2

3

Obr. 2. V zimní jízdárnû zámku ve Valticích probíhala po dobu konference i prezentace posterÛ a odehrávaly se tam také vûdecké disputace nad kávou. Foto: Jan Pafiez, 2018. Obr. 3. Konírna valtického zámku otevfiela tematick˘ blok t˘kající se vodního hospodáfiství a míst vojensk˘ch stfietÛ

a stálá expozice Von der Urgeschichte bis ins Mittelal-

ce. Celkem se konference zúãastnilo na 200 archeo-

ter a v˘stava Konflikten auf der Spur, mapující historii

logÛ, kolegÛ z jin˘ch oborÛ i dal‰ích hostí.

v historii. Foto: Jan Pafiez, 2018.

konfliktÛ od pravûku po 1. svûtovou válku. Dal‰í za-

âeské a slovenské památkové a vûdecké instituce

stávkou byl farní kostel sv. Víta v Michelstetten s go-

jiÏ pÛl století díky pravidelnému setkávání pokraãují ve

tick˘mi freskami ze závûru 13. století v apsidû. Po-

spoleãné tradici a rozvíjejí spolupráci nejen na poli ar-

slední zastávkou bylo hradi‰tû z pozdní doby kamenné,

cheologie specializující se na stfiedovûk. Periodikum

doby bronzové a laténské a v˘znamné opevnûné síd-

Archaeologia historica, které je publikaãní platfor-

3

li‰tû z 5. století n. l., Oberleiserberg. Kromû základÛ

mou mezinárodní konference archeologie stfiedovûku,

mu nûmecké protiletadlové obrany z 2. svûtové války.

kostela z 11. století zde mohli náv‰tûvníci zdolat i vy-

je dnes prestiÏní recenzovan˘ odborn˘ ãasopis, kter˘

Na pfiípravû tohoto bloku se podílela Mgr. Lenka Milit-

hlídkovou vûÏ s dokumentací v˘zkumÛ a prozkoumat

publikuje pÛvodní studie zamûfiené na archeologii stfie-

ká (NPÚ), která spolu s kolegy zajistila moderování

barokizovan˘ gotick˘ kostel (pÛvodnû románskou

dovûku a s ní spolupracující obory. Kromû ãásti vûno-

obou blokÛ.

stavbu). Cestou zpût na Moravu si mohli úãastníci

vané studiím ãasopis nabízí je‰tû oddíly Zprávy a Kro-

Na závûr stfiedeãního maratonu pfiedná‰ek a disku-

z dálky prohlédnout také majestátní hrady Staatz

nika, kde struãnû informuje o aktuálních ediãních,

sí vystoupil prof. PhDr. Petr Sommer, CSc., DSc.,

a Falkenstein. PrÛvodci exkurze byli Mgr. Petr Holub

konferenãních ãi v˘stavních poãinech a v˘znamn˘ch

a prof. PhDr. Jan Kláp‰tû, CSc. V debatû s Mgr. Marti-

a PhDr. Zdenûk âiÏmáfi (oba NPÚ, ÚOP Brno). Násle-

osobnostech. Editory jsou dnes doc. PhDr. Pavel Kou-

nem Tomá‰kem, Ph.D., a dal‰ími archeology stfiedo-

doval spoleãensk˘ veãer, kter ˘ zahájil pfiivítáním

fiil, CSc., a prof. Mgr. Jifií Macháãek, Ph.D. Redakãní ra-

vûku shrnuli 50 let setkávání archeologÛ stfiedovûku

a krátk˘m proslovem zástupce Jihomoravského kraje,

da je sestavena z pfiedních odborníkÛ ãeské medievis-

a jeho v˘znam. Souãástí diskuse byly i názory jednotli-

pan Mgr. Petr Fedor, vedoucí odboru kultury a památ-

tiky (prof. PhDr. Jan Kláp‰tû, CSc., prof. PhDr. Petr

v˘ch úãastníkÛ na budoucnost setkávání archeologÛ

kové péãe. Druh˘m fieãníkem pak byl vedoucí správy

Sommer, CSc., DSc., doc. PhDr. Pavel Vafieka, Ph.D.)

stfiedovûku a na moÏné smûfiování ãeské archeologie

státního zámku Valtice Ing. Richard Svoboda.

a doplnûna reprezentanty oboru z okolních zemí (doc.

stfiedovûku. U pfiíleÏitosti tak v˘znamného mezníku, ja-

V pátek konference vyvrcholila a skonãila sekcí Varia

PhDr. Matej Ruttkay a doc. PhDr. Michal Slivka, CSc.,

ko je pÛlstoletí setkávání, bylo a je jistû vhodné bilan-

(8 pfiíspûvkÛ). Zde byl program opravdu pestr˘, hovofiilo

ze Slovenska, univ. prof. Dr. Falko Daim z Nûmecka

covat! Îivá a konstruktivní komunikace a spolupráce

se o pohfiebním odûvu Rudolfa I., bioarcheologick˘ch

a prof. dr. hab. Jerzy Piekalsky z Polska). U zrodu to-

mezi archeologick˘mi a památkov˘mi institucemi

a geofyzikálních prÛzkumech ostatkÛ svat˘ch z kata-

hoto ãasopisu, kter˘ byl pÛvodnû periodicky vydáva-

v âechách i na Slovensku je dodnes základem oboru

komb, dendrochronologick˘ch prÛzkumech, velkomo-

n˘m sborníkem pfiíspûvkÛ z celostátních a mezinárod-

a konference Archaeologia historica je tradiãním mís-

ravsk˘ch ‰percích, stfiedovûk˘ch kovov˘ch lahvích,

ních konferencí archeologie stfiedovûku, stála v roce

tem setkávání. Neménû dÛleÏit˘m aspektem této ak-

stfiedovûk˘ch dlaÏdicích, úpravách hrobov˘ch jam ad.

1976 Muzejní a vlastivûdná spoleãnost v Brnû. Od

ce je (zvlá‰tû pro mlad‰í generaci) moÏnost vyslech-

Tento blok moderoval Mgr. Slavomír Katkin (PÚ SR).

roku 2007, kdy fiady archeologÛ navÏdy opustil zakla-

4

V‰ech 83 pfiíspûvkÛ (dva úãastníci se z objektivních

datel celé ediãní fiady prof. PhDr. Vladimír Nekuda,

dÛvodÛ omluvili) zfiejmû zvládl vyslechnout málokdo

DrSc., byl jmenován v˘borem Muzejní a vlastivûdné

âtvrtek patfiil exkurzi do rakouského pfiíhraniãí. Prv-

(i kvÛli paralelním sekcím), nicménû kaÏd˘ si mohl vy-

spoleãnosti v Brnû odpovûdn˘m redaktorem ãasopisu

ní nav‰tívenou lokalitou byl Hausberg Gaiselberg, kde

brat dle svého odborného zamûfiení ãi potfieb. 41 po-

se nacházejí pozÛstatky stfiedovûkého sídla typu motte

sterÛ zahrnovalo v‰echna témata napfiíã pûti vyhlá‰e-

z druhé poloviny 12. století. Následovalo mûsteãko

n˘mi sekcemi. Zájemci si mohli poster y proãítat od

■ Poznámky

Asparn an der Zaya v severov˘chodní ãásti Dolních

úterního odpoledne aÏ do pátku. Jen na okraj lze kon-

3 Oficiální web ãasopisu viz http://www.phil.muni.

Rakous, centrum kdysi ohrazené vinafiské obce, která

statovat, Ïe konferenci sv˘mi odborn˘mi pfiíspûvky

cz/jo…/index.php/archaeologia-historica,

je tvofiena zámkem a dochovan˘m hradebním pfiíko-

(19 pfiedná‰ek a 3 postery) obohatilo mimo jiné pfies

2. 3. 2019.

pem s farním kostelem a minoritsk˘m klá‰terem. Zde

30 archeologÛ pÛsobících v NPÚ, coÏ v˘teãnû ilustruje

4 Vladimír Nekuda, Tfiicet let sborníku Archaeologia histo-

bylo souãástí prohlídky muzeum v zámku Asparn

v˘znamné postavení archeologie v rámci této institu-

rica, Archaeologia historica XXX, 2005, s. 5–6.

nout vzpomínky a názory star‰ích kolegÛ a pamûtníkÛ. To bylo naplnûno zcela beze zbytku.

96

Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE |

vyhledáno