Obr. 3. Mûstské sady praÏské, Rajská zahrada na ÎiÏkovû (1884–1888). Archiv NZM, SMP, inv. ã. 52/V/Z 41.

3

ství kvûtin a mnohdy nedisponovala zajímav˘mi novinkami, a proto se dal tento rostlinn˘ materiál objednat. UÏ za Thomayerova pÛsobení byl zaveden systém, jak˘m zpÛsobem Ïádat kaÏd˘ rok o zaji‰tûní dodání stromÛ a kfiovin pro praÏské sady. ¤editel tak musel sestavit podrobn˘ seznam, kter˘ pfiedloÏil mûstské radû. Na základû tohoto seznamu rada vyzvala nûkteré známé obchodní firmy, aby podaly nabídky. Do‰lé nabídky potom byly pfiedány do rukou pfiedsedy sadové komise, kter ˘ po peãlivém uváÏení vyhotovil návrh na zakoupení 23 rostlinného materiálu. Je v‰ak dÛleÏité zdÛraznit, Ïe zde nerozhodovala nejniωí cena, ale jakost nabízeného sortimentu. âasto se stávalo, Ïe správce musel nav‰tívit pfiíslu‰né firmy a prohlédnout nabízené rostliny, zda by vyhovovaly. V roce 1902 tak mûstská rada vyzvala na základû Skalákova seznamu firmu V. Ma‰ka, obchodní zahradnictví v Turnovû, J. Mazánka, obchodní zahradnictví v Soudné u Jiãína, a V. Vacka, majitele ‰kolek u Chlumce nad Cidlinou. Nakonec byl objednán u Ma‰ka materiál za 985 K, u Mazánka za 600 K a u Vacka za 24 236 K. Kvûtinová semena Skalák objednával prostfiednictvím pfiedsedy sadové komise u fir25 my Ch. Molin v Lyonu, firmy Arno‰ta Benary 26 27 v Erfurtu a firmy Haag Schmidt. Nenakupoval se jen rostlinn˘ materiál, ale i kvûtináãe, a to u Josefa Dvofiáka, hrnãífie v Davli, stínovky 28 na skleníky, ochranné ko‰e, travní semeno 29 apod. K dal‰í Skalákovû povinnosti patfiilo po dodání sadafisk˘ch a zahradnick˘ch potfieb zapisovat do zvlá‰tní knihy pfiijat˘ch vûcí, od koho byly dané poloÏky koupeny a kde a kdy byly

64

pouÏity. Ve‰keré cenné rostliny a trvalky, které se nacházely jak v zásobní zahradû, tak v sadech, musel zapisovat do katalogu. ZároveÀ v opisu tento katalog pfiedkládal mûstskému hospodáfiskému úfiadu a v prosinci je‰tû dokládal v˘kaz pfiírÛstkÛ a úbytkÛ rostlin. Mezi poloÏkami ãas od ãasu také nacházíme v˘robu emailov˘ch tabulek. Zde se nabízí otázka, na co tabulky upozorÀovaly, ãi spí‰e co zakazovaly. V archivních dokumentech zaznamenáváme hned tfii zajímavé pfiíklady. První se t˘kal dûtí, protoÏe ty mûly zakázáno si hrát na cestách v sadech. Skalák absolutnû nepfiipou‰tûl moÏnost jakékoliv hry dûtí na cestách, protoÏe by tak mohly ohroÏovat a obtûÏovat ostatní náv‰tûvníky sadu „pobíháním nebo jich sezením po cestách a hrabáním písku, n˘brÏ i pra30 chem, kter ˘ by se ve znaãné mífie rozvífiil“. Dal‰í dÛleÏit˘ dÛvod byl ten, Ïe dûti rozhrabáváním písku na cestách tvofiily dolíky, které se tak 31 mohly stát ohroÏující pro bezpeãnou chÛzi. Stejn˘ problém také fie‰il Leopold Batûk na Královsk˘ch Vinohradech. V âesk˘ch zahradnick˘ch listech vyjádfiil svÛj názor velmi jasnû, kdyÏ konstatoval, Ïe mezi nejvût‰ího ‰kÛdce sadÛ patfií ãlovûk. Jako pfiíklad uvedl pfiíbûh o dámû sedící s pfiítelkyní na laviãce. Jejich dûti se bavily tím, Ïe „lopatkou vyhrabují dolík v cestû a ukládají písek a koneãnû i ‰tûrk do kbelíãkÛ a kdyÏ jest pln˘, vyprazdÀují jej do trávníku. Následek toho jest po‰kozování cest, zniãení Ïacích strojÛ a s tím spojená 32 znaãná ‰koda“. S dûtmi souvisí i upozornûní nûkter ˘ch mûstsk˘ch radních, Ïe Nové Mûsto praÏské nedisponuje dostatkem dûtsk˘ch hfii‰È. Ti mûst-

ské radû navrhli, aby se snaÏila zfiídit pro kaÏdou mûstskou ãtvrÈ vhodné místo pro dûtské hfii‰tû, které by bylo zatravnûné, s omezen˘m 33 pfiístupem dospûl˘ch osob. Nakonec od dal‰ího jednání bylo upu‰tûno do té doby, dokud nûktefií z navrhovatelÛ nenavrhnou, kde pfiesnû by se taková hfii‰tû mûla zfiídit. Pokud mÛÏeme zhodnotit celkov˘ stav, dala se tehdy dûtská hfii‰tû vyuÏívat na Karlovû námûstí, v âelakovského sadu, ve Velkém sadu, v sadu Na Pofiíãí, na Franti‰kovû nábfieÏí, u Rudolfina, na Letné, na Nebozízku a Petfiínû, také na Hradãanech na fortifikaãních pozemcích a na Malé Stranû v LuÏické a ve V‰ehrdovû ulici. Dal‰ím bodem jednání sadové komise se o nûkolik let pozdûji stal povrch dûtsk˘ch hfii‰È. Nûktefií doporuãovali opatfiit hfii‰tû drnem, a ne pískem, kter ˘ tvofiil bláto a prach. Druzí obhajovali trávníková hfii‰tû, anebo vyjadfiovali názor, Ïe ani to není dobrá varianta. Nakonec se pfiidala tfietí skupina, která ke v‰emu zaãala prosazovat, „aby hfii‰tû byla hoj34 nû stromovím osázena“. Druh˘ pfiípad t˘kající se emailov˘ch tabulek souvisel s dekretem magistrátu ze 7. kvûtna

I Poznámky 23 AHMP, f. Magistrát 1901–1910, sign. B83, kar t. 1997, 1901, listopad, 12., postup pfii ofertním fiízení. 24 AHMP, f. Magistrát 1901–1910, sign. B83, kar t. 1997, 1902, bfiezen, 10., nákup rostlin do sadÛ. 25 AHMP, f. Magistrát 1901–1910, sign. B83, kar t. 1997, 1903, leden, 20., nákup kvûtinov˘ch semen; 1904, leden, 22., nákup kvûtinov˘ch semen. 26 AHMP, f. Magistrát 1901–1910, sign. B83, kar t. 1997, 1903, únor, 6., nákup kvûtinov˘ch semen. 27 AHMP, f. Magistrát 1901–1910, sign. B83, kar t. 1997, 1903, leden, 29., nákup kvûtinov˘ch semen. 28 AHMP, f. Magistrát 1901–1910, sign. B83, kar t. 1997, 1906, leden, 23., seznam stromÛ, kfiovin a ostatních vûcí. 29 AHMP, f. Magistrát 1901–1910, sign. B83, kar t. 1997, 1908, leden, 11., seznam potfiebn˘ch stromÛ, kfiovin, travního semene, hrncÛ a ochrann˘ch ko‰Û. 30 AHMP, f. Magistrát 1901–1910, sign. B83, kar t. 1997, 1902, fiíjen, 2., zákaz hr y dûtí na cestách v sadech. 31 Ibidem. 32 Leopold Batûk, O úpravû vefiejn˘ch sadÛ, silnic a strání a o v˘zdobû oken a domÛ, âeské zahradnické listy VII, 1911, ã. 7, s. 76–78. 33 AHMP, f. Magistrát 1901–1910, sign. B83, kar t. 1997, 1904, ãerven, 10., návrh mûstsk˘ch radních, dûtská hfii‰tû. 34 AHMP, f. Magistrát 1901–1910, sign. B83, kar t. 1997, 1910, leden, 28., dûtská hfii‰tû.

Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | · á r k a S T E I N O VÁ / Z p é ã e o p r a Ï s k é m û s t s k é s a d y n a k o n c i 1 9 . a p o ã á t k e m 2 0 . s t o l e t í