Ochoz v přízemí závěru katedrály s věncem kaplí Ochozem za oltářem se běžně chodilo k jednotlivým kaplím, které v těchto místech vytvářejí věnec. Všechny tyto kaple jsou dílem prvního stavitele katedrály Matyáše z Arrasu. Vzácný Milánský svícen je unikátním příkladem proměn slohů užitého umění, od slohu románského přes raně barokní až po první polovinu 20. století. Jeho dolní část je litá a cizelovaná románská práce z oblasti povodí řeky Mosely. Horní část je raně barokní. Na ramenech svícnu jsou zpodobeni čeští zemští světci; sv. Cyril a Metoděj, kteří přibyli až v době první Československé republiky. Bílá kamenná základna svícnu byla vytesána v době vlády Karla IV. ve 14. století. Průměrná barokní malba ze 17. století představuje poutavý příběh o životě sv. Jana Nepomuckého, českého světce známého po celém světě. V jednom obraze se vypráví tři scény z jeho života; Jan Nepomucký jako zpovědník královny, výslech králem Václavem IV. a mučednická smrt. Stručně jsou podána podobenství o zpovědním tajemství, věčné mlčenlivosti, mužské žárlivosti, lidské zlobě i krutosti…