2
3
Obr. 2. V zimní jízdárnû zámku ve Valticích probíhala po dobu konference i prezentace posterÛ a odehrávaly se tam také vûdecké disputace nad kávou. Foto: Jan Pafiez, 2018. Obr. 3. Konírna valtického zámku otevfiela tematick˘ blok t˘kající se vodního hospodáfiství a míst vojensk˘ch stfietÛ
a stálá expozice Von der Urgeschichte bis ins Mittelal-
ce. Celkem se konference zúãastnilo na 200 archeo-
ter a v˘stava Konflikten auf der Spur, mapující historii
logÛ, kolegÛ z jin˘ch oborÛ i dal‰ích hostí.
v historii. Foto: Jan Pafiez, 2018.
konfliktÛ od pravûku po 1. svûtovou válku. Dal‰í za-
âeské a slovenské památkové a vûdecké instituce
stávkou byl farní kostel sv. Víta v Michelstetten s go-
jiÏ pÛl století díky pravidelnému setkávání pokraãují ve
tick˘mi freskami ze závûru 13. století v apsidû. Po-
spoleãné tradici a rozvíjejí spolupráci nejen na poli ar-
slední zastávkou bylo hradi‰tû z pozdní doby kamenné,
cheologie specializující se na stfiedovûk. Periodikum
doby bronzové a laténské a v˘znamné opevnûné síd-
Archaeologia historica, které je publikaãní platfor-
3
li‰tû z 5. století n. l., Oberleiserberg. Kromû základÛ
mou mezinárodní konference archeologie stfiedovûku,
mu nûmecké protiletadlové obrany z 2. svûtové války.
kostela z 11. století zde mohli náv‰tûvníci zdolat i vy-
je dnes prestiÏní recenzovan˘ odborn˘ ãasopis, kter˘
Na pfiípravû tohoto bloku se podílela Mgr. Lenka Milit-
hlídkovou vûÏ s dokumentací v˘zkumÛ a prozkoumat
publikuje pÛvodní studie zamûfiené na archeologii stfie-
ká (NPÚ), která spolu s kolegy zajistila moderování
barokizovan˘ gotick˘ kostel (pÛvodnû románskou
dovûku a s ní spolupracující obory. Kromû ãásti vûno-
obou blokÛ.
stavbu). Cestou zpût na Moravu si mohli úãastníci
vané studiím ãasopis nabízí je‰tû oddíly Zprávy a Kro-
Na závûr stfiedeãního maratonu pfiedná‰ek a disku-
z dálky prohlédnout také majestátní hrady Staatz
nika, kde struãnû informuje o aktuálních ediãních,
sí vystoupil prof. PhDr. Petr Sommer, CSc., DSc.,
a Falkenstein. PrÛvodci exkurze byli Mgr. Petr Holub
konferenãních ãi v˘stavních poãinech a v˘znamn˘ch
a prof. PhDr. Jan Kláp‰tû, CSc. V debatû s Mgr. Marti-
a PhDr. Zdenûk âiÏmáfi (oba NPÚ, ÚOP Brno). Násle-
osobnostech. Editory jsou dnes doc. PhDr. Pavel Kou-
nem Tomá‰kem, Ph.D., a dal‰ími archeology stfiedo-
doval spoleãensk˘ veãer, kter ˘ zahájil pfiivítáním
fiil, CSc., a prof. Mgr. Jifií Macháãek, Ph.D. Redakãní ra-
vûku shrnuli 50 let setkávání archeologÛ stfiedovûku
a krátk˘m proslovem zástupce Jihomoravského kraje,
da je sestavena z pfiedních odborníkÛ ãeské medievis-
a jeho v˘znam. Souãástí diskuse byly i názory jednotli-
pan Mgr. Petr Fedor, vedoucí odboru kultury a památ-
tiky (prof. PhDr. Jan Kláp‰tû, CSc., prof. PhDr. Petr
v˘ch úãastníkÛ na budoucnost setkávání archeologÛ
kové péãe. Druh˘m fieãníkem pak byl vedoucí správy
Sommer, CSc., DSc., doc. PhDr. Pavel Vafieka, Ph.D.)
stfiedovûku a na moÏné smûfiování ãeské archeologie
státního zámku Valtice Ing. Richard Svoboda.
a doplnûna reprezentanty oboru z okolních zemí (doc.
stfiedovûku. U pfiíleÏitosti tak v˘znamného mezníku, ja-
V pátek konference vyvrcholila a skonãila sekcí Varia
PhDr. Matej Ruttkay a doc. PhDr. Michal Slivka, CSc.,
ko je pÛlstoletí setkávání, bylo a je jistû vhodné bilan-
(8 pfiíspûvkÛ). Zde byl program opravdu pestr˘, hovofiilo
ze Slovenska, univ. prof. Dr. Falko Daim z Nûmecka
covat! Îivá a konstruktivní komunikace a spolupráce
se o pohfiebním odûvu Rudolfa I., bioarcheologick˘ch
a prof. dr. hab. Jerzy Piekalsky z Polska). U zrodu to-
mezi archeologick˘mi a památkov˘mi institucemi
a geofyzikálních prÛzkumech ostatkÛ svat˘ch z kata-
hoto ãasopisu, kter˘ byl pÛvodnû periodicky vydáva-
v âechách i na Slovensku je dodnes základem oboru
komb, dendrochronologick˘ch prÛzkumech, velkomo-
n˘m sborníkem pfiíspûvkÛ z celostátních a mezinárod-
a konference Archaeologia historica je tradiãním mís-
ravsk˘ch ‰percích, stfiedovûk˘ch kovov˘ch lahvích,
ních konferencí archeologie stfiedovûku, stála v roce
tem setkávání. Neménû dÛleÏit˘m aspektem této ak-
stfiedovûk˘ch dlaÏdicích, úpravách hrobov˘ch jam ad.
1976 Muzejní a vlastivûdná spoleãnost v Brnû. Od
ce je (zvlá‰tû pro mlad‰í generaci) moÏnost vyslech-
Tento blok moderoval Mgr. Slavomír Katkin (PÚ SR).
roku 2007, kdy fiady archeologÛ navÏdy opustil zakla-
4
V‰ech 83 pfiíspûvkÛ (dva úãastníci se z objektivních
datel celé ediãní fiady prof. PhDr. Vladimír Nekuda,
dÛvodÛ omluvili) zfiejmû zvládl vyslechnout málokdo
DrSc., byl jmenován v˘borem Muzejní a vlastivûdné
âtvrtek patfiil exkurzi do rakouského pfiíhraniãí. Prv-
(i kvÛli paralelním sekcím), nicménû kaÏd˘ si mohl vy-
spoleãnosti v Brnû odpovûdn˘m redaktorem ãasopisu
ní nav‰tívenou lokalitou byl Hausberg Gaiselberg, kde
brat dle svého odborného zamûfiení ãi potfieb. 41 po-
se nacházejí pozÛstatky stfiedovûkého sídla typu motte
sterÛ zahrnovalo v‰echna témata napfiíã pûti vyhlá‰e-
z druhé poloviny 12. století. Následovalo mûsteãko
n˘mi sekcemi. Zájemci si mohli poster y proãítat od
■ Poznámky
Asparn an der Zaya v severov˘chodní ãásti Dolních
úterního odpoledne aÏ do pátku. Jen na okraj lze kon-
3 Oficiální web ãasopisu viz http://www.phil.muni.
Rakous, centrum kdysi ohrazené vinafiské obce, která
statovat, Ïe konferenci sv˘mi odborn˘mi pfiíspûvky
cz/jo…/index.php/archaeologia-historica,
je tvofiena zámkem a dochovan˘m hradebním pfiíko-
(19 pfiedná‰ek a 3 postery) obohatilo mimo jiné pfies
2. 3. 2019.
pem s farním kostelem a minoritsk˘m klá‰terem. Zde
30 archeologÛ pÛsobících v NPÚ, coÏ v˘teãnû ilustruje
4 Vladimír Nekuda, Tfiicet let sborníku Archaeologia histo-
bylo souãástí prohlídky muzeum v zámku Asparn
v˘znamné postavení archeologie v rámci této institu-
rica, Archaeologia historica XXX, 2005, s. 5–6.
nout vzpomínky a názory star‰ích kolegÛ a pamûtníkÛ. To bylo naplnûno zcela beze zbytku.
96
Zprávy památkové péãe / roãník 79 / 2019 / ãíslo 1 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE |
vyhledáno