69 | Zprávy památkové péče 79/2019/1

Obr. 3. Kvûtinové záhony typu „korbartigen Beete“ u nûmeckého zámku Lontzen. Litografie z druhé poloviny 19. století. Podle https://de.wikipedia.org/wiki/Datei: Schloss_Lontzen_Sammlung_Duncker.jpg, vyhledáno 2. 4. 2019. Obr. 4. Dobové vyobrazení zahradních úprav u Nového zámku v Muskau, pﬁed rokem 1834. Podle Hermann von Pückler-Muskau, Hints on Landscape Gardening, Basel 2014, s. 132.

v Postupimi (1816). Oblíben˘mi se staly pﬁedev‰ím díky publikaãní ãinnosti kníÏete Pücklera. Ten pleasure ground definoval jako ozdobnou a na kvûtiny bohatou plochu daleko vût‰ího rozsahu neÏ zahrada, tvoﬁící propojující ãlánek 2 mezi parkem a skuteãnou zahradou. Jednoduch˘ kobercov˘ záhon V 19. století se také postupnû mûnila náplÀ pouÏívan˘ch záhonÛ. Namísto v˘raznû v˘‰kovû gradované pestré smûsi rostlin se zaãínají uplatÀovat v˘sadby pouze jednoho nebo nûkolika málo druhÛ, a to jak kvûtin, tak kvetoucích keﬁÛ. Okraj záhonÛ se zv˘razÀoval pouÏitím tvarovan˘ch dﬁevin, volnû rostoucích nízk˘ch rostlin nebo zahradních lemovek z organick˘ch a anorganick˘ch materiálÛ. Pro typ záhonu s lemovkami se vÏil také v˘raz korbartigen Beete – záhony ve tvaru ko‰e. Do prostoru vymezeného lemem byl vysazen jeden druh rostliny s v˘raznou barevností, pﬁípadnû se kombinovaly dva, maximálnû tﬁi druhy, jejichÏ barevnost byla v˘raznû kontrastní. Rostliny se pouÏily nikoli ve smûsi, ale vytvoﬁily jednoduch˘ ornament (jednotlivé prstence, hvûzda apod.). Jednotlivé záhony se ãasto seskupovaly tak, aby tvoﬁily barevnû i tvarovû zajímavé variace. Zaãínalo b˘t také více dbáno na to, aby byl trávník okolo zá3 honÛ vÏdy nízko sestﬁiÏen˘.

Zahradní lemovky K vymezení záhonÛ byly zpoãátku pouÏívány kﬁemeny ãi tufové kameny, cihly ãi skelná a Ïelezitá struska, dﬁevûná prkénka ve tvaru ‰indelÛ nebo s malovan˘m ornamentem, dﬁevûné ‰palíky s kÛrou, napﬁ. z bﬁízy, ohebné mladé v˘hony stromÛ aj. Následnû se zaãaly vyrábût jejich jednoduché varianty z kovu. První lemovky z pálené hlíny ve tvaru stﬁe‰ních ta‰ek brzy vystﬁídaly jiÏ tvarovû sloÏitûj‰í typy napodobující listy, kvûty ãi schránky moﬁsk˘ch ÏivoãichÛ. Ty nejluxusnûj‰í mohly b˘t vyrobeny z porcelánu, pﬁípadnû z majoliky. Kolem poloviny 19. století se objevují betonové lemovky. Známé jsou i lemovky z kararského mramoru. V poslední tﬁetinû 19. století byly populární lemovky z litiny a drátu, protoÏe tento materiál umoÏÀoval snadno vytváﬁet velmi sloÏité, bohatû ãlenûné tvary. Po celé 19. století se velké oblibû tû‰ily jednoduché kovové segmenty ve tvaru pÛloblouku ãi tﬁmenÛ, které se vyuÏívaly jak k ohraniãení záhonÛ, tak cest. Nejednalo se vÏdy pouze o exteriérovou záleÏitost. Dobová vyobrazení potvrzují pouÏití lemovek v oranÏeriích, nacházel-li se zde voln˘ záhon, do kterého je 4 bylo moÏné ukotvit. Zahradní lemovka se skládá ze dvou hlavních ãástí, nadzemní dekorativní ãásti a tzv. r˘ãe (Spaten) u hlinûn˘ch nebo bodcÛ u kovov˘ch lemovek, které umoÏÀovaly upevnûní do pÛdy. Délka i tvar r˘ãe musely b˘t pﬁizpÛsobeny velikosti, respektive hmotnosti nadzemní ãásti, protoÏe lemovky ãasto nebyly zapichovány kolmo, ale mírnû ‰ikmo. Na v˘robu sloÏitûj‰í, ale také efektnûj‰í byly lemovky mírnû prohnutého profilu. Lemovky se zapichovaly tûsnû jedna vedle druhé a tak se vytváﬁela souvislá ﬁada poÏadovaného tvaru. Nûkdy se v ﬁadû kombinovaly v pravidelném rytmu dva typy le5 movek.

Tvar nadzemní ãásti lemovek vycházel nejãastûji z rostlinn˘ch pﬁedloh, kdy imitoval jednotlivé vûtviãky, listy dﬁevin, kapradiny, akant, piniové ‰i‰ky nebo kvût lilie, pﬁedev‰ím je známo bezpoãet variant na palmetu z listÛ. Velké popularitû se tû‰ily lemovky ve tvaru korálÛ ãi mu‰lí. Dal‰ím zdrojem námûtÛ bylo tvarosloví gotické architektury, zejména kruÏba v oknech ãi tvary krabÛ na fasádû. PouÏití kovu nabízelo moÏnost vytváﬁet sloÏitûj‰í a subtilnûj‰í geometrick˘ ornament. Barvu lemovek urãoval typ hlíny, ze které byly vyrobeny, ale jak kovové, tak keramické lemovky se také bûÏnû povrchovû upravovaly nátûrem barvou, pﬁípadnû rÛznobarevn˘m glazováním. Mezi oblíbené barvy patﬁila bílá, ocelovû ‰edá, ãerná, tmavohnûdá nebo modrá ãi Ïlutá barva. Pücklerovy kompozice se proslavily napﬁíklad ohnivû ãervenou barvou lemovek napodobující schránky korálÛ. Barva lemovek se ladila k barvû pouÏit˘ch rostlin, a to jak smûrem k vytváﬁení siln˘ch kontrastÛ, tak k barevnému 6 souladu.

I Poznámky 2 Clemens Alexander Wimmer, Lustwald, Beet und Posenhügel, Weimar 2014, s. 177 a 242. 3 Wilfried Hansmann, Gar tendenkmalpflege, Stuttgar t 1985, s. 236–244. 4 Pﬁíkladem mÛÏe b˘t vyobrazení interiéru oranÏerie u zámku v Zaháni z roku 1860. Také v okolí zámku zachytila malba záhony vymezené pravdûpodobnû keramick˘mi lemovkami s bílou glazurou. Na úpravách zámeckého parku se opût podíleli Lenné a Pückler: Markus Köhler – Christoph Haase, Die Gärten Peter Joseph Lenné im Heutigen Polen, Wettin-Löbejün 2016, s. 70. 5 Neumann, Moderne Anlagendes Gartens am Hausundder städt. Villa, Berlin 1865. 6 Hansmann (pozn. 3), s. 251–253.

Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | D a g m a r F E T T E R O VÁ ; L e n k a K ¤ E S A D L O VÁ / Z a h r a d n í l e m o v k y – z a j í m a v ˘ d e t a i l z a h r a d n í c h ú p r a v 1 9 . s t o l e t í