76 | Zprávy památkové péče 79/2019/1

SchönbornÛ bylo aÏ do roku 1856. Patrnû za jejich sprá-

bou. Na ni navazuje oblouky do parku uzavﬁen˘ pro-

vy byly v první polovinû 19. století odstranûny barokní

stor ve stﬁedu jiÏního prÛãelí hlavní budovy, zv˘raznûn˘

‰títy, zﬁejmû uÏ zchátralé. V roce 1856 získal LuÏany na

ornamentálnû i alegorick˘mi Ïensk˘mi postavami.

krátkou dobu Karel Kinsk˘, v letech 1861–1866 patﬁily

Sousední místnost slouÏila jako loÏnice, s pozdûj‰í

praÏskému továrníku Franti‰ku Ringhofferovi. Dne

vedlej‰í koupelnou. Prostor y v dvoupatrové západní

23. ãervna 1866 koupil luÏansk˘ velkostatek Josef

ãásti hlavní budovy nebyly jiÏ tak zdobeny, byly ãasto –

Hlávka za 330 000 zlat˘ch, jako nové bydli‰tû pro

stejnû jako místnosti ve starém kﬁídle – urãeny pro

svou matku.

hosty. Pﬁístavbou zﬁízená arkádová chodba na severní

LuÏansk˘ velkostatek sestával v té dobû ze ãtyﬁ dvo-

stranû hlavní budovy zpﬁístupÀovala novou zámeckou

rÛ – LuÏan (235 ha), Skoãic (151 ha), Dlouhé Louky

kapli Panny Marie situovanou pﬁi styku obou kﬁídel,

(119 ha) a Vlãí (108 ha). Na celkové v˘mûﬁe 1 018 ha

která byla nejrozsáhlej‰í stavební akcí pﬁi Hlávkovû

v roce 1880 se ze dvou pûtin podílely lesy. K v˘nosu

pﬁestavbû zámku. Na západ orientovaná kaple je ﬁe-

velkostatku pﬁispíval i provoz lihovaru.

‰ena jako dvoupodlaÏní; dolní, sklepní podlaÏí je dvoulodní, sklenuté kﬁíÏovû na stﬁední pilíﬁe. Hlavní prostor

Hlávkova pﬁestavba zámku a velkostatku LuÏany

v patﬁe je klenut kﬁíÏovû ‰tukovou Ïebernou klenbou,

V roce 1875 matka postoupila velkostatek a zámek

bernou klenbou, také zadní tribuna je v obou podlaÏích

sledkem fyzické a psychické zátûÏe ochrnul a mohl se

klenutá. Mimoﬁádná je v˘zdoba kaple s malbami Karla

pohybovat jen na invalidním vozíku. V roce 1873 vrátil

Jobsta. Vstup do ní zvenãí zaji‰Èovala Hlávkou pﬁista-

stavitelskou koncesi, zlikvidoval svou stavitelskou

vûná niÏ‰í druhá vûÏ, ukonãená jehlancovou stﬁechou.

kanceláﬁ a dokonãením staveb povûﬁil své spolupra-

V LuÏanech není kostel, proto se zdej‰í obyvatelé moh-

covníky. Následnû pﬁesídlil do luÏanského zámku

li úãastnit m‰í v kapli. Vysvûcena byla 11. záﬁí 1887

a k pﬁístupu vozíkem do patra si dal pﬁi jiÏním prÛãelí

Dvoﬁákovou LuÏanskou m‰í D dur pro smí‰en˘ sbor

hlavní budovy zﬁídit dvouramennou rampu. V roce

Obr. 2. Václav BroÏík, portrét Josefa Hlávky, kopie Augustina Vlãka z roku 1913. Pﬁevzato z: ·mahel (pozn. 7), s. 104.

louk oddûluje ãtyﬁboce uzavﬁen˘ závûr s ‰estidílnou Ïe-

ce 1869 v dÛsledku selhání nervového systému ná-

s postranními patrov˘mi klenut˘mi ochozy. Vítûzn˘ ob-

LuÏany zpût Hlávkovi. Stalo se tak poté, co Hlávka v ro-

a varhany op. 76. Obytné prostory Hlávkova reprezen-

1880 nemoc ustoupila. V roce 1886 se Hlávka po-

taãního bytu zv˘raznily dobové ukázky mobiliáﬁe a ãet-

druhé oÏenil, se ZdeÀkou Havelkovou,

a v letech

1886–1887 se rozhodl luÏansk˘ zámek pﬁestavût. Pﬁestavba tohoto skromného barokního zámku na

ná v˘tvarná díla – napﬁíklad rodinné portréty, mezi nimiÏ se nacházely i podobizny Josefa Hlávky a ZdeÀky Hlávkové od Vojtûcha Hynaise z roku 1894.

novorenesanãní reprezentaãní sídlo patﬁí k prvoﬁad˘m ního dvorního kﬁídla, které mÛÏe b˘t pozdnû gotického 7

pÛvodu.

Hlávkova pﬁestavba luÏanského zámku byla zamû-

ukázkám v dûjinách na‰í architektury. Hlávka pﬁi ní ﬁe-

ﬁena na vytvoﬁení reprezentaãního bytu a pﬁijímacího

‰il praktické úkoly i v˘jimeãné architektonické a v˘-

sídla mecená‰e podporujícího vûdu a umûní ve v‰ech

Za majitelÛ Petra, Václava a Karla Pﬁíchovsk˘ch se

tvarné zámûry. Zámeck˘ areál se nachází v blízkosti

oborech. Hlávka zde pob˘val pﬁíleÏitostnû, zdej‰í po-

LuÏany znovu staly samostatn˘m panstvím a doãkaly

ﬁeky Úhlavy a trval˘m problémem tak vÏdy byla vlhkost

byty stﬁídal s povinnostmi v Praze i Vídni, lázeÀsk˘mi

se ﬁady stavebních úprav. Z doby renesanãní tak po-

zdí. K jejímu sníÏení dal Hlávka prohloubit a novû za-

pobyty atd. V LuÏanech pﬁijímal a hostil rÛzné umûlce

chází hlavní budova, na západní stranû dvoutraktová

klenout sklepy a zv˘‰it podlahy ve vût‰í ãásti pﬁízemí.

– básníky, spisovatele, malíﬁe, sochaﬁe, architekty,

se ‰irok˘m jiÏním traktem obytn˘ch prostorÛ a úzkou

Po odstranûní staré vûÏe se do zámku vstupuje novou

hudebníky, vûdce i politiky. Pﬁipomeneme alespoÀ

severní chodbou; nelze vylouãit její dvoupatrovou v˘-

„velkou vûÏí“, zastﬁe‰enou dlátovû a s vûÏiãkou ve vr-

Josefa Václava Sládka, Jaroslava Vrchlického, Julia

stavbu. ·ir‰í v˘chodní ãást hlavní budovy byla prÛjezd-

cholu. Na mal˘ vstupní prostor navazuje schodi‰tû,

Zeyera, Vojtûcha BroÏíka, Julia Maﬁáka, Vojtûcha Hy-

ná. Za tﬁicetileté války Ïili Pﬁíchov‰tí ve Skoãicích, po

v patﬁe kﬁíÏovû klenuté na stﬁední sloup se ‰tukov˘mi,

naise, Josefa Václava Myslbeka, Josefa Fantu, Antoní-

jejich opûtovném pﬁesídlení do LuÏan po válce do‰lo

ornamentálnû zdoben˘mi Ïebry. PrÛjezd hlavní budo-

na Dvoﬁáka, Josefa Suka, Oskara Nedbala nebo tﬁeba

k ranû barokní pﬁestavbû luÏanského zámku. Podobu

vou Hlávka zru‰il pﬁístavbou patrové loggie v ose jiÏní-

zámku po této pﬁestavbû ukazuje veduta od Antonína

ho prÛãelí hlavní budovy, zámek na severov˘chodní

Sittauera na mapû r ytíﬁského panství LuÏany z roku

stranû roz‰íﬁil o patrov˘ rizalit. V patﬁe realizoval svÛj

I Poznámky

1793. Podle ní byl zámek jednopatrov˘ s trojdûlen˘m

soukrom˘ byt, bohatû zdoben˘ ornamentální v˘mal-

7 Franti‰ek Ka‰iãka, Stavební vzhled a promûny zámku do

hlavním prÛãelím, v jeho pﬁízemí s vjezdem, s pravi-

bou. Podesta schodi‰tû zde zpﬁístupÀuje vnitﬁní halu,

poloviny 19. století, in: Franti‰ek ·mahel (ed.), Hlávkovy

delnû rozmístûn˘mi okny po tﬁech v kaÏdé tﬁetinû, nad

na niÏ do dvora navazuje Hlávkova pracovna vzniklá ze

LuÏany, Praha 2014, s. 55.

hlavní ﬁímsou vÏdy ukonãené volutov˘m ‰títem. V‰ech-

zru‰ené zámecké kaple a na v˘chodû pﬁi nároÏí hlavní

8 O tehdej‰í rozsáhlé v˘stavbû svûdãí nadpraÏní kámen

ny tﬁi ‰títy zastﬁe‰ovaly sedlové stﬁí‰ky kolmé k sedlo-

budovy nejvût‰í bytov˘ prostor zámku – velká jídelna,

z hlavního portálu nového sídla s letopoãtem 1583, údaj-

vé stﬁe‰e hlavní budovy. RovnûÏ severov˘chodní rizalit

nyní zvaná sál âeského kvarteta. Reprezentaãní mû-

nû pﬁenesen˘ Josefem Hlávkou.

byl ukonãen shodnû tvarovan˘m ‰títem. V místech

ﬁítko a v˘malba stropu od Karla Jobsta nad bohatû

9 Hlávkovi rodiãe Antonín a Anna Ïili v prostém pﬁízemním

nad dne‰ní vûÏí se na vyobrazení nad zámkem zvedá

profilovanou ﬁímsou z ní ãiní nejpÛsobivûj‰í místnost

domû v Pﬁe‰ticích nedaleko LuÏan, kde se také Josef

vûÏiãka s cibulovitou bání, jeÏ v‰ak zﬁejmû nepatﬁila

zámku. V jiÏním traktu na jídelnu navazují v nároÏí

Hlávka 15. února 1831 narodil. Po smrti Hlávkova otce

ranû barokní pﬁestavbû, ale pocházela z 18. století.

Hlávkova knihovna a tzv. Zdenãin salonek, na stropû

27. prosince 1860 zde Ïila jeho matka Anna Hlávková, ro-

Po Pﬁíchovsk˘ch se po roce 1682 a v prÛbûhu

zdoben˘ v˘malbou s alegoriemi roãních období. Dal‰í

zená Stachová. Franti‰ek ·mahel, Hlávkovy LuÏany, in:

18. století vystﬁídala na panství ﬁada majitelÛ, v roce

místnost západnû od salonku byla vyuÏívána jako ma-

·mahel (pozn. 7), s. 20.

1818 je koupil Friedrich Karel Schönborn a v rukou

lá jídelna, rovnûÏ zdobená stropní ornamentální v˘zdo-

10 Hlávkova první Ïena Marie zemﬁela v roce 1882.

Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / RÒZNÉ | Kar el KIBIC / Nadání Josefa, Marie a ZdeÀky Hlávkov˘ch a pr omûny zámku v LuÏanech