv. Jindfiicha (na poz. zádu‰ním) Sad na Jungmannovû námûstí (u pomníku) Sad na Îofínû
Mûstsk˘ zahradník byl de facto obecním úfiedníkem, z ãehoÏ vypl˘valo, Ïe se na nûho vztahoval disciplinární fiád, kter˘ byl platn˘ pro obecní a magistrátní úfiedníky. Byl podfiízen pfiímo mûstskému hospodáfiskému úfiadu. Co se t˘kalo zahradních projektÛ na úpravu stávajících nebo zakládání nov˘ch sadÛ a staveb skleníkÛ, byl podfiízen také mûstskému stavebnímu úfiadu a zároveÀ i dozorãí mûstské radû pro sady. Pokud ãas od ãasu do‰lo k názorové rozepfii mezi dozorãí radou a stavebním úfiadem, podala se písemná zpráva mûstské hospodáfiské radû, která mûla rozhodnout. Naopak pro udrÏování mûstsk˘ch sadÛ byla mûstskou radou ustanovena tzv. sadová komise, které se pfiedkládaly návrhy na úpravu sadÛ, roãní rozpoãty a rozpoãty na mimofiádné v˘daje a dále mûla dozorovat v‰echny práce, které pfiedtím schválila mûstská hospodáfiská rada. KaÏdé pondûlí musel Skalák docházet do hospodáfiského úfiadu a pfiedkládal zde ve‰keré v˘daje k proplacení. Nové sady nebo stromofiadí mohl zakládat pouze v pfiípadû, Ïe k tomu mûstská rada vydala kladné stanovisko. S tím souviselo i nafiízení, Ïe mûstsk˘ zahradník nesmí provádût Ïádné radikální zmûny, pouze po fiádném projednání v radû a sadové komisi. Podle v˘‰e zmínûné Instrukce mûl plánovat ve‰keré práce v obvykl˘ch roãních obdobích, nahrazovat uschlé a jinak po‰kozené stromy a kefie nov˘mi jedinci, udrÏovat hlavní a vedlej‰í cesty dosypáváním písku, kropením a odstraÀováním snûhu a náledí. Dále mûl vysazovat kvûtinové záhony a starat se o trávníky, stromy a kfioviny. Období pfielomu konce 19. a poãátku 20. století je charakteristické pouÏíváním bohat˘ch kvûtinov˘ch prvkÛ. Kvûtinové skupiny byly
451,7 453,0 9 324,6 83 109,4 11 246,5 4 071,4 940,1 1 969,7 3 108,0 495,4 47 030,5 874,4 3 639,8 70,6 13 071,3 179 856,4
76 582,9 22 381,3 178,0 2 729,7 182,8 727,8 574,3 103 356,8 38 896,7 3 388,7 1 099,6 43 385,0
Vy‰ehrad Sad na vy‰ehradské stráni Hole‰ovice-Bubny Sady na Letné Sad u ba‰ty XIX Sad mezi tfiídami Belcrediho, Rudolfovou a Oveneckou ulicí Sad na ostrovû ·tvanici
5 177,9 172 203,7 19 856,0 3 021,2 120 516,0 315 596,9
LibeÀ Sad pfii zámku v Libni bez uzavfien˘ch zahrad Zahrada Kinského (spoleãná s obcí Smíchovskou v Praze III) Celkem
kaÏdoroãnû obnovovány a byly zakládány pfiedev‰ím z letniãek okrasn˘ch kvûtem ãi listem a cibulovin. Velmi nároãn˘m se stalo vytyãování v˘sadeb. Dobové návrhy osazovacích detailÛ v˘sadeb obsaÏené ve vzornících byly ãasto zaloÏeny na konstrukci rÛzn˘ch mnohoúhelníkÛ a osovû soumûrn˘ch obrazcÛ, které se vytyãovaly za pouÏití jednoduch˘ch nástrojÛ, jako napfiíklad motouzu ãi dfievûného kolíku. Pro sloÏitûj‰í vzory museli dokonce vytvofiit ‰ablony, které se uchovávaly pro dal‰í roky. Bylo tomu tak nejen s ohledem na nároãnost pfiípravy ‰ablon, ale i s ohledem na celkové zaji‰tûní v˘21 sadby. VyuÏívalo se také tr valek, coÏ bylo obecnû chápáno jako opatfiení smûfiující ke sníÏení nákladÛ. Pro správné pouÏívání trvalek v‰ak bylo nutné znát jejich nároky na stanovi‰tû, a zvlá‰tû pak se vyznat ve znaãném mnoÏství odrÛd. Co se t˘kalo trávníkÛ, vyuÏívala se technologie vfietenov˘ch sekaãek a podle archivních dokumentÛ se dûlníci fiídili jakousi smûrnicí, jak postupovat pfii údrÏbû trávníkÛ. Ta obsahovala detaily t˘kající se intervalu sekání, optimální denní doby sekání, péãe o trávník, jeho hnojení apod. ZároveÀ Skalák zabezpeãoval fungování zásobní zahrady (Rajská zahrada), která vykazovala v˘mûru 8 ha a k níÏ náleÏelo je‰tû 14 velk˘ch skleníkÛ s ústfiedním vodním topením a 784 pafieni‰tních oken. Nicménû mimo plochu, která slouÏila k pûstování kvûtinov˘ch kultur, se nacházela v zahradû i botanická zahrada (obr. 4) o v˘mûfie 4,5 ha slouÏící obecním a mû‰Èansk˘m ‰kolám, jejíÏ kompozici navrhl sám Skalák uÏ v roce 1899. Roãnû bylo v zásobní zahradû vypûstováno pfiibliÏnû pÛl milionu kusÛ kvûtinov˘ch sazenic,
42 359,0
168 936,0 895 210,1
které se vysazovaly na partery ãi kvûtinové záhony o celkové v˘mûfie 3,9 ha. Kromû sadÛ mûl Skalák na starosti 4 pavilony, 15 kioskÛ a ve‰ker˘ mobiliáfi, napfiíklad 1 011 laviãek od firmy Gottwald. Pfiívod vody byl zaveden do kaÏdého praÏského sadu bez kontroly spotfieby, kromû zásobní zahrady, kde se stanovila prÛmûrná roãní spotfieba aÏ na 9 000 m3. Za Skalákova pÛsobení také do‰lo k zavedení elektrického proudu v Rajské zahradû, ãemuÏ pfiedcházelo zdlouhavé jednání, které vyvrcholilo naplánovanou náv‰tûvou ãlenÛ sadové komise. Ti konstatovali následující: „KdyÏ zde byly kÛlny, dílny, skleníky, jakoÏ i topeni‰tû skleníkÛ prohlédnuty, uznáno jednomyslnû, Ïe dosavadní zpÛsob osvûtlovací petrolejem nejen naprosto nedostaãuje, n˘brÏ i vzhledem k tomu, Ïe dílny a kÛlny vesmûs ze dfiíví jsou, Ïe pfii práci v dobû zimní i znaãné nebezpeãí moÏnosti poÏáru hrozí a usneseno obnoviti zpûtnû návrh, aby do dílen, topení nûkter ˘ch skleníkÛ, kde se v zimû pracuje, pak do bytÛ, zavedeno bylo elektrické osvûtlení na základû dfiívûj‰ích rozpoãtÛ, aby na osvûtlení ta pfiíslu‰ná ãástka byla pojata do prÛchozího rozpoãtu na rok 1902, po pfiípadu mohlo by je‰tû leto‰ního 22 roku z pfiebytkÛ pofiízeno b˘ti.“ (obr. 5) Nicménû bylo pfiirozené, Ïe zásobní zahrada nebyla schopná vypûstovat dostateãné mnoÏ-
I Poznámky 21 Václav Neuman, UÏívání ‰ablony pro kobercové skupiny, âeské zahradnické listy V, 1908, ã. 21, s. 235. 22 AHMP, f. Magistrát 1901–1910, sign. B83, kar t. 1997, 1901, prohlídka praÏsk˘ch mûstsk˘ch sadÛ sadovou komisí.
Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | · á r k a S T E I N O VÁ / Z p é ã e o p r a Ï s k é m û s t s k é s a d y n a k o n c i 1 9 . a p o ã á t k e m 2 0 . s t o l e t í
63