poslance Franti‰ka Ladislava Riegra a Karla Mattu‰e, pfiedního vídeÀského architekta Friedricha Schmidta, z vûdcÛ prof. Josefa Ladislava Píãe aj. U mnoh˘ch z nich se zdej‰í pobyt v˘raznû projevil v jejich díle, na11

pfiíklad u Julia Zeyera ãi Antonína Dvofiáka.

Z poãát-

ku pfiijíÏdûlo do LuÏan kolem sta náv‰tûvníkÛ roãnû, bûhem nûkolika let se v‰ak jejich poãet více neÏ zdvojnásobil – pro manÏelku ZdeÀku Hlávkovou z toho vy12

pl˘valy mnohé povinnosti.

Pro pfiíjemné pobyty osobností v parku navrhl J. Hlávka Zdenãin altán (Zdenãín), DvofiákÛv altán (altán U splavu) a altán Akademie, na památku Julia Zeyera ZeyerÛv památník s nápisem na architrávu „Památce Julia Zeyera vûnují zalíbené toto jeho místeãko Josef a ZdeÀka Hlávkovi“. V˘voj Nadání a zámku LuÏany do roku 1989 Po vzniku âeskoslovenské republiky bylo Nadání právnû pfievzato, za 1. svûtové války v‰ak byla hodnota cenn˘ch papírÛ v jeho majetku znehodnocena. Se státním finanãním pfiíspûvkem se podafiilo zachovat ubytování tfií a pÛl tisíce chud˘ch studentÛ zdarma v Hlávkovû koleji a stejnû tak byla podporována ãinnost Akademie vûd. âinÏovní domy ve Vídni byly ztrátové, proto byly prodány a za v˘nos byl zakoupen nájemní dÛm v Hvûzdové ulici v Praze, kter ˘ je od té doby trvale ve vlastnictví Nadání. Na v˘nosu Hlávkova odkazu se praÏské domy podílely ze 42 % a luÏansk˘ velkostatek z 39 %. LuÏansk˘ zámek slouÏil v souladu se znûním Hlávkovy poslední vÛle jako sídlo preziden13

tÛ âeské akademie vûd a umûní.

Od roku 1939 do‰lo v Nadání i u luÏanského velkostatku k velk˘m zmûnám. Za nacistické okupace byla v âechách vûdecká i umûlecká ãinnost omezena a po uzavfiení vysok˘ch ‰kol byla uzavfiena také Hlávkova kolej. V roce 1942 Úfiad fií‰ského protektora Nadání zru‰il, jeho majetek pfievedl ke studentské nadaci

I Poznámky 11 Antonín Dvofiák se pfii náv‰tûvû LuÏan v roce 1895 radil s Josefem a ZdeÀkou Hlávkov˘mi, zda má pfiijmout finanãnû v˘hodnou nabídku na dal‰í pobyt v Americe, a na jejich radu ji odmítl. Viz Antonín ·pelda – Viktor Viktora, Zámek LuÏany. Hudba a literatura, PlzeÀ 1976, s. 7. Podobnû mu v roce 1898 manÏelé Hlávkovi poradili, jak odmítnout ministerskou Ïádost o úãast v soutûÏi na „jubilejní pochod“ k 50. v˘roãí vlády císafie Franti‰ka Josefa I., které se Dvofiák z vlasteneck˘ch dÛvodÛ zúãastnit nechtûl. 12 Magdalena Pokorná, Îivot na LuÏanském zámku, in: ·mahel (pozn. 7), s. 121–146. 13 Na tuto dlouhodobou tradici se po válce navázalo. Po Josefu Hlávkovi v ní do roku 1945 pokraãovali prof. Antonín Randa (1908–14), prof. Karel Vrba (1914–22), prof. Josef Zubat˘ (1923–31), prof. Josef Foerster (1931–39) a prof. Josef ·usta (1939–45).

Obr. 3. Stavebnûhistorick˘ prÛzkum zámku LuÏany: analytick˘ pÛdorys v úrovni sklepÛ, pfiízemí a 1. patra. Zpracoval: Franti‰ek Ka‰iãka.

Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / RÒZNÉ | Kar el KIBIC / Nadání Josefa, Marie a ZdeÀky Hlávkov˘ch a pr omûny zámku v LuÏanech

3

77