73 | Zprávy památkové péče 79/2019/1

Obr. 14. PouÏití velk˘ch kovov˘ch lemovek v Podzámecké zahradû v KromûﬁíÏi, druhá polovina 19. století. Foto: NPÚ, ÚOP v Brnû, star˘ fotoarchiv, inv. ã. 51551. Obr. 15. Návrh na v˘robu kovov˘ch lemovek pro Podzámeckou zahradu z roku 1864. Blumenbeet Verzierung (pozn. 17). Obr. 16. Kovové lemovky z Podzámecké zahrady v KromûﬁíÏi. Foto: Dagmar Fetterová, 2015.

ka z Vranova má tvar subtilní palmety. Tyto lemovky byly vyrobeny v b˘valé keramiãce pﬁímo ve Vranovû nad Dyjí. Oba tyto tvar y patﬁily obecnû mezi velmi oblíbené, protoÏe je mÛÏeme najít jak v Landfrasovû vile v kovovém pro19 vedení, tak v Lomnici v keramické variantû. 20 B˘valé vedení zámku nechalo vyrobit repliky lemovky neogotického tvarosloví, které se od roku 2014 pouÏívají k lemování záhonu v bylinkové zahrádce v areálu zámku. Hluboká nad Vltavou Dal‰í lokalitou, kde máme na dobovém vyobrazení doloÏeno pouÏití lemovek, je bezprostﬁední okolí schwarzenberského zámku Hluboká. Pﬁi pﬁestavbû sídla v neogotickém slohu 21 (1840–1871) zde byla zaloÏena také nová zahradní úprava. Z druhé poloviny 19. století se dochoval akvarel Karla Zenkera (obr. 19) zachycující pohled na zimní zahradu (postavena 1854), pﬁed níÏ se nacházely dva záhony kruhového pÛdorysu ve stﬁedu zdÛraznûné vázou. Záhony byly ohraniãeny jednoduch˘mi kovov˘mi lemovkami obloukovitého tvaru pravdûpodobnû stylizujícími ohnutou vûtev s usekan˘mi postranními vûtviãkami. Tento oblíben˘ motiv velmi dobﬁe korespondoval s neogotickou kovovou konstrukcí zimní zahrady. Nicménû na Hluboké se fyzicky dochovala kovová lemovka jiného tvaru (obr. 20). Kombinací oválÛ a kosoãtverce vznikl tvar pouÏit˘ také v Landfraso-

vû vile. To naznaãuje, Ïe se zde podobn˘ch záhonÛ nacházelo více a sortiment lemovek mohl b˘t mnohem pestﬁej‰í. Vzhledem k tomu, Ïe v letech 1851–1854 vedl úpravy okolního parku zahradník Theodor Rehder, syn zahradního 22 inspektora kníÏete Pücklera z Muskau, lze uvaÏovat o tom, Ïe zde mohla vzniknout typická odstupÀovaná kompozice s pleasure garden v ‰ir‰ím okolí zámku, na kterou teprve navazoval rozsáhl˘ park. Lysice Bohatou kvûtinovou v˘zdobou byla jiÏ v druhé polovinû 19. století známa také zámecká zahrada v Lysicích patﬁící Dubsk˘m z Tﬁebomyslic. BohuÏel na nejstar‰ích fotografiích zahrady z 60. let 19. století ani pozdûji nejsou lemovky na okrajích kvûtinov˘ch záhonÛ zachyceny. O jejich vyuÏití v‰ak svûdãí fyzicky dochované exempláﬁe a jejich fragmenty. Lemovky, jejichÏ horní ãást má tvar svazku hladk˘ch listÛ, pﬁípadnû stylizované mu‰le, jsou velmi podobné vzoru dodnes pouÏívanému v Branitz. Byly zhotoveny z pálené hlíny a nemûly barevnou povrchovou úpravu. Jejich profil je mírnû vyklenut˘. Dále se zde nacházely zbytky pomûrnû unikátních glazovan˘ch lemovek tﬁí rÛzn˘ch tvarÛ napodobující populární akantové listy. Glazura v bílé bar vû a v bar vû slonové kosti byla u ãásti lemovek po obvodu doplnûna tónováním v rÛÏové a fialové barvû. Z této série se pravdûpodobnû dochoval uÏ pouze je23 din˘ fragment s bílou glazurou bez tónování. V aktuálním projektu obnovy zámecké zahrady se poãítá s v˘robou nûkolika stovek kusÛ replik lemovek a s jejich opûtovnou prezenta24 cí. V expozici v lomnické oranÏerii jsou k vidûní oba typy pÛvodních lysick˘ch lemovek, neglazovaná lemovka ve tvaru mu‰le a poslední dochovan˘ fragment glazované lemovky ve tvaru akantového listu.

Závûr Nalezen˘ soubor lemovek z devíti lokalit v âeské republice ukazuje, Ïe jejich pouÏívání mohlo b˘t pﬁeváÏnû v druhé polovinû 19. století na na‰em území pomûrnû bûÏnou záleÏitostí. Na fotografiích z 20. století se jiÏ vyskytují v˘jimeãnû. Podnûtem pro jejich pouÏívání mohlo b˘t nejen v‰eobecnû známé literární dílo kníÏete Pücklera, ale také informace a vzory uveﬁejÀované ve vydávan˘ch zahradnick˘ch lexikonech ãi ãasopisech. Za velmi cenné lze oznaãit pﬁedev‰ím dochování dvou, respektive tﬁí rozsáhlej‰ích souborÛ lemovek. V pﬁípadû devíti typÛ lemovek z Landfrasovy vily jde o ukázku bohatosti tvarÛ

I Poznámky 19 Lomnické a vranovské lemovky se li‰í pﬁedev‰ím tvarem r˘ãÛ, u vranovsk˘ch jsou viditelnû subtilnûj‰í. 20 Kastelánka Miroslava Janíãková. 21 Pﬁestavba byla z vût‰í ãásti dokonãena jiÏ roku 1855. 22 Pavlátová – Ehrlich et al. (pozn. 11), s. 78. 23 Na poãátku 21. století se jejich fragmenty nacházely ve skladovacích prostorech zámeckého zahradnictví (ústní sdûlení tehdej‰ího zahradníka). V souãasné dobû jiÏ nebyly nalezeny. 24 BohuÏel se nejedná o repliky dochovan˘ch lysick˘ch lemovek, ale o repliky lemovek z Lomnice, coÏ plánovanému poãinu ubírá na autenticitû.

Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | D a g m a r F E T T E R O VÁ ; L e n k a K ¤ E S A D L O VÁ / Z a h r a d n í l e m o v k y – z a j í m a v ˘ d e t a i l z a h r a d n í c h ú p r a v 1 9 . s t o l e t í