7
Mzdu vypláceli kaÏdému dûlníkovi jednotlivû za pfiítomnosti kontrolorÛ mûstské úãtárny úfiedníci mûstského hospodáfiského úfiadu, a to první pracovní den za pfiedcházející t˘den. Aby sady nebyly bez dozoru, zÛstal zde vÏdy jeden dûlník a jeden hlídaã. Jejich mzdu úfiedníci vyplatili vedoucímu zahradníkovi, kter ˘ jim ji potom pfiedal na základû potvrzení, které odevzdal pfii pfií‰tím v˘platním dnu úfiedníkovi. Pfii vyplácení mzdy v zásobní zahradû mûl b˘t vÏdy pfiítomen mûstsk˘ zahradník a na Malé Stranû jeho zástupce. Oba dva mûli úfiedníkÛm sdûlit, zda se má jednotliv˘m pracovníkÛm nûco ze 53 mzdy odeãíst, protoÏe fiádnû nepracovali. Existoval zde i systém kontroly, kter˘ zapoãal tím, Ïe Skalák odevzdal kaÏdému vedoucímu zahradníkovi seznam se jmény pracovníkÛ a malou kapesní paginovanou a úfiednû ovûfienou kontrolní kníÏku s anilinov˘m pisátkem. Vedoucí zahradník pak kaÏdé ráno pfii nástupu do práce pfieãetl seznam se jmény dûlníkÛ a poznamenal si v pfiíslu‰né kolonce, zda je, nebo není pracovník pfiítomen. Dále do kníÏky musel kaÏd˘ den zapsat datum a hodinu, kdy se zaãalo pracovat, a kolik dûlníkÛ se na práci podílelo. Pracovní doba zaãínala od 15. bfiezna do 14. fiíjna vÏdy o ‰esté hodinû a konãila v ‰est hodin veãer, od 15. fiíjna do 14. bfiezna se zaãalo pracovat o hodinu pozdûji a v pût hodin se skonãilo. Pokud pracovník onemocnûl anebo byl nûkam vyslán, v‰echno muselo b˘t peãlivû poznamenáno. Mûstsk˘ zahradník mûl podle Instrukce ãas od ãasu kontrolovat své podfiízené vedoucí zahradníky, zda v‰echno dodrÏují a správnû zapisují záznamy do pfiidûleného zápisníku. Zaznamenával si také, kdo, kdy a jak pracoval. BohuÏel takov˘ SkalákÛv zápisník nemáme k dispozici, nicménû pfiedstavu, jak takové záznamy vypadaly, si mÛÏeme vytvofiit za pomoci dochovaného Thomayerova zápisníku (obr. 8).
Fungovala ov‰em i tzv. namátková kontrola, fiízená mûstskou úãtárnou, která se vztahovala na v‰echny pracovníky mûstsk˘ch sadÛ. Kontrola se prokazovala pro tyto pfiípady vydanou speciální legitimací. Poslední Skalákovou povinností bylo kontrolovat v‰echny své podfiízené, zda fiádnû a pilnû pracují a zda hlídaãi plní v‰echna nafiízení. Závûr Více jak pÛl roku po Skalákovû smrti, v ãervenci roku 1917, se zaãaly v odborn˘ch zahradnick˘ch ãasopisech a v denním tisku objevovat v˘tky t˘kající se vzhledu praÏsk˘ch sadÛ a v˘zvy k jejich reformû. K celé situaci se vyjádfiila i mûstská rada s vysvûtlením, Ïe správa sadÛ fungovala velmi dobfie, nicménû je nutné podotknout, Ïe „tento obor více neÏ jiné trpí vlivem panujících pomûrÛ, právû tak jako v ji54 n˘ch obcích“. Kritika se napfiíklad t˘kala kvûtinov˘ch záhonÛ, které se zaãaly v sadech radikálnû omezovat. „Ani v jediném sadu není napfiíklad pûknûj‰í skupina kvûtinová, pfiemnohé prostû byly zru‰eny, jak to napfiíklad v âela55 kovského sadu kfiiklavû bije do oãí.“ Komise se bránila tím, Ïe kvûtinová v˘zdoba se nedala dlouhodobû udrÏet, protoÏe mûstsk˘ zahradník nedisponoval dostatkem pracovních sil. „ZahradníkÛ dfiíve b˘valo 27, nyní toliko asi 12, a to vût‰inou muÏÛ vûku jiÏ znaãnû pokroãilého, poãet pomocn˘ch sil jest rovnûÏ zredukován, zastává se vût‰inou z Ïen a v˘konnost 56 v‰ech pro nedostatek potravin jest men‰í.“ Je tfieba pfiihlédnout ke skuteãnosti, Ïe od roku 1914 probíhala 1. svûtová válka a kdo byl schopen, byl odveden na frontu. Dal‰í okolností bylo dost nepfiíznivé poãasí, pfiedev‰ím dlouhotrvající zimy, a naopak v létû nesnesitelná vedra a sucha. Témûfi pfii v‰ech v˘mûnách názorÛ se nakonec poukázalo na to, Ïe kdyÏ Franti‰ek Thomayer fiídil mûstské sady, „byly 57 na vrcholku svého rozkvûtu“. Dokonce se
8
Obr. 7. Roz‰ífiení sadu pfied zámkem v Praze-Libni, 1910, Karel Jan Skalák. V horní ãásti je patrná budova zámeãku, konírny a kÛlny, souãástí sadu byla i socha sv. Jána, pisoir ãi mûstská váha. Soukromá sbírka ·árky Steinové. Obr. 8. Zápisník Franti‰ka Thomayera z let 1883–1889. Archiv NZM, osobní fond Franti‰ek Thomayer.
objevil názor, Ïe by Thomayer mûl b˘t povolán zpût do funkce mûstského zahradníka, aby v‰e napravil. Je v‰ak tfieba si uvûdomit, Ïe v dobû, kdy Thomayer fiídil praÏské sady, nemusel ãelit následkÛm svûtového váleãného konfliktu. Studie vznikla na základû podpory pfii fie‰ení projektu Opomíjená témata krajináfiské architektur y pro potfieby památkové péãe (DG 18P02OVV007), kter ˘ naplÀuje specifick˘ cíl 2.1 Programu na podporu aplikovaného v˘zkumu a experimentálního v˘voje národní a kulturní identity na léta 2016 aÏ 2022 (NAKI II), financovaného Ministerstvem kultury âR.
I Poznámky 53 Ibidem. 54 AHMP, f. Magistrát hlavního mûsta Prahy I., hlavní spisovna, odd. B, sign. B73/1-407, 1911–1920, 1917, ãervenec, 17., anonym, popis stavu praÏsk˘ch sadÛ. 55 AHMP, f. Magistrát hlavního mûsta Prahy I., hlavní spisovna, odd. B, sign. B73/1-407, 1911–1920, 1917, Národní politika, 1917, ãervenec, 17. 56 AHMP, f. Magistrát hlavního mûsta Prahy I., hlavní spisovna, odd. B, sign. B73/1-407, 1911–1920, 1917, ãervenec, 17., anonym, popis stavu praÏsk˘ch sadÛ. 57 AHMP, f. Magistrát hlavního mûsta Prahy I., hlavní spisovna, odd. B, sign. B73/1-407, 1911–1920, 1917, Národní politika, 1917, ãervenec, 17.
Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | · á r k a S T E I N O VÁ / Z p é ã e o p r a Ï s k é m û s t s k é s a d y n a k o n c i 1 9 . a p o ã á t k e m 2 0 . s t o l e t í
67