Náhrobky a náhrobní desky Bazilika sv. Jiří je stejně jako Svatovítská katedrála místem hrobů českých panovníků. Poslední místo odpočinku zde nalezla knížata z vládnoucího rodu Přemyslovců. Pohřbíváni zde ale byli i běžní laici a lidé, kteří se uchýlili pod ochranu kláštera. Proto se tu při novodobých vykopávkách našlo na tisíc kosterních pozůstatků. Z Přemyslovců tu byl pochován předně kníže Boleslav II. zvaný Pobožný (zemřel v roce 999) nebo jeho nejmladší syn Oldřich (zemřel v roce 1034). Odpočívá zde i první abatyše kláštera Mlada, která symbolicky přijala řádové jméno Marie. Bezpochyby nejznámějším hrobem v chrámu je ale náhrobek knížete kníže Vratislava I., zakladatele baziliky (zemřel v roce 921). Gotická kamenná tumba s ohrádkou a dřevěnou schránou po způsobu Domečkových relikviářů ukrývá ostatky knížete Vratislava I., zakladatele baziliky. Kníže vládnul od roku 915 až do své smrti v roce 921. Proslul jako otec pozdějšího předního zemského patrona svatého knížete Václava. Vratislavovou matkou byla svatá kněžna Ludmila. Až budete stát před tumbou knížete Vratislava I., všimněte si několikrát přemalované gotické malby na její čelní straně. Zobrazuje představenou kláštera a arcibiskupa, jak společně drží berlu. Je to jen další svědectví o významném postavení zdejší matky představené.