Pohled do gotické části katedrály z levé chrámové lodi Petr Parléř velmi dovedně pracoval s perspektivou (která se o něco později stala fenoménem renesančního italského umění). Všimněte si, jak každý oblouk směrem k západu rozšiřuje, aby opticky prodloužil kněžiště katedrály, tzv. chór. Zatímco Petr Parléř stavěl širší a bytelnější oblouky, jeho předchůdce jihofrancouz Matyáš z Arrasu tvořil oblouky po francouzském vzoru úzké a hrotité (lancetové; protože připomínají tvarem hroty kopí). Kaple naopak stavěl víceboké (polygonální) a s minimálním dekorem. Pod barokní zpovědnicí byli původně pochováni první dva stavitelé gotické katedrály; Matyáš z Arrasu (zemřel roku 1352) a Petr Parléř (zemřel roku 1399). Nad zpovědnicí vidíte ve zdi Staré sakristie dvě okna. Zde byl ve středověku uložený Svatovítský chrámový poklad (klenotnice). Náhrobky stavitelů byly objeveny při opravách a dostavbě katedrály počátkem 20. století. Dnes jsou náhrobní kameny umístěné v protější kapli sv. Máří Magdaleny (zvané též Valdštejnská). Sochu kardinála Schwarzenberga vytvořil koncem 19. století proslulý český sochař Josef Václav Myslbek známý především jezdeckou sochou svatého knížete Václava na Václavském náměstí. Bedřich Jan Josef Celestyn kardinál Schwarzenberg (1809–1885) se významnou měrou zasloužil o dostavbu katedrály. V živě podaném vyřezávaném reliéfu z roku 1623 (1630) od dvorního řezbáře císaře Ferdinanda II. Kašpara Bechtelera můžete číst jako v nadčasovém komiksu. Když se na něj zadíváte pozorněji, uvidíte například kočár, v němž z Pražského hradu ujíždí „Zimní král“ Fridrich Falcký. Toho na český trůn vynesli čeští šlechtici po stavovském povstání proti katolickému rodu Habsburků v roce 1619. Královského trůnu si ale dlouho neužil, protože po vítězství Habsburků v osudné bitvě na Bílé hoře 7. listopadu 1620 musel prchnout ze země. Na reliéfu vidíte, jak vypadala Praha na rozhraní renesance a baroka. Na Malostranském náměstí například budete jen těžko hledat chrám sv. Mikuláše s kopulí, protože v té době ještě nestál. Karlovu mostu zase chybí barokní sochařská výzdoba a Vyšehradu stále dominuje gotická brána zvaná Špička.