Náhrobek sv. Jana Nepomuckého Náhrobek sv. Jana Nepomuckého je věnován nejoblíbenějšímu českému světci, který je známý po celém světě. Jen málokdo ví, že pod náhrobkem se nachází fiktivní hrob, kde byl v době baroka instalován světcův umrlec - replika světcovy kostry (historikové umění takovou repliku nazývají „manekýn“). Zajímavostí náhrobku je existence dvou oltářů, každý z jedné strany, které umožňovaly sloužit dvě mše současně. Samotný náhrobek pak spojuje dva styly; vrcholné a pozdní baroko. Vznikl v několika etapách v letech 1736 – 1771 podle návrhu vídeňského architekta Josefa Emanuela, syna slavnějšího otce Johanna Bernarda Fischera z Erlachu. V roce 1771 byly zhotoveny pražským zlatníkem Ignácem Novákem postavy čtyř letících andělů nesoucích baldachýn. Látku na baldachýn věnovala později samotná císařovna Marie Terezie. Sv. Jan Nepomucký byl až do násilné smrti v roce 1393 generálním vikářem pražského arcibiskupství. Podle legendy byl zpovědníkem první manželky Václava IV. královny Johany Bavorské a odmítnul jejímu žárlivému manželovi prozradit zpovědní tajemství. Proto byl mučen a následně shozen z Karlova mostu do Vltavy. Historikové ale tento příběh vyvrací. Jan Nepomucký se totiž také připletl do právě probíhajících mocenských bojů mezi králem Václavem IV. a pražským arcibiskupem. Svatořečení se Jan Nepomucký dočkal v roce 1729. Za jeden z prokázaných zázraků je považováno objevení zachovalého jazyka v Janově lebce. Dnes ale díky antropologickým výzkumům víme, že se ve skutečnosti jednalo o zbytek mozkové tkáně. Jan Nepomucký je zobrazován jako kanovník a jeho svatozář je doplněna pěti hvězdami, které po jeho mučednické smrti nad Vltavou označily místo, kde lidé objevili světcovo tělo. Je často zobrazován se třemi základními atributy: křížem v rukou, palmovou ratolestí a knihou. Na osobní sílu, díky které udržel zpovědní tajemství, poukazuje prst na ústech – věčné mlčení. Pohled na jazyk sv. Jana Nepomuckého připomíná, že navzdory mučení nevyzradil zpovědní tajemství. Do 60. let 20. století se věřilo, že relikviář sv. Jana Nepomuckého skutečně ochraňuje ostatky světcova jazyka. Jak ale ukázal vědecký výzkum, ve skutečnosti jde o zbytky mozkové tkáně. Relikviář s ostatky je dnes uložen v nové chrámové klenotnici v novogotické části katedrály (na severní straně).