1. 6 Satelitní účet cestovního ruchu ČR Základní informace Satelitní účet cestovního ruchu (dále jen TSA) je nástrojem, který slouží k vymezení podílu cestovního ruchu jako odvětví na HDP. TSA je světově uznávaným systémem, který umožňuje mezinárodní srovnávání statistik cestovního ruchu. Je podporován všemi významnými mezinárodními organizacemi v oblasti cestovního ruchu (EUROSTAT, OECD, UNWTO). Na národní úrovni je nezastupitelným analytickým a informačním podkladem pro rozhodování státních orgánů a odborné veřejnosti. Systém TSA jako průřezový meziodvětvový účet je odvozen z upravené soustavy „tradičních“ národních účtů. Je tvořen deseti vzájemně propojenými tabulkami – viz tabulka 1.6.1. Odborným garantem za sestavení TSA je Český statistický úřad, který spolupracuje s MMR ČR a NB. Hlavními zdroji údajů je hraniční šetření o příjezdovém cestovním ruchu MMR ČR, ubytovací statistika ČSÚ a výběrové zjišťování o výjezdovém a domácím cestovním ruchu rezidentů (ČSÚ). Metodika systému TSA Základní struktura TSA je založena na obecné národohospodářské rovnováze mezi poptávkou a nabídkou produktu vytvářeného odvětvím cestovního ruchu. Hlavní částí poptávkové strany TSA je spotřeba účastníka cestovního ruchu (CR), která se dá vymezit jako spotřeba domácího CR, příjezdového CR, výjezdového CR, vnitřního CR a konečně jako spotřeba národního CR. Součástí širší analýzy poptávky CR je i problematika kolektivní spotřeby a tvorby hrubého fixního kapitálu v CR. Toto rozšířené pojetí poptávkové strany se označuje jako „celková poptávka v CR“. Tvorba hrubého fixního kapitálu cestovního ruchu Dle metodiky ESA 95 tvoří indikátor tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) spolu s indikátory tvorba zásob a čistým pořízením cenností indikátor nazývaný tvorba hrubého kapitálu. Protože druhé dvě jmenované položky reprezentují pouze velmi malou část tvorby hrubého kapitálu (kolem 1/20), TSA se zabývá pouze jeho nejdůležitější položkou. Problematika THFK v jednotlivých odvětvích cestovního ruchu je obsahem tabulky T8. Existuje však jistá odlišnost od ostatních tabulek dodávek a užití, protože se nepočítá s maticí dělenou na produkty, ale pouze na jednotlivé oddíly klasifikace aktiv (AN). Způsob zjišťování tvorby hrubého fixního kapitálu cestovního ruchu může být obdobný jako v případě produkce či mezispotřeby, tzn., že k jednotlivým odvětvím cestovního ruchu jsou přiřazeny TR, kterými je THFK upravena. Hlavní sledované ukazatele Poptávka cestovního ruchu – celkové domácí a zahraniční výdaje účastníka cesty, tedy výdaje za: zájezd, ubytování, stravování a dopravu nad rámec definice zájezdu, nákupy zboží během cesty a ostatní výdaje CR, které se k ní přímo vztahují (vstupné, pojištění, potraviny zakoupené před cestou, vyvolání fotografií po návratu z cesty apod.). Nejsou zahrnuty nákupy nad rámec cestovního ruchu (např. zboží za účelem jeho dalšího prodeje, kapitálových investic, darů pro instituce apod.). Nabídka cestovního ruchu – soubor produktů (resp. odvětví) charakteristických pro CR, souvisejících s CR a odvětví nespecifických (ostatní) – viz schéma 1.6.1. Charakteristické činnosti cestovního ruchu – výrobní činnosti, jejichž hlavní produkce je charakteristická pro cestovní ruch, které by ve většině zemí přestaly při nepřítomnosti návštěvníků existovat ve významném množství, resp. jejich spotřeba by se výrazně snížila. Pro mezinárodní srovnání je nezbytné, aby jejich metodika byla jednotná, daná závazným seznamem. Pouze příslušnost do souvisejících či nespecifických produktů a odvětví může být stanovena v každé zemi individuálně – viz dále. Činnosti související s cestovním ruchem – činnosti, u kterých by při nepřítomnosti návštěvníků (neexistenci CR) byl zaznamenán pokles produkce, přičemž mohou být odlišné pro jednotlivé státy. Nespecifické činnosti – zbytkové kategorie, u kterých nehraje z hlediska produkce CR větší roli. Kolektivní spotřeba – netržní služby vážící se k CR, např. propagace trhu, plánování, rozvoj CR, kontrola nad službami atd. Jsou rozvíjeny vládními institucemi na úrovni národní, regionální či dokonce místní.