Kaple zvaná Nová arcibiskupská Nová arcibiskupská kaple je obdivována pro svou příběhy vyprávějící sklomalbu (1931) od Alfonse Muchy, předního představitele secesního umění přelomu 19. a 20. století. Krypta kaple slouží od roku 1909 k pohřbům pražských arcibiskupů. Pražské biskupství bylo povýšeno na arcibiskupství (1344) za vlády císaře Karla IV. a s tímto povýšením je také spojena výstavba katedrály. Prvním pražským arcibiskupem byl přítel a rádce panovníka Arnošt z Pardubic (1297–1364), který byl v době nepřítomnosti krále v zemi jejím předním správcem. Pražský arcibiskup byl také velkým kancléřem Univerzity Karlovy (založené 7. dubna 1348). Svatá kněžna Ludmila se svým vnukem malým Václavem, budoucím vládcem Čech a zemským světcem. Samotná Ludmila přispěla k přijetí křesťanství na českém území, když kolem roku 882 přijala spolu se svým manželem a prvním prokázaným přemyslovským panovníkem Bořivojem křest z rukou věrozvěsta Metoděje. Zemřela násilnou smrtí, když ji vlastní snacha Drahomíra nechala uškrtit. Důvodů je více. Včetně žárlivosti na oblíbenost Ludmily. Svou roli sehrály i mocenské boje a svár o pohanské tradice, podléhající nově přijímanému křesťanství. V obraze oslavujícím slovanství byla tvůrci pro ztvárnění jedné z dívek inspirací vlastní dcera. Věrozvěsti Cyril a Metoděj křtí pohana. Věrozvěsti přišli na území Velké Moravy (dnes tvořící jih Moravy a západ Slovenska) z byzantské Soluně, aby šířili křesťanskou víru nenásilným způsobem ve staroslověnském jazyce. Oba jsou také tvůrci prvního slovanského písma, tzv. hlaholice. Sklomalba Alfonse Muchy.