2.7 MODUL ZAMĚSTNANOSTI V CESTOVNÍM RUCHU 231 266 V roce 2011 činil celkový počet osob zaměstnaných v cestovním ruchu České republiky 231 266. Podí cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v roce 2011 činil 4,52 %(pracovní místa). Oproti roku 2010 zaznamenán pokles o 0,1 %. Základní informace Modul zaměstnanosti cestovního ruchu, přestože stojí na vlastním základě, je obecně úzce spjat se Satelitním účtem cestovního ruchu (TSA). Je v souladu s pojmy a definicemi používanými v jiných oblastech sociálně-ekonomických statistik a statistik cestovního ruchu, zejména v Evropském systému účtů ESA 1995, v normách Mezinárodní organizace práce ILO a v dalších dokumentech týkajících se statistiky cestovního ruchu vydaných světovými i evropskými organizacemi (Eurostat, WTO, OECD, OSN). Metodika Modul zaměstnanosti cestovního ruchu využívá podklady ze dvou hlavních zdrojů – údaje o zaměstnanosti v národním účetnictví (NÚ) a z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Zdrojem údajů o zaměstnanosti v NÚ je podnikové statistické výkaznictví. V jeho výkazech jsou šetřeny údaje o průměrném evidenčním počtu zaměstnanců, počtu pracujících majitelů firem (podnikatelů) a spolupracujících členů domácnosti, jejichž činnost ve firmě je jejich hlavním zaměstnáním. Údaje o zaměstnancích jsou k dispozici ze šetření ve fyzických osobách, přepočtených osobách na plnou pracovní dobu, za hlavní i vedlejší pracovní poměr. Jako další zdroj národního účetnictví je použito šetření VŠPS. Toto šetření se provádí kontinuálně v náhodně vybraném vzorku domácností a je zaměřené na zjišťování ekonomického postavení obyvatelstva na území celé republiky. Předmětem šetření jsou všechny osoby obvykle bydlící v soukromých domácnostech. Šetření se nevztahuje na osoby bydlící dlouhodobě v hromadných ubytovacích zařízeních. Z toho důvodu jsou údaje za určité skupiny obyvatelstva, zejména za cizí státní příslušníky žijící a pracující na území České republiky, k dispozici v omezené míře. Všechna data v Modulu zaměstnanosti cestovního ruchu představují tzv. domácí koncept zaměstnanosti, tzn. týkají se osob pracujících na ekonomickém území České republiky. Na rozdíl od národního pojetí jsou do tohoto konceptu zahrnuti nerezidenti pracující v ČR a naopak nejsou zahrnuti rezidenti pracující v cizině. Většina údajů je publikována v členění pracujících osob na osoby zaměstnané a sebezaměstnané. Základní jednotkou je počet fyzických osob. V případě počtu pracovních míst je tento navíc navýšen o všechna druhá a další zaměstnání. Hlavní sledované ukazatele Zaměstnanci – se definují jako všechny osoby, které pracují podle smlouvy pro jinou rezidentskou institucionální jednotku a přijímají odměnu (zaznamenávanou jako „náhrady zaměstnancům“). Osoby se zahrnují do zaměstnanců v případě, že nemají zároveň vlastní výdělečnou činnost, která představuje jejich základní činnost. Osoby, které dočasně nepracují, se považují také za zaměstnance za předpokladu, že mají formální pracovní poměr. Sebezaměstnaní – jsou osoby, které jsou jediným vlastníkem nebo spoluvlastníkem nesdružených podniků, ve kterých pracují, s výjimkou nesdružených podniků klasifikovaných jako kvazispolečnosti. Podnikají a pracují s placenými zaměstnanci nebo bez nich. Osoby samostatně výdělečně činné se zde klasifikují v případě, že nejsou zároveň v placeném zaměstnání, které představuje jejich hlavní činnost; v takovém případě se zatřiďují mezi zaměstnance. Zahrnují se naopak spolupracující členové domácnosti majitele firmy, pro které je činnost ve firmě hlavním zaměstnáním. Pracovní místo (resp. zaměstnání) – definuje se jako explicitní nebo implicitní smlouva mezi osobou a rezidentskou institucionální jednotkou o výkonu práce za odměnu po stanovenou dobu nebo do dalšího oznámení – výpovědi. Jsou zde zahrnuta druhá a další zaměstnání stejné osoby. Naopak jsou vyloučeny osoby, které dočasně nepracují, ale mají tzv. formální pracovní poměr (formální vztah k zaměstnání). Množství práce v pracovních hodinách – představuje souhrnný počet hodin skutečně odpracovaných zaměstnancem nebo sebezaměstnanou osobou během účetního období v případě, že jejich produkce je v rámci vymezených hranic výroby. Ekvivalent plné pracovní doby – rovná se počtu zaměstnání na plnou pracovní dobu a definuje se jako podíl celkového počtu odpracovaných hodin a průměrného ročního počtu odpracovaných hodin v zaměstnání na plný úvazek na ekonomickém území. Není-li uvedeno jinak vztahují se všechny údaje k České republice za rok 2012. Podrobnější informace naleznete na www.czso.cz CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE 2012